Ačkoliv se z našeho pravidelného seriálu „Významné osobnosti současné české a slovenské geoinformační scény“ stal spíše seriál nepravidelný, tak se vám stále budeme snažit přinášet rozhovory se zajímavými lidmi, kteří něco znamenají pro českou geoinformatiku, kartografii či DPZ. Dnešní osobností, která zodpověděla naše dvě již tradiční otázky je muž, který se stará o tvorbu dat, která mnoho z nás využívá denně. Prosím usaďte se, dnešním zpovídaným je pan
Jan Vodňanský
Aktuální zaměstnání
Ředitel výrobního oddělení Central European Data Agency, a.s.
Životopis
Vystudoval ekonomickou a regionální geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Již od dob studií se zajímal o počítačové zpracování geografických dat. Tento zájem dále rozvinul v oblasti územního a prostorového plánování (Terplan) a různých projektech zaměřených na využítí geoinformačních technologií (Arcdata Praha). Od roku 2001 je zodpovědný za tvorbu geografických dat, zejména se zaměřením na (automobilovou) navigaci ve společnosti Central European Data Agency. Kromě Česka a Slovenska se podílel na projektech navigačních map ve Spojených arabských emirátech a na Novém Zélandě.
Jak vnímáte posun české/slovenské geoinformatiky za poslední 10 let? Co byly podle Vašeho názoru klíčové momenty?
Posledních deset let se věnuji hlavně geodatům, takže můj pohled je upřen zejména tímto směrem. Za toto období došlo k razantnímu nástupů využití geodat u rozsáhlého spektra uživatelů od úřadů, odborných institucí, komerční sféry až po širokou veřejnost. Internetové mapové portály nebo (automobilové) navigační systémy již standardně používá téměř každý. A samozřejmě za nimi je skryt rozvoj inteligentních geodatabází a souvisejících geinformačních technologií. Tento trend je v souladu se světovým trendem, ale v našich podmínkách je doveden do snad ještě vyšší úrovně, zejména v posledních letech. Téměř každá významnější instituce, pracující s geodety, má svůj geoportál, jehož prostřednictvím je možno využít příslušná geodata. Státní mapová díla a aktuální letecké snímky si nyní můžete bez problémů připojit jako podkladovou mapu do svého geoprohlížeče. A na turistickou mapu v měřítku 1 : 10 000 již není třeba si pořizovat metrákovou skříň, ale stačí SD karta ve mapovém GPS přijímači nebo mobilním telefonu….
Jakým směrem se podle Vás bude vyvíjet česká/slovenská geoinformatika v následujících letech? Které trendy budou v našem prostředí převládat?
Zaměřím se opět spíše na segment geodat (což samozřejmě souvisí s geoinformatikou obecně). Orientace na „inteligentní geoinformační systémy“, tj. systémy, které dokáží nejen zobrazit, ale také využít potenciál geodat a vzájemně je provázat, se projevuje již nyní. A jejich dostupnost a inteligence se bude nadále prohlubovat. V oblasti
dostupnosti se dále zvýrazní trend využití co nejaktuálnějších dat, poskytovaných on-line prostřednictvím (mobilních) datových sítí. Uživatelé geodat se také již nyní stávají i jejich poskytovateli, jak pasivními (snímání polohy uživatele), tak aktivními (komunita aktivních přispěvovatelů se neustále rozrůstá). Aktuálnost geodat se díky tomu a díky rozvoji dalších geoinformačních technologií (laserové skenování, podrobnější družicové snímky apod.) dostává na vyšší úroveň. Další vývoj technologií GNSS (GPS, Galileo, Glonass a další) umožní zvýšit přesnost určení polohy, čímž se jak zvýší požadavky na přesnost geodat, tak umožní jejich přesnější pořizování.
