GISportal
Jedeme i díky Vám

Kde je Wolkerák nebo Rušička? Pojďte s námi mapovat Liberec (TZ)

Hokejka, Wolkerák, Tajch, Rušička – místa a jejich jména, která jistě zná každý Liberečan. Názvy, které se běžně používají, a přesto je v žádné mapě nenajdete. To je důvod, proč vznikl projekt s názvem Živá jména. Jeho cílem je sebrat taková jména, která slouží Liberečanům k orientaci v jejich městě.

Za projektem stojí Daniel Vrbík a Václav Lábus z Fakulty přírodovědně humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. „Lidé se ve městě zdaleka neorientují jen podle oficiálních uličních názvů, ale naopak – tvoří si svůj vlastní orientační systém. A ten chceme poznat,“ vysvětluje okolnosti vzniku projektu Václav Lábus z katedry českého jazyka a literatury.

Autoři projektu vyzývají libereckou veřejnost, aby se do projektu zapojila. „Pro sběr jmen jsme vytvořili webovou aplikaci, která zájemcům umožňuje sdílet své znalosti městského názvosloví,“ upřesňuje Daniel Vrbík z katedry aplikované matematiky. Aplikace ve formě interaktivní mapy je přístupná z webové adresy http://mapy.fp.tul.cz/zivajmena. Umožňuje zájemcům zanést místa a jejich jména, podle nichž se v Liberci orientují, a prezentovat je ostatním. Výstupem projektu bude živá mapa Liberce, jejímiž spolutvůrci budou sami Liberečané.

Lidové názvosloví je pestřejší a nápaditější než úřední jména, která navíc v mnoha případech nemají žádný vztah k lokalitě, kterou pojmenovávají. „Lidové názvy jsou nositelem paměti, v níž se odráží vývoj města, tedy celá jeho historie – žitá obyčejnými lidmi i ta vnucená politiky, úředníky, developery a podnikateli,“ shrnuje Václav Lábus důvody, proč stojí za to taková jména sbírat a zkoumat. Wolkerák tak například upomíná na dávno zaniklé Wolkerovo plicní sanatorium a Rušička je vzpomínkou na domnělé zařízení sloužící k rušení západního rozhlasového vysílání. „Často si konkurují různá označení téhož místa – starší tak například chodí kolem Dunaje, zatímco ti mladší kolem Kendika. A právě taková generačně podmíněná variabilita názvosloví je také mimořádně zajímavá,“ doplňuje Václav Lábus.

„Budeme-li vědět, jaké objekty obyvatelé města používají pro svou orientaci, mohou se stát podkladem pro pojmenování nových ulic, zastávek hromadné dopravy, rezidenčních celků, parků i jiných veřejných prostranství,“ popisuje Daniel Vrbík praktickou stránku výzkumu. Informace o lidových jménech lze použít i jako referenční data k aktualizaci navigačního systému města, mapových podkladů integrovaného záchranného systému nebo třeba turistického značení.

Share
Share