Centrální datový sklad HZS ČR. (Seriál 2. díl – datové sady)

Druhý ze série článků o Centrálním datovém skladu si klade za cíl seznámit čtenáře s konkrétními daty, která jsou v CDS HZS uložena a pravidelně distribuována ve prospěch systému GIS HZS, dále jsou připravena pro využití pro řadu podpůrných, rozhodovacích a analytických činností uživatele.

V současné době disponuje CDS daty od 25 zásadních poskytovatelů a to jak ze státní sféry, tak i z komerčního sektoru. Jejich přehled je  pro úplnost znázorněn v následující tabulce.

Jedním z hlavních poskytovatelů je především Český úřad zeměměřický a katastrální, který poskytuje pro HZS zcela zásadní data jako:

• ZABAGED ® – digitální geografický model území České republiky. Tato datová sada je základem pro mapový projekt, který HZS ČR vytváří a jemuž bude věnován prostor v jednom z následujících pokračování.
• Ortofoto České republiky –  sada leteckých snímků ČR s velikostí pixelu  0,25 m.
• GEONAMES – databáze geografických jmen České republiky řešící pomístní názvosloví.

Veškerá data jsou databázově uložena, vnitřními procesy v CDS verifikovány a atributově upravována tak, aby splňovala stanovený datový model. Dodržení požadovaného datového modelu při distribuci dat jednotlivým uživatelům, včetně GIS TCTV 112, vyžaduje nepřetržitý kontakt zástupců CDS s jednotlivými poskytovateli dat. Tato činnost je velmi zásadní vzhledem ke změnám jednotlivých datových sad, atributů a celkově i vzhledem k fundamentálním změnám distribucí jednotlivých aktualizací plánovaných distribucí dodavatelů (viz Základní registry). Rostoucí objem dat, která lze uživatelem využít pro tisk mapy, vyhledávání a provádění nejrůznějších sofistikovaných analýz po dobu existence CDS, lze pro představu zobrazit na jednoduchém grafu:

Graf 1: Nárůst objemu dat po dobu existence CDS HZS v IOO Lázně Bohdaneč

CDS HZS ČR obhospodařuje jak lokálně umístěná data, tak i data přicházející on-line, jako např. Vodafone CZ, JSDI, dětské tábory, železniční přejezdy, meteorologická situace. Tato data jsou do CDS přebírána ve výměnném formátu a po provedení úprav automatizovanými linkami jsou dále přehrávána na jednotlivé servery KŘ HZS do vyhledávacích databází. Nárůst této činnosti lze zaznamenat od roku 2010, což vhodně dokumentuje i následující graf:

Graf 2: Nárůst objemu on-line dat po dobu existence CDS HZS v IOO Lázně Bohdaneč

Pro uskutečnění alespoň částečného přehledu o obsahu dat, která jsou z CDS k dispozici, si dovolím upozornit na tematická data, která v současnosti slouží především jako nepostradatelná pro lokalizaci volajícího na operačním středisku popř. pro podporu vedení zásahu, i když, jak v předchozím textu zmiňuji lze tyto a celou řadu dalších datových sad využít v daleko širším kontextu.

Stožáry veřejného osvětlení:

V mnoha městech mají správci zavedenou evidenci veřejného osvětlení (VO) v GIS. Každé zařízení má své jedinečné číslo a souřadnice X a Y. Tento jedinečný identifikátor (číslo) je na stožáru VO umístěn čitelným způsobem. Pro HZS ČR je tato skutečnost zásadní při lokalizaci místa události, protože účastník mimořádné události nahlásí číslo nejbližšího stožáru VO a operační středisko ho díky tomu dokáže přesně lokalizovat. V současné době se podařilo HZS ČR získat databázi stožárů VO od společnosti Eltodo-Citelum, s.r.o.

Traumabody:

Jedná se o místo v terénu, které je označeno tabulkou s jednoznačným kódem a kontaktem na tísňové linky. Tabulky jsou umísťovány zejména v oblastech s vysokou turistickou návštěvností. V současné době jsou traumabody rozmístěny v Krkonoších, na Šumavě, v Krušných horách a Českosaském Švýcarsku. Data dentifikátorů traumabodů a jejich souřadnice jsou k dispozici jednotivým operačním střediskům a na TCTV 112.

Číslování železničních přejezdů:

Tento systém umožňuje jednotnou, jednoduchou a jednoznačnou identifikaci železničních přejezdů. Identifikační údaje o přejezdu jsou poskytovány jako aktualizace 1x týdně CDS a následně jsou distribuovány základním složkám integrovaného záchranného systému. Tyto údaje mají zároveň i zaměstnanci příslušného provozovatele dráhy. Aktivní nasazení a využívání číslování v rámci celé ČR bylo zahájeno 1. 8. 2009.

Každý železniční přejezd na celostátní dráze i na regionálních drahách  ve vlastnictví státu má přidělené své číslo ve tvaru P1, P2, P3, …, P9000. V případě železničního přejezdu na celostátních a regionálních drahách nevlastněných státem je přiřazené číslo přejezdu ve tvaru P9001–P9999. V případě železničního přejezdu na vlečce je označení ve tvaru P10001–P99999. Ke každému přejezdu jsou přiřazeny identifikační údaje o železničním přejezdu s kontakty na příslušného dispečera a výpravčího.

Skalní oblasti:

V roce 2011 vznikl u HZS Libereckého kraje pilotní projekt „IZS ve skalních oblastech ČR“ (www.izsso.cz), který se zabývá mapováním skal a skalních oblastí, na kterých je provozována horolezecká činnost. Data pomáhají rychleji reagovat na nehody ve špatně přístupném terénu. V celé republice je provozována horolezecká činnost na více než 11 tis. skalách, přičemž je doposud zmapováno 10,51 % skal.

Celkový a ucelený seznam dat, licenční podmínky k jejich poskytnutí jednotlivým uživatelům a způsob vyžadování jednotlivých datových sad v rámci IZS ČR je možno nalézt ve výstupu z metadatového systému CDS na gis.izscr.cz

kpt. Ing. Jana Leitgebová (HZS LK)

pplk. Ing. Zdeněk Červenka (MV GŘ HZS ČR – Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč)