ISSS Hradec Králové 2023 (reportáž)

V kongresovém centru Aldis v Hradci Králové se i tento rok konala konference ISSS (dříve známé jako Internet ve státní správě a samosprávě), která se zabývala různými aspekty digitalizace státní správy. Na jubilejním 25. pátem ročníku našel v širokém rozpětí programových témat každý návštěvník musel přijít na své, redakce GISportal.cz se ale zaměřila sekce věnované geoinformatice a digitální mapě veřejné správy (DMVS), respektive digitální technické mapě (DTM).

Nejprve byla na programu sekce Geoinformatika, která pokryla novinky z ČÚZK i Zeměměřického úřad, nastínila další kroky v implementaci GeoInfoStrategie 2020+, ale také nabídla pohled na možnosti DTM pro praxi (a možnosti praxe pro DTM) nebo třeba práci s prostorovými daty v Jihlavě. První na řadě byl příspěvěk Petra Součka (ČÚZK), který se věnoval novým službám ČÚZK, a to konkrétně obohacení účelově územních prvků o nové prostorové i atributové informace. Český úřad zeměměřický a katastrální totiž umožňuje do RÚIANu vkládat i datové vrstvy jiných institucí státní správy, a tak je jeho součástí (případně je implementována) vrstva dobývacích prostor, nebo chráněných ložiskových území. Výhledově pak budou dle legislativních předpisů součástí RÚIANu také například chráněná ložisková území, informace z BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky), ochrana přírody, nebo také volební a školské obvody, či ochranná pásma vodních zdrojů. Petr Souček dále informoval, že je nově v Nahlížení do katastru nemovitostí k dispozici informace o čísle jednotky vlastníka bytu, nebo že při návrhu na vklad do katastru nemovitostí je k dokumentu připojen unikátní QR kód pro snazší a rychlejší vyhledávání informací o daném vkladu.

Ze Zeměměřického úřad poté vystoupil Přemysl Jindrák s novým souborem státního mapového díla – Základní topografickou mapou České republiky. Tento zásadní kartografický produkt více než dříve využívá data ZABAGEDu, kdy měřítková řada 1: 5 000 je v podstatě negeneralizovaným kartografickým obrazem samotné databáze. Základní topografická mapa bude dostupná v novém kladu listů v souřadnicovém systému S-JTSK i ETRS 89 (v tomto případě v souladu s INSPIRE) v měřítkové sérii 5/10/25/50/100/250. Nové mapové dílo bude mít i obohacený znakový klíč rozšířený o detaily některých prvků, které se evidují (například rozlišení letišť). Základní topografická mapa bude volně k dispozici od 1.7. 2023 ve třech variantách – jako PDF soubor pro tisk, kompozitní georeferencovaný rastr, ale taky ve vektorovém formátu (.shp nebo .dgn).

Jana Pressová z téhož úřadu představila novinky v ZABAGEDu pro rok 2023. První novinkou, která už ale nějakou dobu běží, je anglický verze Katalogu objektů ZABAGED. Kromě periodické aktualizace vrstev se také počítá se širším zapojením ostatních subjektů do tzv. aktualizace průběžné – například s pomocí dat od Českého statistického úřadu, Ředitelství silnic a dálnic, Ministerstva zemědělství, Energetického regulačního úřadu a poskytovatelů energií, či České pošty nebo Policie ČR. Průběžně také dochází k přesnění polohopisu, kdy nejnáročnější vrstvou jsou budovy a stavení (což je porovnáváno s daty z katastru nemovitostí). V ZABAGEDu přibydou také nové tři prvky, a to policejní služebny včetně jejich kategorizace, hraniční přechody a přeshraniční propojení. Za zmínku rozhodně stojí, že ZABAGED svou kvalitou bude taky východiskem pro tvorbu nových vojenských map kompatibilní se standardy NATO.

GeoInfoStrategie byla tématem následující přednášky od Michala Tichého z nedávno vzniklé Digitální a informační agentury (dříve koordinovány práce na digitalizaci Ministerstvem vnitra). Východiska pro znovunastartování principů GeoInfoStrategie plynou z dvou hlavních iniciativ – směrnice INSPIRE a projektu Digitální Česko. Velký důraz v této fázi implementace GeoInfoStrategie je kladen na vědu, výzkum a vzdělávání (VVV), s čímž souvisí i velmi významný posun ve vnímání geoinformatiky jako povolání. Nově je totiž „geoinformatik“ zařazen do Národní soustavy povolání. Bylo tak konečně vyslyšeny hlasy z komunity geoinformatiků pro formální uznání této profese. Co se týče VVV, tak v následujících letech je plánované výrazné posílení finanční podpory v oblasti NIPI (Národní infrastruktury prostorových dat), kdy Technologická agentura ČR vypíše v rámci programu Sigma cílenou výzvu pro aplikovaný výzkum.

