GISportal
Jedeme i díky Vám

Jak státní úřad podniká? (názor z praxe)

Konkrétním příkladem toho, jak náš stát a jeho úřady vstupují do oblasti dříve ryze podnikatelské, je oblast mapování České republiky.

Před pár dny vyšly na stránkách Zeměměřického úřadu zadávací podmínky k nákupu digitální fotogrammetrické kamery a zadávací podmínky k pořízení leteckého laserové skeneru. Odkaz k nahlédnutí najdete na stránkách Zeměměřického úřadu v sekci veřejné zakázky.

Fotogrammetrická kamera a laserový skener jsou zařízení, která se po umístění do letadla používají k pořízení leteckých snímků, případně k bezkontaktnímu získání informací o členitosti krajiny. Předpokládaný objem veřejných zakázek se pohybuje kolem 60 miliónů korun (přibližně 30 miliónů za kameru a 30 miliónu za skener).

Z takto pořízených dat, pak po zpracování vznikají výstupy známé mj. jako ortofotomapy, které slouží jako cenná informace městům, obcím, architektům, developerům, projektantům. Jsou podkladem většiny veřejně dostupných mapových portálů – např. Mapy.cz nebo Google Maps, které jsou denně navštěvovány tisícovkami uživatelů. Tyto portály si však tyto mapy pořizují na vlastní náklady.

Současná situace z pohledu státu byla taková, že se jednou za rok vypsala veřejná zakázka na pořízení leteckých snímků. Firmy podnikající v oblasti leteckého snímkování mezi sebou soutěžily o nejnižší cenu za letecký snímek. Celkové státní náklady na pořízení leteckých snímků se pak pohybovaly do osmi miliónů korun ročně (navíc už i po započítání nákladů letadla a pilotů). Novou veřejnou zakázkou jsme ale jen kousek od situace, kdy Zeměměřický úřad začne tuto činnost vytvářet vlastními silami. K tomu státní úřad zaměstná nové lidi. Naproti tomu firmy nejspíš časem pár lidí propustí.

Pokud budeme argumentovat, že stát má povinnost vytvářet ortofotomapu ČR ze zákona, tvrdím, že takovýto zákon je potřeba změnit. Rozhodně ji nemusí vytvářet – může ji od soukromých společností transparentně a ve veřejné soutěži nakupovat. Podle mého názoru, pokud ortofotomapu Zeměměřický úřad pro svoji činnost potřebuje, nebo pokud ortofotomapu potřebuje ministerstvo, národní park nebo město – nechť vypíše veřejnou zakázku na její dodání. Firmy z celé Evropy se mezi sebou poperou o její vytvoření. Budou mezi sebou soutěžit cenou – do které budou promítat své inovace výroby a efektivitu práce. Fungují takto vždy i naše úřady? Těžko.

Stačí se podívat, jak se státní úřad vypořádává se svojí nezastupitelnou rolí – digitalizací katastru nemovitostí. Poslední prohlášení pracovníků ČÚZK jsou velmi optimistická. Digitalizaci katastru nemovitostí úřad dokončí již za tři roky. Tedy s krásným téměř dvacetiletým zpožděním od prvních slibovaných termínů dokončení. A to zde nehovoříme o jeho uvedení do souladu se skutečností, kde rozdíly ve stavu mezi KN a realitou nacházíme na každém kroku.

Kladu si otázku, proč se stát vrhá do stále nových geoinformatických projektů, když ten základní a nezastupitelný, nechává v tak bídném stavu? Představa, že by monopolní postavení ČÚZK jako jediného dodavatele dat pro státní správu a samosprávu, bylo pro stát cenově výhodné, je těžko uvěřitelná.

Dalším otazníkem je narušení rovných podmínek mezi státem a soukromými společnostmi v přístupu k dotacím na pořízení zmiňované techniky. ČÚZK si ji nepořídí jako soukromé firmy ze svého zisku, ale z peněz, které stát vybral také právě od těch soukromých společností, kterým tímto projektem začne konkurovat. Soukromé firmě stát takovou dotaci neumožní. Dává to smysl?

Michal Sýkora // TopGis, s.r.o.

23 komentářů
  1. Jachym napsal/a

    Mno, principiálně souhlasím.

    ALE: Stát, by (prostřednictvím svých organizacích) zakoupil od soukromých subjektů službu (pořízení dat) nebo data (což se děje teď)? Každá organizace zvlášť (to se mi nezdá moc “úsporné”)? A protože je to nákup za *veřejné* prostředky, tak by měla být dostupná veřejnosti (v režimu open dat – HA). Ptám se: na to by firmy přistoupily? Vyplatilo by se to ještě lítat? Kolik by to vlastně stálo.

