GIS v plánování měst a regionů (GISPLAN) 2025 (TZ)

Letošní – osmý ročník konference GIS v plánování měst a regionů, se konal dne 23. ledna 2025 v prostorách Masarykova ústavu vyšších studií (MUVS) ČVUT Praha. Společnými pořadateli byly Česká asociace pro geoinformace (CAGI) a Masarykův ústav vyšších studií ČVUT. I letos mohli účastníci sledovat průběh konference kromě formy prezenční také on-line přes platformu MS Teams.

Krátký úvod a přivítání účastníků obstaral za programový výbor konference jeho předseda Ing. Pavel Struha. Následovalo vystoupení ředitelky MÚVS ČVUT prof. PhDr. Vladimíry Dvořákové CSc., která účastníky seznámila se zaměřením a studijními programy MÚVS. Následně vystoupil předseda CAGI doc. Ing. Karel Janečka, Ph.D. se stručnou charakteristikou asociace, která je profesní platformou, sdružující subjekty, působící v oblastech prostorově orientovaných informačních systémů a příslušných informačních technologií.

Letošním hlavním tématem konference bylo Územní plánování na všech úrovních.

 Dopolední přednáškový blok zahájila Kateřina Vrbová z ministerstva pro místní rozvoj ČR zprávou o průběhu procesu tvorby Národního portálu územního plánování a zavádění standardů nástrojů územního plánování (ÚAP, územně plánovacích dokumentací atd.). Zmínila se o posunu termínu náběhu portálu, nově na 1.7.2025.

Na úskalí při aktualizaci dat ÚAP upozornila Pavlína Antlová z firmy T-Mapy. V přednášce byl kladen důraz i na praktické aspekty publikace dat ÚAP prostřednictvím webových mapových aplikací, které hrají klíčovou roli při zajištění jejich přehledné interpretace, podporuje lepší komunikaci mezi jednotlivými aktéry územního plánování – (od pořizovatelů a projektantů až po širší veřejnost) a je důležitým pomocníkem pro úřady územního plánování pro kvalitní plánování a rozhodování o území.

Analýzám územního a ekonomického potenciálu s využitím ÚAP se v druhé prezentaci věnoval Jaroslav Burian z Univerzity Palackého. Zdůraznil, že kvalita vstupních dat přímo ovlivňuje přesnost analýz a zároveň pomocí moderních metod umožňuje tvorbu pokročilých vizualizací, prostorových analýz a simulací. Model, který využívá metodu váženého překrývání dat v prostředí GIS, umožňuje hodnotit rozvojové plochy měst na základě více než 30 kritérií zahrnujících ekologické, sociální a ekonomické faktory. Významná pozornost byla věnována ekonomickému potenciálu území, včetně analýzy příjmů a výdajů spojených s různými typy výstavby.

Mirek Lupač z Agentury Koniklec popsal ve svém příspěvku, jak pracuje s prostorovými daty při analýze dopadů změny klimatu a plánování adaptace sídel na mikroúrovni. K získávání komplexních informací o adaptivní kapacitě konkrétních míst v urbanizované krajině používá Agentura řadu nástrojů včetně online senzoriky a experimentů takzvané občanské vědy. Byl vyvinut vlastní podrobný index odolnosti lokalit v zimním a letním období.

Na závěr dopoledního přednáškového bloku prezentovala Kristýna Ryšávková ze společnosti Moře půdy/CleverMapspřípadovou studii vektorizace územních plánů, návrhů a rezerv České republiky. Ukázala konkrétní kroky, které vedly od nejednotných a těžko dostupných dat k přehlednému systému, díky kterému mohou lidé snadno najít informace o konkrétní parcele napříč celou Českou republikou. 

Odpolední blok zahájil online vstupem Petro Pyvovar z Poliské národní univerzity v Žytomyru. Ve své prezentaci v angličtině se zaměřil na analýzu změn krajinného pokryvu v oblasti Žytomyr na Ukrajině pod vlivem decentralizace a války. Výsledky studie zdůrazňují potřebu adaptivního managementu půdních zdrojů v kontextu socioekonomických a politických výzev a také význam monitorování krajinného pokryvu pro regionální plánování a racionální využívání přírodních zdrojů.

Technologii lidarového skenování představil Zdeněk Klusoň z firmy Aerimap. Referát se zabýval aktuální situací v lidarovém skenování v ČR a Evropě. Představil používanou snímací a leteckou techniku. Rozebral využití pořizovaných dat v oblasti inventarizace lesa a tvorby lesních hospodářských plánů (LHP). Popsal tvorbu DMT v lese a uvedl i další příklady použití dat s vysokou hustotou skenování.

Vilém Pechanec z Univerzity Palackého referoval o metodě prioritizace krajiny České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na základě analýzy zranitelnosti krajiny a analýzy plnění vybraných ekosystémových služeb. Celá analýza je provedena jednotně pro měřítko 1:10 000, v rozsahu celé České republiky, na úrovni jednotlivých biotopů české krajiny. Výstupy jsou k dispozici na webu funkcnikrajina.com.

Poslední částí programu konference byl workshop na téma Zeleň a klima ve městě, ve kterém Jaroslav Rožnovský z ČHMÚ Brno a Libor Rak ze Statutárního města Hradce Králové představili konkrétní výsledky zkoumání vlivu klimatické změny na mikroklima v urbanizovaných oblastech a nezpochybnitelného účinku péče o zelenou infrastrukturu, která může do určité míry přispívat k eliminaci efektu „tepelných ostrovů“. Nezbytnou podmínkou pro nastavení optimálního rozvoje zelené infrastruktury a nastavení mitigačních opatření v sídlech, je kvalitní management zeleně, který musí vycházet z dobře zpracovaného pasportu zeleně a následně dopodrobna vyhotovené inventarizace zeleně, která následně umožňuje kvalitní analýzy zeleně (jako jsou věkové a druhové složení zeleně, predikce úbytku zeleně a následné nahrazení tzv. vzniklé ekologické újmy). 

Konference skončila závěrečným slovem předsedy programového výboru.

Všechny prezentace, fotogalerii a abstrakty je možno shlédnout na webových stránkách konference.

V Hradci Králové 5.2.2025

Ing. Pavel Struha

za programový výbor konference