Petr Seidl: dluhová krize byla pro geoinformatický trh pozitivní

Přinášíme vám další z rozhovorů série „Cesty k úspěchu“, který můžete na GISportal.cz číst. Tentokrát předvánoční počtení rozhovoru s ředitelem společnosti ARCDATA PRAHA Petrem Seidlem, kterého jsme vyzpovídali v září 2013. Nebudeme to protahovat, příjemné počtení.

• Můžete se našim čtenářům prosím krátce představit ve 2-3 větách?
Ačkoliv dnes bydlím v Praze, narodil jsem se a vyrůstal v Plzni, kam často jezdím. K Plzni mám výjimečně pozitivní vztah nejen proto, že tam mám rodinné zázemí, řadu přátel a kamarádů. Byli to ale především někteří plzeňští učitelé a profesoři, kteří pozitivně ovlivnili můj budoucí profesní vývoj. Jsem jim za to velmi vděčný a uvědomuji si, jakou nezastupitelnou úlohu v životě sehrává kvalitní vzdělání, dobrá škola a motivující pedagog.

• Co jste studoval a jak jste se dostal k oboru?
Vystudoval jsem obor technická kybernetika na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni (předchůdkyně dnešní Západočeské univerzity). Vysoké škole předcházela maturita na Masarykově gymnasiu v Plzni, kde jsem si jako oblast zájmu vybral přírodovědné zaměření. V roce 1984 jsem byl přijat na externí vědeckou aspiranturu na katedře automatizovaných systémů řízení na Stavební fakultě ČVÚT v Praze. V roce 1990 jsem obhájil disertační práci na téma „Grafická komunikace s teritoriálně orientovaným informačním systémem „ a získal tak vědeckou hodnost kandidáta věd, CSc. Pro mou profesní kariéru mělo podstatný význam i to, že jsem v Plzni navštěvoval výběrovou základní školu s rozšířenou výukou jazyků. Znalost anglického i německého jazyka se mi velmi zhodnotila při zakládání firmy ARCDATA PRAHA a při komunikaci s Esri a jejími evropskými partnery.

• Jaké jste měl známky ve škole? Vždy samé jedničky?
Samé jedničky jsem občas i měl, zejména pak na prvním stupni základní školy, ale ne pořád. Je ale pravda, že jsem měl ve všech ročnících vyznamenání a vysokou školu jsem ukončil s červeným diplomem.

• Kdy jste se poprvé setkal s tím, co nyní děláte? (GIS, kartografie, GIT, aj.)
Vše začalo v Terplanu – Státním ústavu pro územní plánování v Praze, kam jsem nastoupil jako programátor hned po promoci. Terplan byla výjimečná centrální instituce, zaměřená na územní plánování, v jejímž pracovním kolektivu byla řada charismatických, inteligentních a schopných pracovníků. Vedle územních plánů pak jedním z klíčových projektů byla výstavba Integrovaného informačního systému o území ČR (ISÚ). To bylo něco, s čím jsem se v průběhu vzdělávacího procesu nesetkal, a možnost stát se součástí řešitelského kolektivu mě doslova pohltila. Zde jsem se prvně setkal s principy geokódování, s Křovákovým zobrazením, s integrací souřadnic a atributových dat, s topologickými pravidly, provázáním jednotlivých registrů, s DPZ a hlavně s počítačovou grafikou. Ta v té době byla na samém počátku, a protože v socialistickém Československu bylo počítačů, schopných kreslit, jak šafránu, naskytla se mi neopakovatelná příležitost věnovat se nově se rozvíjejícímu oboru. Musel jsem se naučit spoustu věcí, o kterých jsem nikdy před tím neslyšel. Poměrně brzy jsem našel odvahu přihlásit se s výsledky své práce a svých kolegů s referátem na celostátní konferenci Počítačová grafika. Poté jsem byl požádán o aktivní účast v organizačním výboru konference a měl jsem možnost komunikovat se špičkami v oboru, zejména pak s doc. L. Granátem, CSc. Dalo by se popsat množství činností, článků, projektů, programů, přednášek, které jsem za deset let praxe musel vykonat, množství vzdělaných a zapálených odborníků, se kterými jsem měl možnost se setkat. Pro toho, kdo to neprožil, by to však ne bylo záživné. Ale jeden projekt bych přece jen rád zmínil – koncem 80. let se Terplan zapojil do mezinárodního projektu, jehož cílem bylo zhodnotit možnosti využít komerční CAD systém pro územně orientované informační systémy. Vedení projektu se ujalo finské výzkumné centrum VTT v Espoo. Byl jsem tehdy tvrdým zastáncem GIS, což se mi podařilo dostat do závěrečné zprávy. Byl jsem již tehdy přesvědčen, že počítačová grafika je důležitou součástí územně orientovaného systému, stejně důležitá je však i databáze a zejména analytické nástroje nad ní. To by možná nebylo tolik zajímavé, kdyby mě v červnu t.r. v Praze nenavštívil pracovník VTT, který byl tehdy členem týmu a který mi po 25 letech mou neústupnost připomenul s poděkováním, že orientace na GIS se ukázala jako správná.

• Jaké byly začátky ve firmě a proč jste se zaměřili zrovna na to, co nyní děláte?
Začátky bývají těžké, až po delší době si uvědomíte, že později přišly i mnohem těžší chvíle. Firmu jsme zakládali v roce 1990, nápad založit ji přišel již na jaře roku 1990. V té době jsme neměli tušení o administrativních nárocích, nebyla žádná zkušenost s obchodem, v roce 1990 byl kontrolován export a import státem apod. To jediné, co jsme uměli, bylo programování a práce s geografickými daty. A byli jsme přesvědčeni o užitečnosti této technologie nejen pro územní plánování. A ačkoliv jsme si tehdy mysleli, že ISÚ byl světovým unikátem – a on v určitých ohledech skutečně byl – rychle jsme pochopili, že naše programy dát do komerčně úspěšného integrovaného softwarového balíku bude s otevřením hranic nad naše síly. Byl jsem přesvědčen, že vytvářet znovu již vytvořené, navíc firmou s desetiletým předstihem, nemá smysl a bude dříve či později určeno k zániku.