    Jeden můj známý říká, že u činností, které jsou plánovatelné a předvídatelné, může být snad i stát dost efektivní, protože se to dá přece spočítat a předvídat. Těžko říct.

    Každopádně, kdyby byl model nastaven tak, že by firma dodala službu pořízení dat, bez nároku na data samotná (ty by si mohla stáhnout ze státních serverů zadarmo stejně jako všichni ostatní), finančně by to dávalo smysl, tak jsem principiálně pro, aby to nedělal stát, ale firmy. Tak jak je to teď (nákup dat s dost restriktivními podmínkami jejich užití) je IMHO špatně.

    1. Michal Sýkora napsal/a

      Firmy dodávají služby pořízení dat “bez nároku na data samotná” – to se děje už dnes .. například právě zmiňovaná služba pro zeměměřický úřad tyto parametry mívala – ZÚ snímky převzal, firmy je ale museli u sebe smazat a dále neprodávat ..
      Že to pak po zpracování ZÚ prodává mi přijde taky dost nepochopitelné.

      1. Radek Augustýn napsal/a

        No na první pohled mi to připadá, že si ZÚ outsourcoval vytvoření něčeho a potom s tím dělá byznys a tím snižuje celkovou zátěž státní správy. To má svou logiku.

    2. Radek Augustýn napsal/a

      Přiznávám se tímto k autorství myšlenky formulované Jáchymem ve druhém odstavci.

      Neříkám že stát dělá všechno lépe, stejně jako to netvrdím o privátu-je to kus od kusu a v čase se to mění.

      Avšak neplatím si státní zaměstnance jen pro úřad, ale také často pro činnost která nějaké hodnoty vytváří. Jestliže má stát nějakou povinnost, měl by preferovat její plnění vlastními silami a teprve když to nejde jinak tak subdodavateli. To není socialismus. To je tisíciletá zkušenost že sám sobě udělám všechno nejlíp a kupuji jenom to co neumím, nemám na to čas a chuť nebo to někdo umí výrazně lépe než já.

      Ale rozhodnutí musí být plně na státu, jinak bychom se dostali do rovnovážného stavu, kdy stát by dělal pouze to co není efektivní/perspektivní a privát ve prospěch státu pouze to co přináší vysoký poměr cena/výkon. Neviditelná ruka trhu.

  2. Libor Hladiš napsal/a

    Čau Michale, s tímto Tvým článkem musím souhlasit od A do Z. ČÚZK je dle mě již tak extrémně velká organizace, navíc její rozšíření o další odborníky, kteří budou zajišťovat mapování, obratem ohrozí pracovní místa v soukromém sektoru, který veřejnou správu živí. Opravdu mi připadá jako naprostý nonsens, že chce stát vyřadit z dalšího segmentu soukromý sektor.
    Mě osobně třeba taky zarazila věc, kdy organizace kategorie v.v.i. (veřejná výzkumná instituce – tudíž placená z daní) může soutěžit ve veřejných zakázkách proti soukromým společnostem, které ji opět ve formě daní musí platit.
    No je tady toho v této zemi a konkrétně státní správě ohromné množství k řešení. Nadějí budiž strategie, která snad určí, kam budeme s GIS v Česku směřovat a dokáže určit mantinely tak, aby se trh v oblasti GIT rozhýbal a nebyl naopak veřejnou správou podkopáván a pohřbíván.

    1. Radek Augustýn napsal/a

      Tady bych trochu oponoval. Organizace typu v.v.i., zřejmě máte na mysli konkrétně VÚGTK, v.v.i., není nikdy placená z daní. To bylo VÚGTK když bylo součástí resortu, právě po přechodu na formu v.v.i. je plně tržním subjektem aby se mohlo ucházet o veřejné zakázky bez narušení podmínek trhu.

