Závěrečný díl miniseriálu představuje historicky nejstarší z představených crowdsourcingových aplikací. První sledování zemědělských strojů v našich aplikacích, tj. traktoru a přípojného zařízení, započalo v roce 2014, kontinuální měření pro 9 traktorů a 23 přípojných zařízení probíhá kontinuálně na testovacích farmách od března 2015 dosud. Kromě toho spolupracujeme nejen v rámci projektu DataBio přímo se společností Zetor, a.s.
Nástroje vizuální analytiky zde hrají svoji očekávanou roli v podobě získání informací o operacích na poli i přejezdech mezi poli. Nezpracované výstupy z měření trajektorií pracovně nazýváme „tractor art“. Druhá část obrázku níže pak zachycuje ukázku vizualizace měření spotřeby podle palubního počítače traktoru. Snadno interpretovatelné jsou podle spotřeby pohonných hmot souvratě, kde se stroj otáčel, či místa, kde je vliv reliéfu a/nebo granularity půdy.
Vizuální analytický nástroj zachycený na úvodním obrázku pak umožnuje interaktivně sledovat průběh jednotlivých operací v čase. Kromě toho je ale možné zjistit mnoho dalších informací, díky filtraci rychlosti pohybu také například přestávky, místo tankování pohonných hmot či silniční úseky se značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“.
Technologicky je výše uvedený crowdsourcingový nástroj schopný pracovat přes tzv. ISOBUS s jakýmkoli traktorem. V realitě se od sebe jednotliví výrobci snaží při implementaci ISOBUSu odlišovat, jak je to jen možné, aby i přesto bylo možné prohlásit, že podporují ISOBUS. I tak se v projektech FOODIE a DataBio daří sledovat stroje od desítky různých výrobců. Přípojné zařízení je pak identifikováno pomocí RFID.
Technologické problémy nejsou ty nejhorší. Zaprvé, řidiči zemědělských strojů mnohdy nechtějí být sledováni (a tím se dostáváme z crowdsourcingu do jiných konceptů). Stávající se tak i případy, kdy nakoupí alobalové folie a zakryjí s nimi GNSS přijímač, resp. modem. Zadruhé, ještě horší situace může nastat, když si zemědělec koupí nový traktor a jede domů svojí oblíbenou cestou. Nový traktor je však vyšší než ten, se kterým jezdil dříve, a tak se zasekne pod mostem. Víte, kde je obvykle na traktoru GNSS přijímač? Na střeše. A tak nezbývá, než se vrátit od „precizního zemědělství“ zpět k „zemědělství“.
Na závěr bych rád poděkoval všem partnerům projektů FOODIE, Open Transport Net, PoliVisu a DataBio, v nichž jsem měl, resp. mám, tu čest pracovat. Zejména bez českých partnerů těchto projektů by tento miniseriál neměl geoinformatický obsah, který má nyní.
Tomáš Řezník
Masarykova univerzita
