ArcGIS Pro recenze

Dlouhou dobu uživatelé technologií Esri čekali na představení nového softwarového produktu ArcGIS Pro. Předchozí produkt, ArcGIS for Desktop, se vyvíjel postupně, respektive do zdrojového kódu se doplňovaly v průběhu let další a další funkcionality, a to jak podle přání a potřeb uživatelů, tak podle nápadů vývojářů. Samozřejmě už samotné doplňování zdrojového kódu se stalo zdrojem chyb, nestability a „zamrzávání“. Hardware za ten čas pokročil o velký kus kupředu, a můžeme tvrdit, že v případě ArcGIS for Desktop předběhl software. Vzhledem k rapidnímu nárůstu podpory aplikací na 64bitových operačních systémech se postupně ArcGIS for Desktop stává nástrojem, který není zcela schopen využít dnešní výpočetní techniky z hlediska hardwaru. Dostali jsme se tedy k důvodu proč vlastně Esri vytváří novou desktopovou aplikaci ArcGIS Pro, která vychází z předchozích ArcGIS for Desktop, ale je kompletně přepsána do nového zdrojového kódu, tak aby využívala plnohodnotně hardware a pracovalo se s ní efektivně, rychle a bez problémů.

Dnes už je zmíněný produkt dostupný a my se ptáme: „Opravdu se vše posunulo k lepšímu? Funguje vše jak má?“ Instalace produktu je rychlá a bezproblémová. Objem instalačního souboru je nižší než u ArcGIS for Desktop, neboť tato aplikace zatím nedovede zcela nahradit svého předchůdce z hlediska funkčnosti (nejsou 1:1).

Po spuštění nás zaujme nabízený formát projektu .aprx tedy již ne .mxd. Mapový projekt už neodkazuje na data, tak jako jsme na to byli zvyklí dříve, ale data jsou přímo součástí daného projektu. Výhodou je jednodušší správa projektů a snadné sdílení, nicméně nevýhodou může být při práci s takovýmto projektem v případě chyby uživatele ztráta, nebo znehodnocení dat.

Určitě nás překvapí zcela odlišné grafické uživatelské rozhraní (dále GUI). GUI využívá dnes již v aplikacích obvyklé ribbon menu (Obr. 1). Lišta obsahuje jednotlivé záložky, které korespondují s názvem zamýšlené činnosti uživatele (vložení, editace, popisování, sdílení, atd.). Okolní okna, typu přehled atributů prvku či panel editace, zůstala a přibyla některá další například nastavení popisků, panel geoprocessingových nástrojů. V rámci geoprocessingových nástrojů nechybí prostředí ModelBuilder ani okno pro skriptování v jazyce Python pro složitější analytické úlohy. Řekl bych, že se podařilo prostředí přizpůsobit potřebám uživatele a zjednodušit díky názornosti a drobným obrázkům naznačujícím práci s daným nástrojem. Nicméně uživatel, který je zvyklý na ArcGIS for Desktop si musí zvyknout na jiný GUI a nějakou dobu se s ním sžívá.

Novou funkcí ArcGIS Pro jsou tzv. úlohy Tasks. Jde o vytvoření pracovního postupu, pro usnadnění orientace v něm a pozdější snadné zopakování. Další možností využití této funkcionality je například při výuce. Při sestavování jednotlivých úloh můžeme využít různé nástroje a doplnit je o popis v češtině. Uživatel, který si vytvořenou úlohu spustí, je proveden celým postupem dané úlohy, současně vidí popis u každého nástroje. V podstatě se jedná o jednodušší formu aplikace ModelBuilder s větším množstvím možností využití funkcí a nástrojů.

Opravdu podařenou funkcionalitou je nový zobrazovací engine (Obr. 2). Jedná se o možnost zobrazení dat libovolným počtem pohledů a souběžně také 2D a 3D pohled. V minulosti by nám hardwarové možnosti nedovolili pracovat ve více oknech a aplikovat operačně náročné nástroje na data například ve 4 zobrazovacích oknech najednou. Dnes, v době kdy jsou deseti a více jádrové procesory s 64bitovou architekturou běžnou záležitostí, se Esri snaží jejich potenciál prostřednictvím nového softwaru využít efektivně, což je pro uživatele velice pozitivní zjištění. V rámci pohledů na data můžeme také připravit více mapových kompozic v rámci jednoho projektu.

