6. Kartografický den v Olomouci (reportáž)
Již tradičně se poslední únorový pátek koná na žhavé půdě Katedry geoinformatiky UP Olomouc jednodenní setkání zájemců o tematickou kartografii. Šestý Kartografický den přinesl vydatnou porci informací o kartografii, tentokráte ve spojení s krajinnou ekologií (či obecně s krajinou).
Vydatné bylo také (ne)obvyklé pohoštění organizatorů, kteří při registraci vítali návštěvníky chlebem se solí, sádlem a dalšími specialitami. Přes 110 registrovaných účastníků konference doplněných o studenty mohlo vyposlechnout celkem čtyři přednášky, které svým zaměřením od čisté krajinné ekologie přesly v aspekty atlasové tvorby se zaměřením na krajinu. Úvodního slova se ujal Vít Voženílek z Katedry geoinformatiky, jenž zdůraznil význam mezioborové spolupráce mezi odborníky na danou oblast a kartografy (jinými slovy „od tématu k mapě“).
V první zvané přednášce představila Mária Kozová a Eva Pauditšová (obě z Univerzity Komenského v Bratislavě) obecenstvu současné trendy v krajinné ekologii a ukázaly také příklady nesprávného vyjádření krajinných prvků v mapě. Obě ale uznaly důležitost map a kartografie při studiu a analýze krajiny. Dalším přednášejícím měl být Roman Bukáček (CENIA), ale z rodinných důvodů se omluvil. Poté následoval duet Atlasů krajiny Slovenské, resp. České republiky. Slovenské kolegy zastupovala Taťána Hrnčiarová (Slovenská akademie věd), která představila dílo z roku 2002 a poodhalila něco ze zákulisí jeho tvorby (kdy prezentérka přinesla asi 2 metrový papírový originál rozhodovacího procesu autorského kolektivu). Dohromady atlas obsahuje 576 map a stovky dalších grafických prvků.
A následovala všemi očekávaná přestávka na občerstvení, protože na avizované žhavé půdě docházel i vzduch.
Po přestávce se ve vyvětrané aule pokračovalo v atlasové kartografii. O českém Atlasu krajiny hovořila hned trojice rétorů – Peter Mackovčin (VÚKOZ), Ladislav Plánka (VÚT Brno) a Petr Kubíček (MU Brno). A každý z jiného hlediska. Tak například Ladislav Plánka vyřkl provokativní otázku „Chcete mě?“ (samozřejmě v kontextu s Atlasem krajiny ČR), kterou bylo zvykem slyšet spíše z úst Zdeňka Srstky v oblíbeném televizním pořadu. A Václav Talhofer z Univerzity obrany v Brně v následné diskuzi odpověděl, že jej rozhodně chtějí. Narážel tak na existující seznam institucí, kterým má být altas zdarma distribuován a u kterého není jasný klíč, podle čeho byl sestavován (a Univerzita obrany v něm chybí). Petr Kubíček pak ukázal SWOT analýzu netradičně aplikovanou na Atlas krajiny ČR. Co se týče čísel, tak samotný atlas váží přes 10 kilogramů a na 332 stranách je 906 map a přes 700 dalších grafických prvků. Účastníci konference si jej mohli prohlédnout ve vedlejší místnosti (obrázek níže).
Ve finále Kartografického dne byl představen vznikající Atlas fenologických poměrů Česka (již brzy bude k dispozici). Za celý autorský kolektiv o dílu hovořila další trojice – Lenka Hájková (ČHMÚ), Alena Vondráková a Aleš Vávra (oba UP Olomouc). Zajímavé téma o vybraných druzích rostlin a jejich fenofázích je v atlase zpracováno do osmi kapitol celkem v 156 mapách. Vše samozřejmě doplněno dalšími grafickými prvky.
Následovala diskuze ke všem příspěvkům Kartografického dne a závěrečné slovo si vzal moderátor celého dne Vít Voženílek a popřál všem přítomným šťastnou cestu domů a zároveň přislíbil větší prostory pro příští ročník této akce.
