Tento pětidílný seriál článků věnovaný problematice Geografického Informačního systému (GIS) a Centrálního datového skladu (CDS) si klade za cíl čtenářům přiblížit tuto problematiku z pohledu vývoje systému, procesů a zasazení v organizaci HZS ČR.
Požár, dopravní nehoda, záchrana kočky ze střechy, povodně, vichřice, úniky nebezpečných látek. Hasiči jsou přítomni téměř u každé situace, která ohrožuje životy, majetek nebo životní prostředí. Na celkovém počtů událostí se v současné době požáry podílí „pouze“ 20% Nejvíce hasiči pomáhají při technické pomoci a dopravních nehodách. Aby docházelo k co nejrychlejší, a nejefektivnější záchraně mají hasiči k dispozici různé podpůrné vybavení. Mezi takovéto „vybavení“ patří i GIS.
GIS z pohledu Hasičského záchranného sboru ČR je systém, který napomáhá k rozhodování při záchraně osob zvířat a majetku. GIS je systém který slouží jako informační podpora jak pro účely operačního řízení a příjmu tísňového volání, tak i pro účely například krizového řízení, IZS, prevence, vyšetřování požárů atd.
Z výše popsaného plyne, že GIS nerovná se „pouze“ mapa, ale je to informační systém umožňující provádění analýz, umožňující vyhledávání, routování a řadu dalších funkcionalit odvíjejících se od dat, která do něj vstupují. Tímto konstatováním ovšem nelze mapy (mapové dílo) odbýt, je totiž potřeba si uvědomit, že pracovníci GIS HZS ČR vytvářejí speciální mapy pro potřeby mateřské organizace i celé IZS, které svým tematickým obsahem jsou nenahraditelné jakýmkoli komerčním mapovým dílem či produktem. Mapy HZS ČR vznikají kombinací mnoha různorodých zdrojů dat, doplněných o specifická data HZS ČR. Tyto mapy reflektují požadavky sboru. Jejich tvorba probíhá se zřetelem na hospodárnost, bezpečnost a aktuálnost. Kvalitu map oceňuje široká odborná veřejnost, jsou užívány mnoha orgány státní správy a samosprávy.
Začátky využívání GIS u HZS ČR jsou úzce svázány s výstavbou systému Telefonního centra tísňového volání TCTV 112. O výstavbě systému bylo rozhodnuto v roce 2001 a důležitou součástí systému měly být také digitální mapové podklady. Bohužel HZS ČR disponoval v té době jen několika málo odborníky v oblasti geografických informačních systémů, kteří byli nerovnoměrně rozmístěni na všech organizačních stupních HZS ČR. Jednotliví odborníci mezi sebou však příliš nespolupracovali. Každý z nich měl různé zkušenosti a priority. Tato skutečnost se projevila při ladění systému TCTV112 a jeho zavádění do praxe. Diskuse o mapových podkladech pro TCTV 112 nepostrádaly intenzitu a emoce. Chyběl jim však řád a výsledek v podobě uceleného názoru na problematiku. S cílem koordinovat snahu o zavádění geografických informačních systémů u HZS ČR bylo sestavení Komise GIS (SIAŘ částka 34, ze dne 21. 7. 2003). První jednání se uskutečnilo v srpnu téhož roku. V následujících letech vyvstaly před GIS odborníky zásadní otázky na které byli nuceni reagovat jako například:
- z jakých organizací získat potřebná data,
- v jakém formátu a souřadném systému data zpracovávat,
- jak data zobrazovat při nepřekročitelné podmínce rychlosti odezvy (překreslení mapy),
- jaký stanovit datový model jak pro zobrazení, tak i pro vyhledávání.
Při řešení těchto a nepřeberného množství dalších otázek a problémů došli členové Komise GIS k závěru, že sebelepší informační systém bez centrální správy dat je pouze prázdná skořápka, jejíž provoz je jen velmi těžko realizovatelný. Z tohoto poznání došlo ke zřízení a následnému budování Centrálního datového skladu v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Centrální datový sklad byl od počátku ( vznik se datuje na období let 2004 -2005) koncipován tak, aby plnil funkci:
- vstupního hrdla pro data do informačních systémů organizace,
- bezpečného uložiště dat,
- správce licenční politiky při poskytování dat,
- distribučního centra pro jednotlivé uživatele,
- tvůrce a udržovatele jednotného datového modelu.
K odpovědi na otázky jak se podařilo tyto funkce datového skladu naplnit, jaké procesy při zpracování dat v datovém skladu probíhají, jaké je zabezpečení HW a SW se dostaneme v dalších článcích zabývajících se touto tématikou.
Dalším význačným mezníkem v historii GISu u HZS byl rok 2006 kdy byl splněn cíl personálního zabezpečení každého KŘ HZS GIS pracovníkem, který se stal členem Komise GIS čímž byla zabezpečena odborná činnost tohoto orgánu do současné doby.
kpt. Ing. Jana Leitgebová (HZS LK)
pplk.Ing. Zdeněk Červenka (MV GŘ HZS ČR – Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč)