Vladimír Špaček (Intergraph), s podporou Tomáše Kantůrka (Microsoft), představil možnosti použití platformy Hexagon pro aplikace využívající Digitální technickou mapu (DTM). Konkrétně nastínil možnosti využítí HxGN Connect vystavěné na MS Azure a využívající umělou inteligenci ve dvou případech – pro automatickou klasifikaci land use (za použití lidaru, ortofota a DTM) a zejména pak pro tvorbu meshí (aplikací kombinující různé technologie a datové zdroje) pro vizualizaci a analýzu dat. V neposlední řadě představil Vladimír Špaček koncept plnohodnotného BIM modelu v 3D prostředí.

Jiří Pokorný, náměstek primátora Statutárního města Jihlava, ukázal, jak je použito GIS a geografických dat pro prostorové plánování. Dlouhodobě je jihlavská radnice jednou z progresivních ve využití GIS v rozhodovacích procesech a ani tato prezentace nezklamala. V Jihlavě je nasazen pokročilý model pro hodnocení potenciálu území, což následně vede k identifikací konkrétních lokalit, do kterých se vyplatí investovat. Portál pro investory či interní investiční plán města, obě postaveny na technologiích ESRI, slouží velmi efektivně pro rozhodování v prostorovém plánování i v samotném ekonomickém rozvoji města.

Poslední přednáška se věnovala postavení geomatiků a zeměměřičů/geodetů nejen v souvislosti s DTM. Martin Hrdlička a Aleš Černý z Asociace podnikatelů v geomatice zmínili, že právě toto profesní seskupení stálo u samotného zrodu konceptu DTM. Asociace se podle slov Martina Hrdličky bude zasazovat, aby úloha geomatiků v projektu DTM zůstala nadále klíčová.

V bloku věnovaném informačnímu systému Digitální mapy veřejné správy (DMVS), jehož nedílnou součástí je DTM, představil nejprve Jaroslav Hönig, z konsorcia firem realizujícímu DTM pro většinu krajů Česka, praktické zkušenosti z jeho tvorby. Zmínil problém, že DTM je realizována v samostatných zakázkách, přičemž je stanovený jednotný termín jejich dokončení, a tak dochází velmi často k časovým kolizím a překryvu dílčích termínů. Zároveň zmínil nedostatech v centrální koordinaci prací na DTM, na což Karel Štencel (ČÚZK) v pozdější diskuzi komentoval tím, že ČÚZK ani příslušná pracovní skupina pro IS DMVS neobdržela za dosavadní dobu realizace DTM žádné takové požadavky. V diskuzi z pléna také zaznělo, že i když ČÚZK zodpovědný za IS DMVS představuje jistý středobod procesu tvorby DTM, tak jiný způsob než delegování pořízení DTM na jednotlivé kraje by nebyl uskutečnitelný. Navíč ČÚZK nemá žádný legislativní nástroj, jak kraje „nutit“ a koordinovat v pořizování a konsolidaci dat pro DTM. Zpátky k samotným přednáškám. Zmíněný Karel Štencel zopakoval základní principy editace údajů DTM, kdy „síťové“ komponenty (liniová infrastruktura – dopravní i technická) jsou zodpovědností pro dílčí subjekty jako například energetické společnosti, tak „nesíťové“ (tzv. základní povrchová situace; například schodiště, povrchová úprava ploch) jsou zejména zodpovědností obcí a krajů, tedy místních samospráv. Nově vznikající portál DMVS umožní prohlížet DTM společně s ortofotem i geodaty z katastru nemovitostí. Nakonec sekce vystpoupil Jiří Formánek (ČÚZK) s technickým popisem IS DMVS a zdůraznil, že ČÚZK řeší pouze to, co může ovlivnit centrálně ze své pozice – IS DMVS, seznamy vlastníků, správců a provozovatelů, ale i editorů DTM – a zrekapituloval proces zjišťování a ověřování subjektů, které vůbec do DTM musí přispívat. V diskuzi, kromě již výše zmíněného, zaznělo, že DTM a IS DMVS jsou v podstatě jedinými téměř hotovými projekty v souvislosti s novelou stavebního zákona a že zatím nemají svou protistranu v ostatních systémech digitalizace stavebního řízení.

Autor: Vít Pásztó, katedra geoinformatiky PřF UP Olomouc