  3. Martin Malec napsal/a

    Kolegyně a kolegové zdravím,
    a musím souhlasit s p.Sýkorou.
    Kdyby platila teze, že “co je plánovatelné je rozumné, aby si stát dělal sám…”, tak by přeci socialismus onu pomyslnou “soutěž” vyhrál, místo toho…víme jak to dopadlo…
    Je naprosto oprávněné požadovat po politické representaci efektivní, subtilní a výkonný stát. Stát, který nakupuje služby (jakékoli zdroje), které jsou dostupné na trhu ve volné soutěži místo toho, aby nakupoval technologie, pořizoval výrobní kapacity a draze vyráběl.
    Role ČÚZK je v oblasti geodat v pozici tvůrce metodik, supervizora atd.
    Jiným tématem je, jak zajistit sdílení takto pořízených zdrojů pro ostatní subjekty státní správy a samosprávy.
    Všechny úřady mají snahu (myslím, že na to existuje i jeden z Parkinsonových zákonů) se nabalovat, nabobtnávat a tím zvyšovat svoji “prestiž”. Nelze se přímo divit, že ČÚZK se této filosofií nevymyká.
    Ale je v našem zájmu se tomuto vývoji bránit, a to primárně jako daňových poplatníků! (bez ohledu na to, jestli vlastním letadlo s laserskenerem, nebo jsem OSVĆ, která se živí drobnými pracemi v KN, nebo administrátor GIS)
    Zamysleme se prosím všichni, jakým vhodným způsobem působit na naše(!) zastupitele…

    1. Libor Hladiš napsal/a

      Pane kolego, je to vcelku jednoduché, jakožto i nekonečně složité. Jakožto již bývalý státní zaměstnanec vidím řešení v tom, že lidé začnou volit hlavou a ne podle billboardů, když nejpopulárnějšími volenými jsou u nás všelijaké postavičky z kindervajíčka. Lidi se málo zajímají o veřejnou správu a málo čtou články a názory z každého spektra. Při větším zájmu společnosti o to, co se děje, by i kvalita volených lidí, příp. jejich sebekontrola, byla o hodně vyšší.
      Když to vezmu zpětně a sesumíruju, jak obrovské množství skvělé práce by na GI odborníky čekalo, jelikož nás veřejná správa potřebuje, tak mě až jímá hrůza. Zefektivňování, zprůhledňování, lepší kontrola veřejného sektoru, do všech těchto oblastí mají GI firmy co nabídnout. Ale jak to udělat, když je nahoře nějaký (pro obyčejné referenty často i neviditelný) sir Humphrey Appleby, díky němuž se prostě nehnete z místa?? Kdo z GI komunity toto dokáže prostřelit, před ním smeknu klobouk… Zatím jsem spíše skeptik, který ale bude rád příjemně překvapen 🙂

  4. David napsal/a

    Pouhé trucování dítěte nad sebraným bonbonem. Stát (ČÚZK) se prostě rozhodl, že bude pořizovat data ve vlastní režii, na což má samozřejmě plné právo. Pokud se nějaká část státní správy rozhodne, že služby a data poskytované ČUZK jsou nedostačující, může klidně vypsat veřejné výběrové řízení na jejich pořízení (stejně jako se tomu děje dnes). Mám ovšem dojem, že data i služby budou na zcela srovnatelné úrovni jako ta ze soukromého sektoru.

    1. Libor Hladiš napsal/a

      Samozřejmě, že má právo. Stejně jako by mohl kompletně produkovat potraviny pro obyvatele. Když bude potřebovat papír, pořídí si papírny, bude potřeba pohonných hmot, udělá si vlastní rafinerky výhradně pro sebe… Kam toto povede? Dle mě tam, odkud se náš region před čtvrtstoletím dostal. V těchto příměrech samozřejmě přeháním, ale mám za to, že něco na tom bude. A (nejen) můj názor je, že pořizování různých služeb, které stát potřebuje, je levnější nákupem formou veřejné soutěže a zároveň je pro obchod i společnost zdravější.

      1. David napsal/a

        Zajímavé je sledovat to, jak na kvalitu soukromého sektoru a neschopnost státu upozorňují ti co přišli o státní zakázky 🙂

        1. Libor Hladiš napsal/a

          nevím, zdali to je popíchnutí na mě, já jsem rozhodně o nic nepřišel

          1. David napsal/a

            Nebylo to na Vás, spíš takové obecné povzdechnutí.

