Jaké to je studovat v Bergenu (PR)

Přibližně v polovině listopadu jsme odcestovali na tři týdny na vědecko-výzkumnou stáž na Norwegian School of Economics v Bergenu v Norsku. Během té doby jsme navštěvovali místní univerzitu, konkrétně Katedru ekonomie, kde jsme se seznámili s chodem pracoviště, které se mimo jiné zaměřuje i na pokročilé prostorové analýzy.

Norwegian School of Economics je silně orientovaná na zahraniční spolupráci a většina výukových programů je tedy vedena i v anglickém jazyce. Zastoupení zahraničních studentů na univerzitě je tak značné a angličtina je zde běžným jazykem. Univerzita dlouhodobě spolupracuje na výměnných pobytech studentů s více než 130 zahraničními institucemi ve 30 zemích světa a společně s přidruženými institucemi (AFF a SNF) představuje největší centrum pro vědu a výzkum ekonomických oborů v Norsku. Vysoká škola se zabývá zejména účetnickými vědami, právem, finanční a management vědou, makro i mikroekonomikou, strategickým plánováním a managementem či profesionální/diplomatickou komunikací. V roce 2012 patřila mezi 150 nejlepších univerzit s ekonomickým zaměřením na světě.

Kromě působení na pracovišti jsme se účastnili také kurzu Analysing spatial data, který se zaměřoval zejména na práci s prostorovými daty pomocí původně statistického softwaru R, který je stále častějším nástrojem pro zpracování v podstatě jakýchkoliv dat. Kurz vedl jeden z nejvýznamnějších odborníků v této oblasti – prof. Roger Bivand. Intenzivní kurz se zaměřoval na použití R nejen v geografii, ale také v ekonometrii či ekologii, a protože byl kurz otevřen pro zahraniční studenty a pracovníky, tak se zde potkali mladí vědci z různých koutů světa (Brazílie, Španělska, Švédska, Tanzánie, Nizozemska, Řecka aj.) i s různým zaměřením (GIT, mírová studia, ekonometrie, ekologie, …). Celou tuto paletu posluchačů však spojovalo jedno téma – zájem o analýzu prostorových dat pokročilými statistickými metodami v R. Kurz probíhal nepřetržitě deset dní v kuse, tedy i přes víkend od 9 ráno do 4 hodin odpoledne…

Jak probíhal náš běžný den? Pokud si představíte polohu Bergenu a připočtete roční období (listopad), tak vstávání na autobus, i když relativně pozdě v 8 hodin, doprovázela tma. Ta vydržela přibližně do půl 10 a opět přišla kolem 16. hodiny. Následoval přesun na univerzitu, kde po ne příliš dobré kávě začal intenzivní maraton práce s R. Každý musel mít s sebou vlastní notebook a s přestávkou na oběd nesundal prsty z klávesnice až do konce denního programu. Nicméně během dne byl docela velký prostor k diskuzím a celý program byl tomuto i uzpůsoben. Po skončení jsme obvykle mířili na rybí trh a dopřávali jsme mozku odpočinek. A nějak takto to probíhalo celých 10 dní.

Zajímavým zpestřením kurzu byla přednáška bývalého řeckého premiéra Georgia Papandrea o právě probíhající ekonomické krizi a úloze Řecka v ní, která byla součástí ekonomické konference konané v Bergenu v termínu našeho pobytu. Další odpočinkovou aktivitou po jednom z dopoledních programů byla „procházka“ s vedoucím kurzu Rogerem Bivandem po okolních kopcích. Ačkoliv nepršelo (v nejdeštivějším městě Evropy to byla vzácnost), tak se výlet protáhl asi na 4 hodiny.

Účast na samotném kurzu, který probíhá pravidelně 1-2 x do roka, je bezplatná a přihlásit se může téměř kdokoliv. Ovšem náklady na život v této severské zemi jsou, jak je dobře známo, jedny z nejvyšších na světě. Lze říci, že ceny výrobků i služeb jsou zhruba třikrát vyšší než ty, na které jsme zvyklí z domova. I tak lze snadno nalézt potraviny, které odpovídají pro nás běžným cenám – na našich talířích tedy pravidelně končil losos, krevety a další čerstvé plody moře. A jako desert potom typicky norské pečivo s názvem skolebrød. V několika málo volných dnech jsme si dopřávali výlety do hor, za kterými jsme nemuseli daleko. Stačilo se podívat kolem sebe a vybrat si, na který vrchol ze 7 kopců, které Bergen obklopují, se vydáme, případně sednout do prvního autobusu MHD a za 10 minut jsme si připadali jako na hřebenu Jeseníků.

Stáž nemůže hodnotit jinak než kladně po všech stránkách. Měli jsme možnost strávit čas na prestižní univerzitě a zjistit, jak to tam chodí. Užitečný byl také intenzivní kurz, kde si díky velkému množství témat mohl vybrat opravdu každý a současně si rozšířit obzory v jiných a přeci příbuzných oborech. Kromě vědomostí jsme navázali i kontakty na další (nejen) evropská pracoviště. Zároveň jsme strávili 3 týdny v krásném prostředí, měli možnost zlehka nahlédnout pod pokličku skandinávské kultury a byli okouzleni přírodou.

Naše stáž byla realizována v rámci projektu NeoCartoLink, jehož nositelem je Katedra geoinformatiky z Univerzity Palackého v Olomouci. Tento projekt si klade za cíl podpořit vznik národní kartografické sítě a navázání produktivního partnerství mezi odborníky z institucí terciárního vzdělávání (univerzity a výzkumná a vývojová pracoviště) a aplikační sféry (společnosti podnikající v oblasti kartografie a tvorby map).

Článek vznikl v rámci řešení projektu NeoCartoLink – podpora tvorby národní sítě kartografie nové generace, CZ.1.07/2.4.00/31.0010. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Autoři: Lukáš Marek a Vít Pászto