Jak se dělal FOSS4G-CEE & Geoinformatics 2012 [rozhovor]

O konferenci FOSS4G-CEE jsme vás informovali už několikrát a to zejména díky online přenosu, fotogalerii nebo souhrnné reportáži. Nyní se vám pokusíme přinést pohled trošku z druhé strany. Na otázky ohledně vzniku a organizace konference nám z organizačního týmu odpověděli Jáchym Čepický a Aleš Čepek. Pokud vás tedy zajímá, jaká byla akce z pohledu lidí, kteří se starali o její úspěšný chod, tak neváhejte a přečtěte si jako to tedy byla a nebylo.

1. Kdy a jak vás napadlo uspořádat lokální FOSS4G-CEE?

JČ: V podstatě se dá říct, že to byla reakce na to, že jsme nevyhráli FOSS4G 2011, kde jsme prohráli s Pekingem. V Denveru, kde se všechno a o všem nakonec rozhodlo jsme dostali pozitivní zpětnou vazbu pro rok 2012 (bohužel, nakonec jsme letos v konkurenci Anglie a Finska nepostoupili do dalšího kola), a tak jsme si řekli, že by neškodilo, rozjet to zatím ve menším měřítku. Po dohodě s aktivním Vasilem Craciunescem z Rumunska a Mateuszem Loskotem z Polska, konzultacemi s Arnulfem Christlem (prezident OSGeo) a dalšími jsme dostali zelenou pro FOSS4G-CEE v Praze v roce 2012.

Trochu nám to termínově komplikovala tradiční akce na FSV ČVUT Geoinformatics, pořádaná Martinem Landou a Alešem Čepkem, ale podařilo se nám s nimi dohodnout (opět velice na rychlo) a obě akce jsme spojili – myslím, že výsledný efekt byl synergický.

AČ: Počátek roku 2012, celé se to dalo do pohybu víceméně na poslední chvíli, s Karlem Charvátem a jeho týmem jsme se dokázali shodnout na společném zájmu a cílech a organizační stránce, jak skloubit jejich plány s naší každoroční Geoinformatikou.

2. Co bylo hlavním cílem celé akce? Kolik se přihlásilo účastníků? Kolik proběhlo přednášek?

JČ: Přihlásilo se cca 120 účastníků, přijato bylo zhruba 60 příspěvků , 6 workshopů a 5 tutorialů. Opravdu nepříjemně mě překvapil mizivý zájem z regionu obecně a z České republiky obzvlášť. Osobně jsem doufal v 300 lidí, 120 je ale celkem fajn číslo – jsem spokojený. Hlavním cílem bylo udělat „malý FOSS4G“ – podle zpětné vazby bych řekl, že se to celkem povedlo.

AČ: Já bych řekl „reprezentovat ČR v oblasti FOSS a geoinformatiky“. Osobně jsem velmi rád, že se podařilo získat Jiřího Poláčka, a že jeho vystoupení bylo zařazeno jako první. Myslím, že mnohé z dalšího průběhu ovlivnilo, nasměrovalo správným směrem, ne vše co v ČR považujeme za samozřejmost je samozřejmostí i v jiných zemích.

3. Některé konference mají známo datum a termíny už dlouho před vlastním zahájením? V případě FOSS4G-CEE uběhla mezi oznámením konference, deadliny pro příspěvky a začátkem velmi krátká doba, vypadá to, že příprava konference musela být hektická? Můžete nám popsat, co bylo na zajištění chodu nejtěžší? Jak probíhala distribuce informací o akci?

JČ: Je pravda, že jsme byly neustále za našimi vlastními termíny. Nakonec se ale zpoždění podařilo dohnat. Příprava byla spíš než hektická zpožděná – tedy alespoň z mého pohledu. Řekl bych, že si Martin Landa na fakultě užil s vyjednáváním s fakultou svoje. Můj úkol byl dát dohromady program. Byl jsem až překvapený, kolik zajímavých příspěvků se nakonec sešlo – jako na FOSS4G, vývojáři mluvili k vývojářům a uživatelům. Řešilo se co je nového, co bude nového – ale na rozdíl od „jiných konferencí“, abych se neutrálně vymezil, mluvili ne zástupci marketingových oddělení, ale lidé s rukama umazanýma od zdrojového kódu. V kuloárech se scházeli skupinky lidí s otevřenými notebooky a hackovalo se.