  5. Jarda Burian napsal/a

    Akademický pohled….:)…Já beru ortofotomapu z hlediska využitelnosti víceméně na stejné úrovni jako třeba ZABAGED. Prostě jakýsi základní balík geodat. V souvislostech s INSPIRE, Geoinfostrategií a chodem veřejné správy by podle mě měl být ČUZK tím, kdo zaštítí tuto “vrstvu” řekněme třeba ve dvouletých intervalech a poskytne ji příslušným orgánům státní správy a samosprávy. Byla by přece blbost aby si v dnešní době každý kraj nebo každé druhé ORP dělalo svoje výběrka na jedno a totéž. To už bychom pak rovnou mohli říct fajn, tak si každý soutěžte svůj vlastní ZABAGED. Řekl bych že třeba před 10 lety nechtěl ortofoto každý, nebylo tak masivně využíváno, takže rozdrobené zakázky napříč všemi kraji měly své odpodstatnění. Dneska jsme ale už podle mě jinde, protože je ortofoto bráno jako “základní datová sada”, o kterou by se stát měl starat nebo alespoň zajišťovat, že bude v pravidelných intervalech dostupné veřejnosti. Potom ať si každý kraj nebo městu rozhodne, jestli si třeba nenechá nalétnou některá území častěji, v lepším rozlišení, šikmými snímky, termálními snímky, atd.
    Na otázku, jestli by to měl stát soutěžit nebo pořizovat vlastní cestou, těžko odpovědět. Co ten příměr se ZABAGED? Nenastal čas brát ortofoto ve smyslu pořizování jako další z produktů ČÚZK jako součást státního mapového díla? Vždyť společně se ZABAGED a katastrální mapou je nejpoužívanější mapovým dílem.

    1. David napsal/a

      Naprostý souhlas, lépe bych to nenapsal. Podívejme se kam došla technická mapa pod vedením soukromého sektoru. Každý kraj, úřad, spolek to řeší po svém a výsledek je naprosto tristní.

      1. Václav S. napsal/a

        A proč tedy podle Vás nechce ČÚZK o převzetí DTM ani slyšet? A není (nebo někdo z jiných centrálních orgánů) ochoten převzít alespoň koordinaci a začít nastavovat nějaká pravidla? Aby ten výsledek nebyl tak tristní, jak uvádíte.

        1. David napsal/a

          Skutečné důvody neznám. Dle mého to může být tím, že pro ČÚZK (Stát) nemá DTM reálný informační přínos. Informace o kritické infrastruktuře mají (můžou mít) z ÚAP a polohopis v dostatečné přesnosti mají v ZABAGEDu a katastru.

  6. Ondřej napsal/a

    Stát by měl pořizovat taková prostorová data, která potřebuje pro organizaci svého území a pro poskytování veřejných služeb. V některých případech mohou být dodavatelé firmy, nicméně tyto firmy by rovněž měly ručit za kvalitu svých produktů. Opravdu jsou firmy ochotné tuto odpovědnost převzít?

    Soutěž o dodávku za “nejnižší cenu” je cestou do pekel a to jak pro firmu, která chce nabídnout kvalitní produkt, tak pro stát, který by rád kvalitní produkt dostal. V praxi se má situace tak, že díky “podseknuté ceně”, která je dle zákona téměř vždy zcela dominantním kritériem, jsou produkty často na hraně využitelnosti. Opět se vracím k otázce výše, opravdu je firma i v takovém případě ochotna být odpovědná za svůj produkt? Připomínám, že jsou to právě firmy, které po této odpovědnosti ze strany státu (a to celkem pochopitelně) volají. Cílem má být hospodářská, nikoliv cenová výhodnost.

    Plně souhlasím s tím, že státní a veřejná správa má být maximálně efektivní, to se však neslučuje s vypisováním malých tendrů na lokální ortofota, neboť pak jen těžko může dojít ke spojitému obrazu celé ČR v rozumných časových horizontech.

    Ohledně nákupu techniky – rovněž firmy mají možnost si o “dotaci” na nové technologie požádat. Příkladem je Operační program pod patronací MPO, kde jsou na tyto účely alokovány miliardy korun. V tomto případě stát ani nemůže být ani příjemce dotace, program téměř striktně cílí na firmy. Proč tedy tento nástroj nevyužijete?

    Na úplný závěr, stát se zaplať bůh vrhl do nového mamutího projektu Geoinfostrategie, jehož cílem je mj. maximální využívání prostorových dat ve veřejném zájmu. Geoinfostrategii považuji za otevřený projekt, jehož se mohou v rámci různých pracovních skupin účastnit jak firmy, tak i akademická sféra. A to si myslím je to správné místo, kde by měly zaznít Vaše návrhy.

  7. Radek Petr napsal/a

    Dal jsem to i na Web Zeměměřiče “Jak státní úřad podniká – kritika resortu ČÚZK” http://www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=4677
    a během dne jsme si hned s předsedou resortu na toto téma vyměnili několik emailů.

    Myslím si, že si s panem předsedou nerozumíme především v tom, že pokud stát má něco zajišťovat ze zákona, nemusí to sám provádět, ale může to nakupovat. Pokud si stát stanoví úroveň kvality a ta není dodržena, tak je to neplnění smlouvy pod sankcí a za špatnou práci prostě nezaplatí atd.

    Úředník by měl chtít kvalitu a neplatit zbytečně navíc. Takže se dostáváme do ekonomického porovnání, jestli se to levněji pořídí prací soukromníka nebo úředníka? Toto porovnání není jednoduché a chybí mi.

