Monitorování pohybu osob v areálu VŠB – TU Ostrava
Pro monitorování pohybu osob v budovách se dají využít nejrůznější systémy, ať už se jedná o RFID karty, nebo jiné sledovací zařízení. Tato varianta ovšem vyžaduje vytvoření informačního systému na míru externí firmou, z čehož plynou značné finanční náklady. Jinou možností je využití stávajících univerzitních informačních systémů VŠB – TUO, což se jeví jako příjatelnější varianta řešení.
V současné době jsou k dispozici pro vyhledávání osob a místností na VŠB – TUO informační systémy, které pouze poskytují statický výpis informací o hledané osobě nebo nedostačující mapové podklady areálu VŠB – TUO.
Většina zaměstnanců VŠB – TUO denně vědomě či nevědomě využívá různé univerzitní informační systémy (UIS), ať už se jedná o identifikační, platební nebo jiné systémy.
Na VŠB – TUO existuje několik informačních systému, ve kterých se trvale nebo dočasně ukládají informace o dané osobě.
Lokalizační univerzitní IS založený na informacích získaných z UIS může být postaven na základě toho, že bude procházet postupně jednotlivé UIS v následujícím pořadí:
- Evidence dovolených
- Přístup do místnosti
- Systém stravování
- El. platební systém
- Síť TUONET
- SafeQ
- Parkovací systém
- Heslo LDAP
- Rozvrh
- Telefonní seznam
Toto pořadí tvoří v prvé řadě UIS, které dané osoby nejčastěji denně využívají. Naopak na konci jsou systémy, které poskytují v čase neměnné informace o hledané osobě.
Při procházení UIS bude sledovat zda právě testovaný UIS nezaznamenal požadavek od hledaného uživatele, pokud ano, tak ho uloží do mezipaměti a pro zaručení 100 % výsledku projde zbylé UIS až po systém číslo 8, následně vyhledávání v systémech ukončí a daný systém lokalizuje hledanou osobu. Pravděpodobnost lokalizace osoby je 100 %, kdy na základě daného systému bude pravděpodobnost se stoupajícím časem klesat.
Časový interval, po kterém začne pravděpodobnost v lokalizovaném místě klesat je různý, jelikož např. čas strávený na obědě je menší než čas na učebně při výuce. Každému systému tedy můžeme přiřadit čas, po kterém se pravděpodobnost výskytu hledané osoby začne snižovat. Tento čas můžeme určit pomocí předem definovaných časových intervalů nebo na základě evidence pravidelných aktivit v UIS prováděných danou osobou.
Jestliže systém při procházení jednotlivých UIS nevyhodnotí žádný systém jako aktivní a dojde až k systému rozvrh , využíje zde pouze statické informace, na které místnosti by měla hledaná osoba vyučovat. Pokud daná osoba není evidována v rozvrhu, přejde systém k obecnému vyhledání v telefoním seznamu VŠB – TUO, ze kterého zjistí číslo kanceláře hledané osoby.
Část zaměstnanců VŠB – TUO také využívá Microsoft Exchange Server. Jedná se o produkt od společnosti Microsoft, který kromě přijímání a odesílání emailu umožňuje také organizaci času, úkolů, poznámek a deník. Toho právě využívají zaměstnanci, kdy si do kalendáře evidují své schůzky, plány, výuku. Pokud by tedy daná osoba byla ochotna zpřístupnit svůj kalendář schůzek a aktivit, mohl by posloužit jako další zdroj informací pro monitorování pohybu osob.
Další možností je rozšíření kamerového systému o software pro rozpoznávání obličejů nebo registračních značek automobilů.
Na obrázku je navržena vizualizace, kdy na základě dané škály jsou jednotlivé intervaly pravděpodobnosti výskytu osoby rozlišené jinou barvou značky.
Co se týče tohoto návrhu, za zmínku by jistě stálo využití fuzzy logiky, která umožňuje přiřadit příslušnost k množinám v rozmezí od 0 do 1, včetně obou hraničních hodnot. Fuzzy logika tak umožňuje matematicky vyjádřit pojmy jako „trochu“, „dost“ nebo „hodně“. Přesněji, umožňuje vyjádřit částečnou příslušnost k množině.
Zamyšlení nad využitím těchto univerzitních informačních systémů spolu s interaktivní mapovou aplikací řeší jiný pohled na téma monitorování pohybu osob. Nabízí tak zajímavé možnosti rozvoje stávajících univerzitních informačních systémů VŠB – TUO.
Ing. Radek Fujak, VŠB – TUO
