Jarmil Vyčítal: Nestačí jen znalost GIS

V další části našeho seriálu „Významné osobnosti současné české a slovenské geoinformační scény“ se z akademické půdy přesuneme do komerčního sektoru. Nahlédnout do svých úvah nás nechala osobnost, která se stará o distribuci produktů společnosti Erdas mj. producenta software jako je např. Erdas Imagine. Na řadu přichází pan

Jarmil Vyčítal

Aktuální zaměstnání

Country / Sales Manager v TKP Czech Republic (člen T-KARTOR Group)

Životopis

Jarmil Vyčítal absolvoval Fakultu stavební, ČVUT v Praze, kde získal titul Ing. (1994) a Dr. (1998). Po ukončení studií pracoval na řadě projektů v oblasti hydroinformatiky, zejména se věnoval matematickému modelování vodovodních sítí a aplikacemi GIS v projektech. Pracoval na mezinárodních projektech v Makedonii, USA, Ukrajině, Chorvatsku a Turecku. Je členem CAGI, IWA a externím členem státnicové komise pro obhajoby diplomových prací na FSv – ČVUT v Praze. Je autorem více jak 60 článků publikovaných na mezinárodních a národních konferencích a v časopisech.

Jak vnímáte posun české/slovenské geoinformatiky za poslední 10 let? Co byly podle Vašeho názoru klíčové momenty?

Vývoj geoinformatiky v posledních letech je vidět nejen v ní samotné, ale také v interakci či ovlivnění ostatních oborů, tedy v rovině aplikační. Za uvedené období došlo k významnému rozšíření geoinformatických potřeb a jejich průnik s technickými obory, životním prostředím apod., kde byl dříve GIS často vnímán jako doplněk v rámci řešení projektů. Tyto potřeby byly a jsou podmíněny zejména dostupností standardizovaných dat. Řada uživatelů ve specializovaných oborech může zpracovávat vlastní úlohy, mapy a analýzy, a tím dochází k rozšíření využívaní nástrojů GIS. Dalším aspektem, který se výrazně projevuje, je pak snaha o efektivní řešení odborných úloh, zejména pracovních postupů, které se opakují. Nejčastěji se jedná o zpřesnění datových podkladů a aktualizací dat.

Tyto skutečnosti vedou k narůstajícímu počtu uživatelů GIS, a tudíž i řešených činností, které byly na počátku desetiletí většinou v rukou specialistů.

Jedním z významných momentů v oblasti životního prostředí, zejména vodního hospodářství, byla integrace softwarových prostředků na výpočty inženýrských úloh (např. výpočet proudění podzemních vod, matematické modely infrastrukturních sítí) do GIS. Před vlastní integrací bylo třeba ke stavbě matematických modelů využívat podpůrné nástroje, jako např. konverzní utility mezi jednotlivými formáty, spojené s relativně složitým importem z různých datových zdrojů. Světový trend integrace výpočetních softwarů do GIS umožnil zvýšení produktivity s dopadem vyšších nároků na zpracovatele. Pro tvorbu modelu nestačí pouze oborová znalost, ale také znalosti z GIS. Jinými slovy, nestačí jen znalost GIS nebo oboru, ale obojího. Nástroje GIS tím zrychlují práci oborovým uživatelům a velmi rychle získávání zkušeností v daném problému.

Relativně novým prvkem je dokončení „životního cyklu GIS“, který začal v 90. letech např. pro správu vodohospodářských sítí. Souvisí to zejména s technologickými změnami v posledních 10 letech. Je to fenomén, který je poměrně rozsáhlý, ovlivněný řadou nových technologií, sociálními aspekty a potřebami. Tato záležitost si zaslouží hlubší zájem akademické obce.

Jakým směrem se podle Vás bude vyvíjet česká/slovenská geoinformatika v následujících letech? Které trendy budou v našem prostředí převládat?

Vývoj v následujících letech bude podobný evropským a světovým trendům. V uplatňování základních technologií by nemělo dojít při plynulém vývoji v ČR a SR dojít k výrazným odchylkám. Zároveň se v něm budou odrážet možností či limity naplnění těchto trendů, které jsou dány velikostí českého a slovenského trhu, požadavky zákazníků a finanční situací.

Jedním z významných prvků, který tuto situaci určitě ovlivní, je ukončení programového období k čerpání fondů EU 2006-2013.

Trendem, který je podle mých zkušeností vidět i v jiných zemích, bude ještě snaha o větší výtěžnost služeb a dat stávajících GIS a jejich údržba nebo rozvoj, tedy i větší potřeby využívání analytických nástrojů v GIS a odpovědi na otázky typu “Co se stane, za určitých podmínek…?“. Jinou, zásadnější otázkou, kterou zatím, ale stále často slýchávám hlavně mimo geoinformatickou komunitu, je „Jaké úspory mi nástroje GIS přinesou?“.

Dalším trendem je nárůst velkých objemů dat pro geograficky rozptýlené uživatele a rychle se měnící data. S tím je spojená především narůstající potřeba zpracování obrazových dat, jejich analýza a rychlé doručování uživatelům při splnění standardů OGC, ISO a interoperability. Projekty jako např. GMES jsou dnes evropským trendem.