Zaměříme-li se na často diskutovaný přechod z ArcGIS for Desktop na ArcGIS Pro, tak zjistíme, že by nám v podstatě nic nemělo dělat žádné větší problémy. Většina funkcí a nástrojů (ModelBuilder, Python) zůstala zachována a některé další byli doprogramovány (Tasks). Hlavním rozdílem je tedy změna GUI a možnost práce ve více mapových oknech. Diskutovali jsme už i změnu formátu mapového dokumentu (.mxd) na projekt (.aprx). Pravdou je, že formát souborů s koncovkou .mxd poměrně jednoduše do ArcGIS Pro naimportujeme. Nicméně skutečnost absence stoprocentní zpětné kompatibility tedy nemožného přímého načtení .mxd souboru v ArcGIS Pro bez nutného importování mi přijde poněkud nešťastná a to z pohledu složitější aktualizovatelnosti starších mapových dokumentů, nebo zdlouhavého převádění do .aprx. Je zde také riziko znehodnocení dat v případě formátu .aprx, pokud udělá uživatel chybu není cesty zpět (data jsou součástí souboru).

Jak ovšem prezentuje Esri, ArcGIS Pro nesmíme chápat jako náhradu ArcGIS for Desktop. ArcGIS for Desktop bude mít další verze a nemůžeme tedy ArcGIS Pro kritizovat za některé nedostatky, protože stále můžeme využívat ArcGIS for Desktop. Neschovává se Esri, tak trochu před kritikou nového software prostřednictvím pokračování ve vývoji starého? Připustíme-li, že ano, tak vzhledem k náročnosti přepsání celého zdrojového kódu a následnému zdlouhavému odlaďování chyb v nové aplikaci ArcGIS Pro, má na to Esri do jisté míry právo. Odměnou bude uživateli plnohodnotné využití moderního hardware a možnost implementace nových funkcí a nadstaveb do své práce. Ptáme-li se, proč mají k dispozici všichni uživatelé ArcGIS for Desktop nový ArcGIS Pro zdarma v rámci svojí licence, pokud mají platnou maintenance? Odpovědí je, že Esri muselo přivést na svět už tak dlouho slibovanou novou aplikaci (i tak měli zpoždění), uživatelé mohou odhalovat nedostatky nového software a postupně se v novějších verzích snad časem dočkají stabilnějšího software, protože je nutné říci, že v tuto chvíli ještě stabilní zdaleka není (například software nedokázal zobrazit mračno 435 610 000 bodů a pokaždé spadl–Obr. 3)

Závěrem bych chtěl zhodnotit směr, kterým se Esri ubírá a nemohu jej hodnotit jinak než pozitivně. Nedávno jsem četl článek světového geoinformatika Michaela F. Goodchilda s názvem Twenty years of progress: GIScience in 2010. Profesor Goodchild trefně popisuje výzvy, které před námi (geoinformatiky) jsou. Goodchild správně tvrdí, že jsme do dneška data především sbírali a nyní bychom se je měli snažit více zpracovávat. S tím koresponduje další výzva s názvem The challenge of education, kde profesor poukazuje na to, že do současnosti jsme vzdělávali pouze elitní skupinu specialistů GIS a nyní bychom se měli zaměřit na veřejnost, aby i ta dokázala jednoduše, chytře a efektivně využívat nástroje GIS. V rámci samotných geodat potřebujeme skutečná 3D data s možností zaznamenávat čas tedy 4D data. Dovolím si tvrdit, že Esri při vývoji nového ArcGIS Pro myslí velmi podobným směrem a snaží se postupně reagovat na potřeby uživatelů a správně rozvíjet geoinformatiku jako takovou.

Bc. Jaroslav Nýdrle, specialista oddělení ÚAP a GIS

Odbor hlavního architekta Magistrát města Liberec