Po kovidových letech, kdy byly všechny konference virtuální nebo zrušené se postupně vrací doba prezenčních akcí. Jednou z tradičních podzimních konferencí je i „Geomatika v projektech“ v Plzni. Celým názvem JOINT CONFRENCE, která se skládala z 26. ročníku konference Informačních systémů v zemědělství a lesnictví (ISAF), 15. ročníku Geomatiky v projektech a 7. výroční konference asociace Plan4All.
Již několik let se akce nekoná v krásném prostředí zámku Kozel, nicméně účast na ní byla přesto velmi příjemná a na konferenci panovala přátelská, takřka rodinná atmosféra. GISportál vám z ní přináší obsáhlou reportáž.
Program zahájil ve středu odpoledne vedoucí Katedry geomatiky Karel Janečka a prezident Smart City Clusteru Milan Edl. Po přivítání účastníků se slova chopil hlavní organizátor akce Pavel Hájek, který nás provázel celým prvním dnem konference.
V první odborné sekci byly příspěvky z oblasti 3D a územního plánování. Karel Janečka představil projekt HD mapy, který by v budoucnu měl sloužit k provozu autonomních tramvají. V diskuzi byla zmíněna implementace digitálního dvojčete města Plzně do Digitální Technické Mapy. V dalším příspěvku se Jan Rucký zabýval 3D aspekty územního plánování. Na tuto prezentaci vhodně navázal Jaroslav Burian z Katedry geoinformatiky v Olomouci, který ale vystupoval spíše jako zástupce společnosti Urban Planner, která realizovala významnou zakázku pro město Jihlava. V té byly provedeny multikriteriální analýzy potenciálu území. Zajímavá byla identifikace stavebních proluk a výpočet finanční náročnosti / návratnosti jejich potenciálního využití. Posledním příspěvkem v této sekci byl ten od zástupce domácího pracoviště Pavla Hájka, který představil výsledky diplomové práce slečny Podzimkové, která se věnovala tvorbě BIM historické budovy (HBIM).
Po přestávce na kávu začala nejobsáhlejší sekce celé konference, která se věnovala GISu v regionech z pohledu jejich atraktivity a kulturního dědictví. Sekci odstartoval opět domácí zástupce Michal Kepka, který představil konečné výsledky projektu Peregrinus Silva Bohemica, a to včetně vytvořené mobilní aplikace. Prezentace olomouckých doktorandů proběhly v angličtině. Daniel Pavlačka seznámil posluchače s problematikou diskontinuity prostorových dat na česko – polských hranicích. Následovala dvojice prezentací z oblasti kognitivní kartografie. Tomáš Vaníček představil využití metody think-aloud pro hodnocení regionálního atlasu Moravskoslezského kraje. Jeho školitel a současně autor této reportáže představil výsledky diplomové práce Anny Porti Suaréz, která využila technologii eye-tracking pro hodnocení Covid dashboardů. Oldřich Rypl hodnotil kvalitu života v městském a venkovském prostoru Česka. Na tuto přednášku krásně navázala studentka plzeňské geomatiky Viktorie Sloupová, která objektivně hodnotila atraktivitu regionů. Výsledky její práce jsou dostupné zde. Archeolog Ladislav Čapek představil mapu petrografických analýz a keramických souborů, které vznikly v rámci projektu NAKI.
Na závěr byla představena simulační desková hra, která vznikla v rámci projektu LOTUS. Tím odborný program prvního dne skončil, nicméně jsme se přesunuli do nedaleké pivnice, kde pokračovaly neformální odborné (i méně odborné) diskuze u nefiltrovaného speciálu Pilsner Urquell.
Druhý konferenční den začal poměrně náročnou sekcí zaměřenou na geodézii a geodetické „základy“. V první přednášce Pavel Taraba představil sedm základních nivelačních bodů Rakouska-Uherska, načež se rozproudila plodná diskuze na téma geografický střed Evropy. Róbert Čunderlík matematicky modeloval poruchy gravitačního pole podle střední hladiny moře. Obsah následujících dvou prezentací Petra Holoty a Martina Pitoňáka vám bohužel zprostředkovat nedokážu z důvodu mých nedostatečných znalostí geodézie, Laplaceových operátorů, původních tenzorů a to zejména v návaznosti na dvouindexovou Kroneckerovu deltu 😉.
Po luxusním coffee – breaku s lahodnými doughnuty začala sekce věnovaná dopravě. Karel Jedlička představil digitální dvojčata Plzně, Ghentu a Atén, a to zejména v kontextu modelování dopravy. Vhodně navázal Petr Trnka s případovou studií dopravního modelování v Klatovech. To, že se jednalo o mezinárodní konferenci potvrdila prezentace íránského doktoranda plzeňské geomatiky, který se věnoval modelování dopravy v pruzích pro autobusy v Teheránu pomocí regresního modelu.
Následovala pauza na oběd a sekce o časoprostorovém modelování. Martin Rechtorik seznámil účastníky s možnostmi archivace prostorových dat, a to včetně certifikované metodiky, která vznikla v rámci projektu TAČR.
Plzeňský student Jiří Bellinger představil projekt, ve kterém byly vektorizovány historické mapy jedné obce a následně zjišťovány změny využití půdy. Jeho kolega Ondřej Sládek prezentoval interaktivní aplikaci pro vizualizaci dat ze sportovní aplikace Strava.
Reportáž z poslední sekce konference bohužel chybí, protože autor musel společně s kolegy spěchat na Pendolino směrem do Olomouce😉
Závěrem bych rád poděkoval organizátorům za velmi vydařenou akci, při které jsem se dozvěděl spoustu nového, získal mnoho inspirace a především po čase zase viděl kolegy a kamarády z Plzně. Tuto reportáž bych rád zakončil pozváním na 6. – 7. září příštího roku, kdy se v Plzni bude konat 25. kartografická konference.
Standa Popelka, Olomouc
