26. Mezinárodní kartografická konference (reportáž)

Po dvou letech se opět konala mezinárodní kartografická konference a po předchozí Paříži, Moskvě či Santiago de Chile se letos největší kartografická esa sešla v Drážďanech (26.-30.8.2013). Pro české kartografy to byla zase na dlouho výborná příležitost se na akci tohoto typu podívat za relativně  málo peněz, protože následující ročníky se chystají v Rio de Janeiru a poté v Washingtonu D.C.. Konferenci pořádá jednou za dva roky mezinárodní kartografická asociace (ICA) a prakticky každý, kdo v kartografii něco znamená, se jí účastní. Proto se Vám může stát, že budete mít příspěvek po prezidentovi ICA Georgu Gartnerovi, nebo Menno-Jan Kraakovi, během oběda můžete potkat pány Ormelinga, Fielda, Chiltona či Colliera a večer si popovídat s Jackem Dangermondem. Z České republiky se účastnilo odhadem asi 40 lidí včetně profesorů Voženílka a Konečného, nebo například docent Mikšovský (předseda Kartografické společnosti ČR) aj.

Úvodní sekce byla typicky nezáživná s množstvím uvítacích řečí a poděkování apod. Zajímavým momentem byl snad jen projev regionálního ministra vnitra, který byl celý v němčině, což by na konferenci, kde je cca 1400 účastníků z 81 zemí, a z 5 kontinentů, čekal opravdu málokdo. Z úvodních proslovů stojí za zmínku slova prezidenta ICA, který se ptal, zda je kartografie stále zde, když si vlastně každý může dělat mapy na webu. Pokud však chápeme kartografii jako obor o tom jak se dělají mapy, tak si představme svět bez map a máme odpověď. Svoji řeč zakončil slovy: „It is OK to be a cartographer!“, která se jako červená niť vinuly i zbytkem konference.

To, že Česká republika má své dobré jméno v kartografii potvrdil také Jack Dangermond, zakladatel a majitel Esri, který během své přednášky zmínil dva příklady české kartografie (mimo desítky dalších), a to: advanced cartography (myslím, že se jednalo o ČÚZK) a 3D cartography (MHD města Prahy). Jack Dangermond se zaměřil hodně na propagaci nového modelu webového GISu, který podle něj, změní způsob, jak se díváme na mapy. Jako jeden z příkladů využil novou službu Esri Storymaps.

Není v možnostech jednoho člověka navštívit všechny přednášky na konferenci takovéto velikosti. Přednášky probíhaly v 8-9 sálech paralelně od rána až do pozdního odpoledne a večer ve většině případů ještě navazoval společenský či odborný program. Cílem tohoto článku tudíž není snaha popsat všechny zajímavé novinky a přednášky, ale spíše přinést celkovou atmosféru konference těm, kteří se jí nemohli účastnit.

Obsazenost jednotlivých sekcí byla velmi rozdílná a to především na zajímavosti tématu a na „popularitě“ přednášejícího. Mezi jednotlivými sekcemi bylo tedy možné vypozorovat co jsou (byly a nebo možná budou“ trendy v kartografii. Obecně se velkému zájmu měly sekce týkající se webových nástrojů v kartografii, stejně tak jako sekce o mapové designu či uživatelské stránce map. Pochopitelně i mnoho jiných sekcí bylo kvalitně obsazeno a své zájemce si našlo široké spektrum přednášek o národních datových infrastrukturách, atlasech, mentálních či námořních mapách.

Speciálním programem bylo oceňování čestnými cenami ICA. Tu první a nejvýznamnější získal prof. Fraiser Taylor z Kanady, který dostal zlatou medaili Carla Mannerfelta, což je nejvyšší ocenění, které ICA může udělit. Před ním tuto medaili získali například Jack Dangermond, otec a syn Ormelingové či Jacques Bertin. Prof. Taylor byl prezidentem ICA v letech 1987-1994, zároveň byl prezidentem international union for surveys and mapping, a také canadian cartographic association. Je odborníkem na cyberkartografii, elektronické atlasy a mapy pro slepé.

Dalším oceněním bylo tzv. ICA honorary fellows, které získala  Kirsi Virrantaus z Alto university Helsinki, která byla mj. dvakrát víceprezidentkou ICA. Druhým oceněným byl prof. Milan Konečný, prezident ICA v letech 2003-2007. Poslední den byl především ve znamení vyhlašování výsledků doprovodného programu, ať už to byl závod v orientačním běhu, ve kterém Česká republika obsadila několik míst „na bedně“, či výsledky kartografické výstavy, kde jsme se naopak neumístili vůbec.

Závod v orientačním běhu se běžel ve třech variantách – 1,7 km,  4,3 km a 7,1 km. Závodu se účastnil například také Georg Gartner (prezident ICA), který doběhl druhý v závodě na 4,3 km. Česká skupina získala „mediale“ v kategoriích:

• závod žen na 4,3 km – 3. místo – Jana Otrusínová z MU Brno
• závod mužů na 7,1 km – 1. místo – Zbyněk Štěrba z MU Brno
• závod žen na 7,1 km – 2 místo – Barbara Stachoňová z MU Brno.

Kompletní výsledky jsou dostupné zde a zde. Další doprovodnou soutěží byla kartografická výstava, která hodnotila mapy v pěti kategoriích.

• Atlasová tvorba – vyhrál belgický Atlas de Wit
• Digitální produkty – vyhrál německý Diercke Globus online na dotykové tabule
• Vzdělávací produkty – vyhrál australský History atlas
• Ostatní produkty – vyhrála čínská mapa ze stříhaného papíru
• Papírové mapy – vyhrála 3D mapa Grand Canyonu
• Cenu publika získala čínská mapa hor na 8 tisíc metrů nad mořem.

Poslední bylo ocenění dětské mapy v soutěži Barbary Petchenik, do které bylo kvalifikováno 155 map z  30 zemí. V kategorii do 6 let vyhrál Keagen Madodzi (5 let). Kategorii 6-8 let Zeva Malaika z Indonésie, 9-12 let Ada Ciontu z Rumunska, kategorii nad 12 let vyhrála Karina Balitskaya z Ruska. Cenu diváků si odnesla Amy Wang (13 let) z Nového Zelandu a cenu poroty Alla Sukhanova (15 let) z Ruska. Závěr letošní ICC 2013 v Drážďanech patřil děkovným proslovům, ale také představením dalšího hostitele ICC a to Rio de Janeira. Bylo zajímavé vidět kartografické celebrity v čele s prezidentem ICA, jak se kroutí do hudby brazilské samby.

Fotogalerie Alžběty Brychtové: