Jiří Horák: Prosadíme se jen kvalitou.
Minulý týden se svámi v našem seriálu „Významné osobnosti současné české a slovenské geoinformační scény“ podělil o své odpovědi Jáchym Čepický, jeden největších českých zastánců technologií s otevřeným kódem, spoluorganizátor FOSS4G-CEE a vývojář ve společnosti Help Service Remote Sensing . Dnešním rozhovorem se opět vrátíme do akademického sféry a představíme vám osobnost, jejímž hlavním polem působnosti je půda Institutu geoinformatiky VŠB-TUO.
Jiří Horák
Aktuální zaměstnání
Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava.
Životopis
Po studiu na střední škole nastoupil Jiří Horák na Hornicko-geologickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě, aby v roce 1985 získal inženýrský titul v oboru Matematické geologie. V následujících letech ještě podstoupil studium pedagogiky na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od doby absolvování inženýrského oboru působí v různých pozicích na VŠB-TUO. Nejprve v letech 1985 až 1995 jako pracovník pro vědu a výzkum, poté dalších sedm let jako pedagog na Institutu ekonomiky a systémů řízení. V roce 1998 získal doktorský titul v oboru Geologického inženýrství a v roce 2002 nastoupil jako docent (titul získán v roce 2002 v oboru Geoinformatika) na Institut geoinformatiky VŠB-TU.
Je autorem mnoha odborných publikací, učebních textů, řešitelem několika domácích i mezinárodních projektů či garantem oborů a programů. Mezi jeho vědecké zaměření patří obecně geoinformatika, zpracování dat a modelováním v rámci geografických informačních systémů, prostorová statistika a geostatistika, metody harmonizace a integrace prostorových dat, geokódování a geoparsing, aspekty využití rozsáhlých, heterogenních a nepřímých datových zdrojů. Tyto metody uplatňuje a rozvíjí zejména v oblasti nezaměstnanosti, prostorové segregace, dopravní dostupnosti, dříve také hydrologie. Je místopředsedou ČAGI, člen vědecké rady HGF VŠB-TU Ostrava, PřF UP Olomouc a mnoha programových výborů národních i mezinárodních konferencí.
1. Jak vnímáte posun české/slovenské geoinformatiky za poslední 10 let? Co byly podle Vašeho názoru klíčové momenty?
Geoinformatika se za minulou dekádu značně rozšířila do řady oblastí a míst. Její nástroje a postupy jsou aplikovány geomorfologií počínaje a inteligentními budovami konče. Bezesporu k tomu přispěl výrazný technický pokrok zejména v oblasti sběru prostorových dat a jejich zpracování. Naproti tomu vývoj v oblasti software bych hodnotil spíše jako klidný a plynulý, možná jako odraz určité nasycenosti standardního trhu a přejímání vývojových trendů v informatice. Hlavním klíčovým momentem bylo přijetí INSPIRE. Žádná jiná iniciativa se svým rozsahem a dopadem na naši oblast zřejmě nedá srovnat.
2. Jakým směrem se podle Vás bude vyvíjet česká/slovenská geoinformatika v následujících letech? Které trendy budou v našem prostředí převládat?
Prioritním směrem v oblasti aplikací bude jednoznačně mobilita, chytré telefony, lokalizace všeho a všech, intuitivní propojování a spojování. Zajímavými impulsy jsou vývoj aplikací pro Galileo a rovněž rozvoj sociálních sítí.
Data dnes nejsou problémem, většinou narážíme na problém jejich zpracování, efektivní extrakce potřebné informace z velkého množství dat, adekvátního využití statistických nástrojů, uplatnění sofistikovaných agregačních a deagregačních technik (na bázi OLAP či lépe Spatial OLAP).
Bude nás ovlivňovat rychlý vývoj v oblasti informačních technologií a také rostoucí zájem informatiků o „prostorové“ aplikace. Budeme se zřejmě více střetávat s řadou „panenských vývojářů“, pro které jsou souřadnice 2 čísla a podle toho s nimi nakládají. O to větší by mělo být šíření osvěty, ve smyslu vzdělávání mimo obor, a také větší jednotnost a spolupráce geoinformatiků.
V budoucnu bych si přál více nápadů a projektů, které je možné označit za základní výzkum v geoinformatice. Projekty více revoluční, přinášející zcela nové pohledy a řešení, nové koncepce, bořící fosilizované tradiční představy, které by zasáhly nejen nás, ale i jiné obory. Kvantitou se totiž neprosadíme, jen kvalitou!
