Mezinárodní humanitární kongres (reportáž) – Využití GIS/GIT v humanitární pomoci.
V pátek 11. října se v olomouckém Regionálním centru konal 2. ročník Humanitárního kongresu. Organizátory Humanitárního kongresu je řada českých humanitárních organizaci. Mezi ně patří například: ADRA, Arcidiecézní charita Olomouc, CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, Člověk v tísní, Lékaři bez hranic nebo Český červený kříž.
Tématem letošního kongresu byla nezávislost humanitární pomoci. První panelová diskuze se týkala současného stavu humanitární pomoci. Moderátorkou byla předsedkyně organizace Education for an Independent World a tajemnice Teresian Association Julia Gonzales. V tomto panelu se vedla debata o povědomí ohrožených osob, nových trendech a dopadech ekonomické krize na financování humanitární pomoci. Julia Gonzales pak uzavřela tento panel svým příspěvkem o možnostech vzdělávání mladých profesionálů.
Další panelová diskuze se týkala současného konfliktu a humanitární katastrofě v Sýrii. Moderátorem byl Marek Štys z Člověk v Tísni. Spolu se švýcarským odborníkem z organizace Lékaři bez hranic, odborníci na humanitární právo z Mezinárodního Výboru Červeného kříže a představitelkou ADRY v Jemenu se shodli, že se jedná o největší katastrofu od genocidy ve Rwandě (1994).
Po této vyčerpávající debatě byla přestávka na oběd a možnost zapojit se do neformálních diskuzí s různými pohledy na tuto problematiku nebo také si prohlédnout stánky nevládních organizací či zakoupit čokoládu, kávu nebo jiný fair trade výrobek organizace Spolu férově.
Po obědě se program rozdělil na dvě části. Jeden panel se týkal rozdílnosti pomalých a okamžitých katastrof, zatímco v druhém panelu se diskutovaly možnosti nových technologii a hlavně GIS/GIT v humanitárních praxi. Moderátorem GIS panelu byl Andreas Papp, který je v současné době ředitelem sekce plánování u Lékařů bez hranic v Rakousku. Jeho cílem je podporovat akce v terénu, které se zabývají potravinovou bezpečnosti, geografickými informačními službami, sanitaci vody, výzkumem a rozvojem nových technologií.
Prvním diskutujícím byl geograf, specialista na GIS a DPZ z Mezifakultního oddělení Geoinformatiky na univerzitě v Salzburgu Stefan Lang, PhD. Stefan představil dva konkrétní projekty dálkového průzkumu země s využitím satelitních snímků z Earth Observation. První projekt monitoroval vývoj populace v uprchlickém táboru v letech 2002 až 2013. Pozorovala se měnící se velikost tábora a průběh hranice, jeho struktura a vývoj tábora, také se provedla analýza vzdáleností. Druhý projekt se týkal monitorování potenciálu podzemní vody v Jižním Súdánu. Spolu s digitálním výškovým modelem, hydrogeologickými daty a dalšími informacemi zjišťovali salinitu vody a identifikovali místa, kde již proběhly vrty. Další diskuze vedly na téma rozlišení dat a licencí.
Druhým diskutujícím byl Polák Arkadiusz Kwaśny, který svůj příspěvek zaměřil na využití mobilních technologií v humanitární pomoci. Arek zde vidí hlavní příležitost pro nevládní neziskové organizace. Díky mobilním technologiím a využití GPS se sníží náklady, ušetří čas a omezí chyby v lidském faktoru. Svůj přípěvek rozdělil do dvou částí. První se týkala sběru dat, kdy velkým přínosem je, že pomocí GPS signálu se humanitární pracovník dostane do míst, kde není internetové pokrytí. Tyto služby byly využity dánským Červeným křížem v Kambodži v projektu monitorování studen, sanitace a čištění vody. Druhá část se týkala publikace dat. Zmínil zde aplikaci Global Emergency Overview, která sbírá informace z internetu a třídí podle zemí světa. Aplikace je přístupná i pro smartphony a tablety. Informuje o humanitárních krizích a zlepšuje tak koordinaci a přispívá k časnému řešení katastrofy. Další projekt, který Arek zmínil je Education for All. Jedná se o databázi, která obsahuje data o poloze škol a vybavení. Díky této databázi se zmenší riziko duplicity projektu na jednom místě a pomůže vybrat vhodnou lokalitu pro stavbu školy.
Posledním diskutujícím byl specialista v oboru fotogrammetrie a DPZ na Univerzitě v Innsbrucku Ing. Hausjörg Ragg, M.Sc. Tento příspěvek se věnoval bezpilotním letounům a využití UAV snímkování v humanitární pomoci. Příležitosti viděl hlavně v oblasti managementu lesů a jiných těžko dostupných oblasti, dále v hornictví, zemědělství, erozní činnosti, monitorování infrastruktury a pobřežních oblastí a hlavně v záchranných misích. Po tomto příspěvku se konala bouřlivá diskuze na téma soukromí a jeho porušování. Diskutující se shodli na tom, že pokud se jedná o záchranu lidského života, např. během záplav, neměly by otázky soukromí a povolení snímání pomocí ÚAV bránit tomuto činu.
Poslední dva večerní panely se týkaly konceptu odolnosti a současné situaci české humanitární pomoci.
Tento kongres považuji za velice vydařený. Za velmi odvážný krok považuji zavedení geoinformatického bloku na půdu Humanitárního kongresu. Zhodnotím-li diskutující experty a taky aktivní diskutující veřejnost, lze považovat GIS/GIT za významného a zároveň rovnocenného partnera v humanitární a rozvojové pomoci.
Bc. Beata Ćmielová
studentka Mezinárodních rozvojových studií a Geoinformatiky na PřF UP Olomouc.