Distribuce informací o akci byla „standardní“ – to znamená mailing listy a twitter. Ukázalo se ale, že pro cílový region střední a východní Evropa je toto nedostatečné. Opravdu málo lidí sleduje tyto kanály a ani moc oficiálních médií nebo blogů naše informace nepřebíralo (čestná výjimka byl GISPortál.cz). To je jedna z věcí, které jsme opravdu nezvládli. Tomu všemu navzdory se ale sešla skvělá parta lidí – byť často z jiné geo-politické sféry.

4. Jaké má FOSS4G-CEE ambice do budoucna? Už je známo místo konání příští akce, jak probíhal výběr?

JČ: Jak bylo řečeno na closing session a oznámeno v mailinglistech. Plán pro rok 2013 je FOSS4G-CEE v Bukurešti. Jejich postavení bude hodně komplikované, protože tady bude globální FOSS4G v Evropě (Anglie nebo Finsko). Pro rok 2014 je tu cítit poptávka pro FOSS4G-Europe. Máme rok na všechny diskuze a rozjetí nějakého oficiálního rozhodovacího procesu. FOSS4G-CEE tedy pravděpodobně k roku 2014 zanikne – alespoň teď to tak vypadá.

AČ: Na závěrečném setkání zazněl názor, jestli by se neměla konat akce FOSS4G-E jako celoevropská. Politické rozdělení určené v padesátých letech železnou oponou a kodifikované OSN, kde tehdy měl moskevský blok dostatečně silné postavení, zjevně přežívá v myslích některých lidí dodnes a projevuje se v pejorativním pohledu na země, které byly po válce věnovány Stalinovi.
Osobně mě ale myšlenka FOSS4G-CEE nijak neuráží a myslím, že má své opodstatnění a jsem převědčen, že jsou dobré důvody, aby nezanikla. Najsem si jist, jedná-li se ale o dostatečně dosné téma pro kařdoroční konferenci, viděl bych to spíše na bienále nebo trienále.

5. Co vás na letošním FOSSu nejvíc potěšilo a naopak kde jste viděl prostory ke zlepšení?

JČ: Nejvíc mě potěšilo vyznění celé akce – pro mě to byla prostě malá FOSS4G. Já jsem si ji užil maximálně, i když jsem měl jako jeden z organizátorů pochopitelně poněkud limitované možnosti. „Lessons learned“ ještě budu muset připravit a dát na wiki. Obecně byly rezervy v propagaci a nakonec i v programu, kde celkem hodně vysoké procento prezentací nakonec odpadlo – o jedné jsem věděl a byla to moje chyba, zapomněl jsem ji z programu odstranit. O jiných jsem nevěděl a bylo by pro příště hezké mít nějakou zálohu pro případ, že přednášející nedorazí. Samozřejmě že je pořád co zlepšovat od detailů (organizace občerstvení) až po koncepční věci (zajistit nějakým způsobem dostatečné množství lidí na tutoriálech).

AČ: Akce se vydařila, mne osobně potěšilo, že nám pomohla posílit redakční radu našeho časopisu Geoinfromatics CTU FCE. Snad se podaří získat dostatek příspěvků pro zvláštní číslo věnované konferenci. Osobně bych dále omezil počet vystoupení a soustředil je více do hlavního proudu, tři paralelní programy jsou podle mne na akci tohoto rozměru příliš. Příspěvky, které by nebyly zařazeny do hlavního programu mohly být prezentovány formou panelů. Dále se ptám, proč byl v porovnání se zahraničními účastníky v podstatě mizivý zájem z České republiky. Odpovědí může být nedostatek financí , ale také naprosto nepružný systém grantů, kde je vše třeba mnohdy nesmyslně vše plánovat dlouho dopředu.

Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří se na přípravě konference podíleli, jmenovitě Martinovi Landovi, který odedřel přípravu na místě, Zbyňkovi Křivánkovi, který se staral o finanční záležitosti, Aleši Čepkovi, který nám na fakultě „kryl záda“, Přemkovi Vohnoutovi, který zajišťoval IT záležitosti (stránky, platební brány, přihlašování příspěvků), Katce Křivánkové, která pomáhala při registraci účastníků a Karlovi Charvátovi, který pracoval na programu a konferenci zaštítil směrem ven z komunity. Rád bych také poděkoval sdružení České centrum pro vědu a společnost, firmě Help Service – Remote Sensing za personální zajištění akce a Fakultě stavebních věd ČVUT za poskytnutí prostor a jejím studentům za dobrovolnickou činnost. Mediálním partnerům, jmenovitě GISPortál.cz, který po celou dobu příprav i během konání akce poskytoval aktuální zpravodajství. Především bych ale poděkoval účastníkům konference – bez nich by proběhnout nemohla. Jáchym Čepický