3. Mezinárodní konference krizového mapování – reportáž
Mapa jako prostředek komunikace s katastrofou postiženým obyvatelstvem
V půlce listopadu se v Ženevě uskutečnil třetí ročník Mezinárodní konference krizového mapování (International Conference of Crisis Mappers). Jedná se o pravidelné setkání členů neformální sítě krizového mapování, která dnes čítá přes 3000 jedinců ze 140 zemí. Najdeme mezi nimi odborníky na geografické informační systémy, humanitární pracovníky, analytiky, ale také nadšené amatéry, studenty a aktivisty. Programové a tematické zaměření konference opět potvrdilo, že koncept krizového mapování dnes daleko přesahuje pouhou práci s mapami a GIS aplikacemi v krizových situacích. Zvláště s rozvojem nových informačních a komunikačních technologií, mobilní komunikace, sociálních sítí a především jejich zvýšenou dostupností běžným uživatelům v různých koutech světa, se otevírá široký prostor pro hledání kreativních a komplexních řešení, která už nelze nelze nadále držet v přihrádkách úzce definovaných oborů.
Koncept krizového mapování tak dnes zahrnuje také především komunikaci s postiženým obyvatelstvem v případě přírodních katastrof, konfliktů či občanských protestů, crowdsourcing dat a jejich vizualizaci, verifikaci a analýzu, bezpečnost a v neposlední řadě také spolupráci tradičních humanitárních agentur s dobrovolnickou technologickou komunitou.
Zaměření letošní konference definovala už úvodní řeč Patricka Meiera, spoluzakladatele sítě Crisis Mappers a organizátora konference. Stěžejními tématy pro tento rok se stala:
- Důvěryhodnost a ověřování informací a dat získaných od postiženého obyvatelstva
- Bezpečnost, zvláště při crowsourcingu a zpracovávání dat v zemích s represivními režimy
- Partnerství tradičních humanitárních agentur s nově vznikajícími online technologickými dobrovolnickými skupinami
- Rozšiřování innovativních konceptů a přístupů
- Mainstreaming, tedy zajištění toho, že se nové osvědčené technologie a postupy stanou běžnou součástí standardních operačních postupů humanitárních agentur.
Ve znamení těchto témat se také celé dva dny odvíjely. Význam kvalitních map a geografických systémů v oblasti krizové komunikace a humanitární a rozvojové pomoci již nikdo nezpochyňuje. Rozvoj open-source technologií a aplikací spolu se sociálními sítěmi však otevírají celou řadu dalších možností. Už loňská konference v Bostonu se zaměřila především na shromáždění a vyhodnocení zkušeností z reakce na ničivé zemětřesení na Haiti, kdy došlo k bezprecedentní mobilizaci technologií, aplikací a především online dobrovolnické technologické komunity. Primární snahou tenkrát bylo jasné pojmenování úspěchů i neúspěchů s cílem zefektivnit krizové operace v budoucnu. Zvláště pak z řad tradičních humanitárních aktérů, především agentur OSN, zazníval požadavek, aby se do té doby neformální online komunity staly více předvídatelnými a důvěryhodnými partnery, s nimiž lze počítat i v krizových situacích, které nejsou tak mediálně exponované jako například právě zemětřesení na Haiti. Rok 2011 už přinesl konkrétní výsledky a letošní konference se tak stala půdou pro navazující diskusi.
