Tento čtyřdílný miniseriál přináší přehlídku „crowdsourcing“ aplikací tzv. vizuální analytiky od mapování kriminality, přes krizové řízení až po precizní zemědělství. Jejich pojítky jsou česká stopa v mezinárodním poli geoinformatiky, ale také snaha o vyhodnocení větších objemů dat.
Začínat terminologií se stalo akademickou tradicí. Ani tento článek není výjimkou. Jaké jsou rozdíly mezi pojmy volunteer geographic information, citizen science či crowdsourcing? Kromě jiného, doména. Geograf rád zdůrazňuje geografickou informaci, lidé z Evropské komise angažovanost občanů a domény neřešící tyto záležitosti pak dav vytvářející data. Serióznější a hlubší terminologickou diskuzi poskytuje například disertační práce Daniela Vrbíka.
V některých aplikacích se dočkáme nečekaných slovních spojení. Crowdsourcing nemusí být jen metoda sbírající data přes množství mobilních telefonů, což je zřejmě nejčastější představa. Mezi méně typické představy můžeme zařadit sledování vozidel či dobytka. V posledně jmenovaném případě pak výrazy „citizen science“ či „volunteer geographic information“ dostávají nový rozměr.
Kartografická vizualizace crowdsourcingu má nejčastěji podobu změti bodů či čar. Příklady níže jsou dostatečně ilustrativní. Zobrazený chaos je zejména kvůli velkému množství mnohdy dynamických dat, jež by autor rád zachytil. V sesbíraných datech, zejména ze sociálních sítí, nalezneme významné multiplicity, problémem je i (ne)důvěryhodnost.
První představenou aplikací tohoto miniseriálu je sledování dobytka, konkrétně z našich zkušeností krav a ovcí v rámci evropského projektu 7. rámce FOODIE. Tato aplikace je doslova „na míru“, protože jejím základem bylo přišití dvou elastických solárních panelů pro napájení i GNSS a RFID čipů na >>obojek<< pro krávy. Na závěr se na obojek připevnil tradiční zvon. Tento výrobek lidové geoinformatické tvořivosti byl následně z Česka odvezen do Itálie, kde byl nasazen dvacítce krav v provincii Belluno na úpatí Dolomit. Právě reliéf byl hlavní motivací pro vývoj. Díky novému >>obojku<< je kráva při podvečerním příchodu do ohrady zkontrolována RFID čipem. U těch krav, které nebyly zachyceny do určité doby, se aktivuje GNSS čip, a farmáři se tak zobrazí jejich poloha. Kromě praktického užitku pro farmáře se celé řešení využívá i pro tzv. gamifikaci. Děti v základní škole v Bellunu si mohou sledovat svoji oblíbenou krávu či analyzovat její pohyb v jednotlivých dnech i hodinách. Reportáž v italském jazyce ze státní televize RAI 1 o tomto ryze českém geoinformatickém řešení si můžete pustit zde.
