Jáchym Čepický: Česká stopa v Open Source GIS
Minulý týden nám v našem seriálu „Významné osobnosti současné české a slovenské geoinformační scény“ odpovídal Václav Talhofer z Katedry vojenské geografie a meteorologie, Fakulty vojenských technologií na Univerzitě obrany. Dnešním rozhovorem se pak přeneseme do do světa open source GIS, OSM nebo mobilních technologií. Tentokrát bude představen jeden z největších českých zastánců technologií s otevřeným kódem a jeden ze spoluorganizátorů FOSS4G-CEE. Ke slovu se tedy dostává
Jáchym Čepický
Aktuální zaměstnání
Help Service – Remote Sensing spol. s.r.o.
Životopis
Jáchym Čepický se narodil v Praze. V roce 1998 odmaturoval na Gymnáziu Jižní Město a poté začal studovat obor Lesní inženýrství na Lesnické a enviromentální fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Během studií strávil rok na zahraniční stáži na Lesnické fakultě na univerzitě v německém Göttingen a v roce 2004 ukončuje studium obhajobou diplomové práce Mapa lesních typů přírodní rezervace Brdatka (CHKO Křivoklátsko). Poté na 3 roky nastupuje na doktorské studium na obor Hospodářská úprava lesů, specializace geoinformatika při Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, kde se specializoval na geografické informační systémy, konkrétně GRASS. V rámci zahraničních stáží strávil půlroku v německém Hannoveru u firmy GDF-Hannover a v Itálii u Bruno Kesler Fundation, kde pracoval na vývoji nového uživatelského rozhraní GRASS GIS. V roce 2007 přerušil doktorandské studium a nastoupil do firmy Help Service – Remote Sensing s.r.o., kde pracuje dodnes a zabývá se vývojem Web GIS, INSPIRE a dalších. Je bývalým členem GRASS Development Team a INSPIRE Spatial data services drafting team.
1. Jak vnímáte posun české/slovenské geoinformatiky za poslední 10 let? Co byly podle Vašeho názoru klíčové momenty?
Z mého pohledu je to nástup české a slovenské komunity na scénu Open Source vývoje. Projektem GRASS (který se před deseti lety nacházel někde kolem verze 5.0) prošlo několik Čechů a Slováků a zanechali v něm výraznou stopu – bez Heleny Mitášové, Radima Blažka a Martina Landy by dnes GRASS nevypadal, jak vypadá a neuměl to, co dnes umí. Čeští a slovenští vývojáři jsou známí i v dalších Open Source GIS komunitách, jmenovitě Jan Ježek za GeoTools a Martin Dobiáš za projekt QGIS, příspěvky Petra Přidala k projektu GDAL a další. Češi a Slováci GIS nejen používají, ale podílejí se na jeho tvorbě zcela konkrétní prací.
Z konkrétních událostí bych zmínil hlavně implementaci verze S-JTSK používané v GIS do základních knihoven – dnes běžná věc, ale před pár lety způsobovaly záporné souřadnice prakticky nepřekonatelné problémy při transformacích. Vzpomínám, jak jsme chytili Franka Wardermana obrazně i doslova pod krkem na první konferenci FOSS4G a před námi tento problém vyřešil (s pomocí kódu od Martina Landy).
Nemůžeme přehlédnout nástup INSPIRE v posledních letech. I díky němu se dostaly do širšího povědomí obecně uznávané a hlavně implementované standardy (OGC) – výměna dat a jejich publikace nikdy nebyla přímočařejší – jakkoliv mám vůči praktickým stránkám INSPIRE silné výhrady, standardy jsou správná věc a založení INSPIRE na již existujících a často používaných normách věci spíš usnadňuje. Česká republika při porovnání se zahraničím je značně napřed v implementaci INSPIRE. Často se stává, že narážíme na problémy, o kterých jiní zatím netuší.
S tím souvisí i vývoj původních českých projektů používaných pro GIS, které si za ta léta vybudovaly svoji pozici a jejichž uživatelé rozhodně nejsou pouze ze středoevropského regionu, jmenovitě GIS TopoL, ze kterého má konkurence stále co „opisovat“, katalog MIcKa, implementace OGC Web Processing Service standardu PyWPS a další.
A v neposlední řadě musím zmínit, zapojení se do zatím nejviditelnějšího „crowd sourcing“ projektu OpenStreetMap. OpenStreetMap projekt začíná být ve světě – a nejenom tom rozvojovém – vnímán jako zajímavý zdroj použitelných geodat. Česká republika a Slovenská republika jsou pokryté poměrně slušně. Vzniká tak dataset, jemuž může obsahem konkurovat jenom málokterý komerční zdroj.
2. Jakým směrem se podle Vás bude vyvíjet česká/slovenská geoinformatika v následujících letech? Které trendy budou v našem prostředí převládat?
Když se podívám na to, co se stalo v posledních řekněme dvou letech, zdráhám se předpovídat cokoliv. Nicméně věřím, že nastane razantní nástup senzorů senzorových sítí a jejich přímému napojení do GIS. Technologie a standardy zde jsou, zatím nevidím příliš mnoho aplikací na toto téma. Nová mobilní zařízení se stávají pohyblivými senzory.
Spolu s vývojem internetu a webů „2.0“ a „3.0“ nastoupí ještě razantněji data mining a crowd sourcing. Doufám, že se opět rozjede projekt OpenAerialMap a že OpenStreetMap neztratí svoji dynamiku. Moderní mobilní technologie dělají sběr dat v terénu neuvěřitelně jednoduchým.
Mobilním zařízením se asi začnou přizpůsobovat i stávající GISy. Budoucnost tedy bude patřit řešením s klient-server architekturou a zjednodušeným – až jednoúčelovým – grafickým prostředím. Nedovedu si představit, zda-li jsou tzv. „apps“ (jednoúčelové aplikce pro mobilní zařízení) opravdu ta správná cesta, každopádně vidíme jejich prorůstání i do geoinformatiky.