    Takže v tom zatím (dokud nebudu přesvědčen ekonomickým porovnáním) zastávám názor, že stát nemá dělat vše sám, ale má poptávat služby jinde za nejlepších podmínek.

    Absurdní příklad:
    Stát má třeba zajišťovat stabilizaci hraničních znaků na státní hranici. Mají úředníci otloukat kameny do hranolů nebo mají vypsat soutěž na jejich dodání v určité kvalitě, ceně, rozměrech a počtu?
    Třeba by šly najít lepší příklady, ale je už pátek večer… 🙂

    PS: Když nebudou firmy a soukromý sektor, nebudou daně, nebudou úředníci a stát zase začne od nuly zajišťovat jen úplně ty nejzákladnější věci – policie, armáda, časem možná i školství…
    Snad se toho nedožijeme, i když k tomu směřujeme. 🙁

  8. Václav napsal/a

    Dobrý den.

    Zajímavé názory, asi bych mohl k tématu ledacos dodat. Znám důvěrně všechny “tři” strany mince. Ale neudělám to, neb již (na rozdíl od Radka, Michala, Martina i Jáchyma kterých si osobně vážím a s většinou se dlouho známe a jejichž názorů si vážím) nevěřím v tomto státě nejen ve Vox populi, vox dei, ale ani v holý selský rozum a v to, že argumenty v diskuzi by měly být podloženy.

    V této souvislosti bych rád poprosil pan Libora Hladiše, aby dokázal to co dne 26.2.2015 v 13:31 napsal:

    … věc, kdy organizace kategorie v.v.i. (veřejná výzkumná instituce – tudíž placená z daní) může soutěžit ve veřejných zakázkách proti soukromým společnostem, které ji opět ve formě daní musí platit…

    a mohl objasnit a zdokladovat:

    1. Která z resortních v.v.i. jmenovaných v příloze č.1 Zákona 341/2005 je v návaznosti na podmínky pro rok 2015 placena 100% z daní jak ostatním čtenářům zkušeným trikem podsouvá?

    2. A doložit v jakých, že to soutěžích za naznačovaných nerovných podmínek se resortní v.v.i. zúčastňují veřejných zakázek na výzkum?

    Děkuji dopředu za fundovanou odpověď a výčet obsahu nerovných soutěží.

  9. Luboš napsal/a

    Dobrý den,
    z reakcí pisatelů, kteří píší ať si stát dělá jaká data chce a sám, lze usoudit, že to jsou lidé, kteří jsou nejspíše zaměstnanci státní správy, samosprávy nebo akademické sféry. Jinak by takové věci nemohli psát.

    Řekněte stavařům, že stát vytvoří státní podnik pro výstavbu silnic a dálnic, řekněte obchodníkům, že budou státní obchody, to je přece nesmysl a hloupost. Z čeho by ten stát fungoval? Oblast geodat je úplně stejný “podnikatelský” segment a stát by se měl chovat stejně pro všechny obory. Příspěvek p. Radka Petra je trefný a je nutné v této věci začít konat.

    A reakce na operační programy – ať si to p. Ondřej zkusí a uvidíme jak bude potom mluvit. A tou soutěží, kde byly nerovné podmínky, kdy “dotované” zařízení v.v.i. bylo nabízeno v soutěži – je Snímkování NP Šumava v roce 2014.

    1. David napsal/a

      Zrovna stavaře bych jako příklad nedával. Leda bychom chtěli mít ta nejdražší geodata v Evropě 🙂

    2. Ondřej napsal/a

      Pane Luboši,

      Operační programy jsou cestou i pro firmy, jak si sáhnout také na jiné peníze, než na ty, které jsou výsledkem jejich úspěšné činnosti. Nechci obhajovat složitost procesu získání prostředků z těchto zdrojů, je pravda, že by to mělo být administrativně daleko snazší. Nicméně využitím Operačních programů získáváte peníze z veřejného zdroje a ten po Vás chce stejnou kontrolu jejich využití, jakou Vy požadujete od státu ve chvíli, kdy on využívá prostředky z daní (a je to tak v obou případech správně)! Existují desítky, stovky firem, které na tuto podporu dosáhly, tak proč ne Vy?

      Samozřejmě je to věcí ekonomické rozvahy, jestli se vyplatí tento náročný proces podstoupit. Jen připomínám, že původní otázka stála tak, že firmy nemají možnost si na nějakou podporu sáhnout. Myslím, že se podařilo osvětlit, že tomu tak není…

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna