Konference GIS Esri v ČR – multireportáž
Po roce se opět minulý týden dostala ke slovu uživatelská konference produktů Esri s názvem Konference GIS Esri v ČR. Tým GISportálu pro vás nachystal minisérii reportáží z celé akce. V tomto prvním díle se dozvíte něco o úvodních přednáškách a venkovní expozici, v dalších dílech bude shrnut zbytek prvního dne i celý druhý. Nakonec nebude chybět rubrika “Co nás zaujalo” z pohledu GISportal.cz.
V již tradičním úvodu Petr Seidl přivítal účastníky v téměř plném hlavním sále Kongresového centra Praha s informací o účasti na letošní konferenci. Celkem bylo zaregistrováno 878 účastníků z 310 organizací. Dále se zmínil, že v úvodním slovu této konference už několik let říká prakticky to stejné – ale že technologie se za tu dobu neskutečně posunuly. Rovněž si posteskl, že Geoinfostrategie měla přijít už před dvaceti lety. S oběma výroky nelze než souhlasit.
Následovaly tři “keynote” přednášky. První z nich o využití GIS v operačním řízení přednesl plk. Luděk Prudil, ředitel HZS Libereckého kraje (který “zaskakoval” za brigádního generála Drahoslava Rybu, který měl jednání v Senátu PČR), jenž rovněž převzal ocenění pro Hasičský záchranný sbor České republiky za komplexní nasazení GIS. Z prezentace se účastníci mohli dozvědět informace o podkladové mapě HZS ČR využívající ArcGIS Runtime. Nejdůležitější je přitom maximální informační hodnota mapy (při zachování čitelnosti). Představen byl rovněž Národní informační systém integrovaného záchranného systému nasazený letošní podzim pro sledování vozidel všech složek IZS v reálném čase. Novinkou je rovněž využití výjezdových tabletů propojených s centrálním GIS řešením. Funkcionalitu těchto tabletů předvedl plukovník Prudil ve velmi zajímavé živé ukázce.
Po druhé “keynote” přednášce ředitele České geologické služby Zdeňka Venery o geologickém výzkumu Antarktidy představil pro změnu ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář využití dálkového průzkumu pro studium těles sluneční soustavy. Zajímavý byl graf ukazující četnost startů kosmických sond. Od roku 1957 do současnosti jich bylo celkem 201. Počet startů oproti šedesátým a sedmdesátým letům v současnosti poklesl, ale není to způsobeno nezájmem o kosmický výzkum, ale vyšší úspěšností současných startů. Možnosti dálkového průzkumu byly představeny na čtyřech příkladech – Saturnově měsíci Titanu, Marsu, Plutu a kometě Churyumov-Gerasimenko. Závěr prezentace byl velmi optimistický – díky obrovskému množství objektů v naší sluneční soustavě dálkový průzkum nezahyne!
Mimo dění v konferenčních sálech byla připravena i venkovní expozice. Letos organizátoři představili hned dvojici atraktivních “exponátů”. V mobilní soupravě geografického zabezpečení Armády ČR demonstrovala kompletně vybavené a soběstačné (energeticky, technologicky i hermeticky) terénní kartografické pracoviště pro podporu rozhodovacích procesů velitelských štábů Armády ČR operujících na území celé střední Evropy. Neméně zajímavým exponátem pak byl technický výjezdový vůz HZS Hl. města Prahy se speciálním vodním dělem.