• Jaké je filosofie vaší společnosti?
Spokojený zákazník a spokojený zaměstnanec – kolega. Cílem naší společnosti je od samého začátku přivést na český trh nejlepší technologie z oblasti GIS a poskytnout české uživatelské obci kompletní portfolio produktů a služeb na profesionální úrovni. Bylo to částečně štěstí, ale také desetiletá teoretická a praktická průprava, že jsme se velmi brzy potkali s Esri, která po celou dobu naší existence tuto podmínku bez problému zajišťuje.
Za podstatnou považuji obchodní politiku orientovanou na dlouhodobou spolupráci se zákazníkem, serióznost a odpovědnost vůči našim uživatelům.
Snažíme se o to, aby kolegové měli možnost dalšího profesionálního růstu, aby měli přístup ke všem informacím, které pak mohou využít ve své práci a svém odborném růstu. Snad nemusím zdůrazňovat, že vedle odborné zdatnosti je důležité dodržování etických pravidel.

• Co podle Vás musí mít úspěšná firma?
Ve stručnosti: kvalitní pracovní kolektiv a dobrý produkt, o který je na trhu zájem. A po zkušenostech bych dodal ještě pevnou vlastnickou strukturu, ve které mají majitelé jasnou vizi.

• Jak se projevila na geoinformatickém trhu dluhová krize?
Snad Vás nepřekvapím odpovědí, že pozitivní. V souladu s příslovím, že všechno zlé je pro něco dobré. Zejména v zahraničí musela řada organizací v průběhu finanční krize snižovat počet pracovníků a hledat efektivnější způsoby realizace procesů. A účelné nasazení geografického informačního systému vede ke značným úsporám a vyšší efektivitě. Přiznám se, že i mě překvapila čísla, vypovídající o nárůstu využití GIS v zemích, které byly krizí postiženy nejvíce.

• Je na dnešním geoinformatickém trhu segment, který by zasluhoval více pozornosti?
Mohl bych zmínit policejní složky, pojišťovnictví, finančnictví, maloobchod a možná desítku dalších oborů. Můžeme se na otázku podívat i z jiného pohledu – je nutno se více věnovat možnostem využít GIS širokou veřejností. Nechci ale vyjmenovávat jednotlivé obory či oblasti, rád bych ale uvedl dva okruhy, které považuji pro další rozvoj využívání GIS v ČR za důležité. Zaprvé postrádám státní politiku pro geoinformatiku, jinými slovy geoinformační strategii. Je všeobecně známo, že vláda schválila dokument, na jehož základě má být geoinformační strategie vypracována. To je samozřejmě dobře, já si jen myslím, že takový dokument tu měl být již před dvaceti roky. Zadruhé jsem přesvědčen, že se stále příliš koncentrujeme na grafické zobrazení ukládaných dat a málo se využívá analytických nástrojů k vytvoření nových dat a tím k získání kvalitativně nové informace, bez GIS mnohdy nezískatelné. Tvorba geografických dat je nákladný proces, je proto nutnost z vytvořených dat vytěžit maximum.

• Má smysl dnes zakládat novou firmu (např. absolventy VŠ)?
Myslím že ano, neboť menší firmy jsou a myslím, že i v budoucnosti budou základem zdravé ekonomiky. Ale má to různá ale. Na počátku je zejména nutno zvážit, zda skutečně jsem schopen přijít na trh s něčím, o co bude zájem. Je potřeba zvážit potenciální konkurenci. Dále je nutno se připravit na to, že s firmou je spojena řada administrativních překážek, jejichž překonání bere čas a energii – společenská atmosféra podnikatelům v ČR příliš nepřeje. A hlavně je nutné si uvědomit, že založení firmy je v celém procesu to nejjednodušší, když už firmu založíte, je těžké ji opustit, pracovní doba není limitována nějakým zákonem, ale fyzickou a psychickou zdatností jednotlivce.

• Jaké je Vaše nejoblíbenější hlavní jídlo, nápoj a dezert?
Sýrové fondue. Rád si dám sklenku dobrého vína, samozřejmě mám rád Pilsner Urquell. U dezertu neodolám čokoládě a zmrzlině, případně kombinaci doplněné banánem.

• Jak trávíte svůj volný čas?
S přáteli a rekreačním sportem, mám rád hory, rád si zahraji stolní tenis, projedu se na kole či si jdu zaplavat. V zimě se vracím k oblíbenému lyžování. Dříve jsem si také rád přečetl nějakou knihu. Musím sebekriticky přiznat, že práce mi vzala příliš mnoho z mého volného času, učím se zpět získat rovnováhu mezi prací a odpočinkem. Doufám, že jsem nezačal pozdě.

• Chtěl byste něco vzkázat čtenářům GISportal.cz?
Geografické informační systémy jsou velmi pěkná, zajímavá, užitečná a perspektivní technologie. Brzy přijde doba, kdy je společnost začne využívat v širším měřítku. Ačkoliv GISy vznikly před padesáti lety, jsme stále téměř na samém počátku. V tomto smyslu čeká nastupující generaci skvělá budoucnost. Přál bych si, aby GIS sloužil ke zlepšování kvality našeho života. O tom, jak velký užitek lidem přinesou GISy v budoucnosti, rozhodují dnešní GIS profesionálové. Přeji jim hodně radosti a úspěchů v jejich práci.