Prezidentské volby očima politologa s mapou
Jakub Lysek, politolog z Univerzity Palackého v Olomouci, který společně s doc. Lebedou prezentoval na letošní konference GIS Esri v Praze Volby 2017 v prostoru a čase, vytvořil exkluzivně pro GISportal.cz několik map prvního kola prezidentských voleb.
Letošní první kolo prezidentských voleb potvrdilo trend známý již z předchozích sněmovních voleb 2017. Zatímco velká města a venkovské oblasti s dobrou životní úrovní volí z pohledu složení elektorátu liberální a středo-pravicové strany, jako je TOP09, ODS, Piráti a STAN, naopak ve strukturálně postižených krajích jako je Ústecký a Moravskoslezský, na vnitřní periferii krajů a zejména v pohraničí kopírující mapu Sudet volí obyvatelé strany, jako je KSČM, ANO2011 a SPD. Právě tato území kopírují i volební podporu Miloše Zemana v letošních volbách. Zřejmé je to na úvodních mapách. První zobrazuje rozdíly ve volební podpoře mezi současným prezidentem Zemanem a profesorem Drahošem. Druhá, vzhledem ke specifiku těchto voleb, dává volební podporu Zemana do kontrastu s volební podporou zbylých kandidátů, u kterých již z jiných analýz víme, že mají podobného voliče. Z této mapy je dominance prezidenta Zemana již méně patrná, naopak se právě zvýrazní periferní oblasti a strukturálně postižená území. Kontrasty nejsou ani tak způsobené „politologickým“ štěpením město-venkov, ale spíše prostorovou distribucí sociodemografických charakteristik elektorátu. Voliči s vyšším socioekonomickým statusem, s vysokoškolským vzděláním volili Jiřího Drahoše. Naopak voliči s nižším vzděláním, či s vyšším věkem a obecně s nižším socioekonomickým statusem volili Miloše Zemana.
Velkou otázkou do druhého kola je to, zdali dokáže Jiří Drahoš mobilizovat voliče neúspěšných kandidátů z prvního kola. Na tuto otázku nám lépe odpoví ekologická inference z agregovaných dat (viz Kohovolit.eu) na úrovni okrsků, určitě bude nutné případnou analýzu doplnit o sociologické šetření na individuálních datech, abychom zamezili riziku tzv. ekologické chyby, kdy z agregovaných dat usuzujeme na individuální úroveň – tedy voliče. Přesto nám volební výsledky zobrazené v prostoru dokáží prozradit celou řadu zajímavých informací. Protože je ze samotného zobrazení volebních výsledků nelze na první pohled vyvodit, je pro tyto účely vhodnější hot spot analýza těchto volebních výsledků. Ta slouží čistě instrumentálně pro vyšší názornost koncentrace volební podpory jednotlivých kandidátů. Uvedeny jsou tři hot spot analýzy zbývajících kandidátů s celkovým ziskem hlasů okolo 10 %.
Podpora Pavla Fischera jasně koreluje s volební mapou KDU-ČSL a s podílem věřících v obci. I proto se jeho podpora rovněž koncentrovala i mimo města a Prahu.
Z další mapy vyplývá zajímavý fakt, že Michal Horáček nedokázal získat podporu v regionech a napříč republikou. Kromě Prahy se jeho podpora shlukuje okolo Litoměřic.
Poslední mapa zobrazuje shluky výrazné podpory Marka Hilšera. Právě u tohoto kandidáta má hot spot analýza největší význam, protože jeho podpora byla relativně rovnoměrně rozložená a tyto jeho „bašty“ nejsou z obyčejné mapy volební podpory na první pohled viditelné. Překvapivě to nebyl kandidát jen „pražské kavárny“, ale dokázal oslovit i venkov a menší města. „Skvrna“ v Ústeckém kraji je pak jeho domovský region Chomutovsko.
Pokud Jiří Drahoš a jeho tým dokáže mobilizovat voliče těchto neúspěšných kandidátů z prvního kola, má velkou šanci na výhru v druhém kole. Je však nutné přihlédnout k výše popsaným charakteristikám jejich voličům.
A stávající prezident Miloš Zeman? Levicový elektorát v prvním kole kompletně „vyluxoval“. Proto pro něj platí, že musí oslovit zejména nevoliče, kteří v prvním kole nepřišli. Zajímavá je tak poslední mapa, která zobrazuje rozdíl mezi výsledky z druhého kola v roce 2013 a letošního prvního kola. Nejvíce ztrát voličů má paradoxně ve své domovské Vysočině.
Kompletní mapy analyzující první kolo prezidentské volby jsou v fotogalerii níže:
