Augmented Reality Markup Language 2.0 (video)

V poslední době je nejen v geoinformatických kruzích poměrně hodně diskutována problematika standardů. Nejvíce se hovoří o standardech v oblasti 3D modelů a nedávno také o tzv. augmented reality (rozšířená realita) v souvislosti s zařazením jejího návrhu standardizace na kandidátní listinu OGC (Open Geospatial Consorcium). Rozšířená realita se za posledních pár let stala populárním i praktickým nástrojem pro vylepšení prostorové orientace uživatele. Její asi největší použití je v oblasti mobilních technologií, resp. chytrých telefonů a tabletů. Jenže jak to tak bývá, tak lidé chtějí být platformě nezávislí a používat technologie různých výrobců (třeba i pro vývoj vlastní rozšířené reality) na svém jednom zařízení. A k tomu je právě potřeba standardů.

V rámci OGC se totiž nedávno objevil koncept ARML 2.0 (Augmented Reality Markup Language). To podstatné v rámci této specifikace vám nyní ve zkratce popíšeme. Tou nejdůležitější věcí bylo sjednotit datový formát různých poskytovatelů a umožnit tak sdílet obsah napříč výrobci a platformami. Základem je, jak je dnes zvykem, formát XML. Nicméně na počátku byla společnost Wikitude, která před časem vyvinula proprietární formát ARML 1.0, ale navrhovaný ARML 2.0 z něj sice vychází, avšak s ním není zpětně kompatibilní.

Reálné objekty, které zkoumáme pomocí naší GPS nebo kamery v telefonu, jsou vylepšeny či doplněny dalšími informacemi (popisnými a grafickými). V ARML 2.0 jsou tyto doplňující objekty zvané Features. A každý Feature má jeden nebo více Anchors, které definují jejich polohu ve snímané scéně. A Anchory mohou být použity v ARML 2.0 v různých typech – tzv. Geospatial Anchors (definice polohy pomocí souřadnic WGS84), tzv. Trackables (definice polohy pomocí charakteristických prvků snímaného obrazu – např. QR kód, typický tvar objektu, logo aj.) a tzv. RelativeTo Anchor (definice polohy pomocí ostatních již definovaných Anchorů nebo Trackables).

Takže máme základní Features, pak jsou zde Anchors definující polohy, ale musíme mít i unifikovanou podobu vzhledu prvku v rozšířené realitě. K tomu slouží VisualAssets. Ty mohou být jak 2D (HTML odkaz, text, obrázek, znak), tak i 3D (jakýkoliv prostorový objekt). Dále je v ARML 2.0 definována třída ECMAScript, jež umožňuje specifikovat interakci s objekty v zobrazené rozšířené scéně (např. kliknutí).

Co se týče geografické složky, tak ARML 2.0 přebírá koncepty z GML 3.3 a možné typy geometrické reprezentace jsou tedy bod, linie  a polygon. Základním souřadnicovým systémem je WGS84, ale je možné použít jakýkoliv jiný souřadnicový systém. Stačí jej zadat pomocí EPSG kódu nebo OGC WKT (Well Known Text). Samozřejmě je nutné zmínit, že standard je možné využít i pro rozšířenou realitu „nemobilních“ aplikací (video výše).

Pro více informací navštivte stránky OGC o standardu ARML 2.0.