Reportáž z konference GIVS 2018 – část I
Ve dnech 3. a 4. května 2018 proběhla v Praze na Novotného lávce konference GIVS 2018, kterou již tradičně pořádá Česká asociace pro geoinformace. Konference se zúčastnilo více než 150 odborníků z veřejné správy, soukromých firem i univerzit. V tomto článku najdete detailní reportáž z prvního dne konference.
Konferenci zahájil předseda CAGI Karel Janečka, který účastníky v rychlosti seznámil s oblastmi a tématy, kterým se bude konference věnovat. Poté už předal slovo první přednášející, kterou byla Eva Kubátová s Ministerstva vnitra ČR. Ta představila čtyři projekty Technologické agentury programu BETA2. Zmínila rovněž to, že v rámci odboru eGovermentu Ministerstva vnitra v únoru letošního roku vzniklo oddělení geoinformatiky, které má v současnosti tři zaměstnance.
Druhým řečníkem prvního bloku byl opět zástupce Ministerstva vnitra, a to Martin Nečaský. Jeho přednáška se zabývala stavem a výzvami otevřených dat v ČR. Pokud jsou data z veřejné správy dostupná ve strojově čitelném formátu, neznamená to ještě, že jsou otevřená. K tomu je nutné aby byla zahrnuta v Národním katalogu otevřených dat. Na tomto webu je i wish list do kterého můžete zaznamenat, jaká data byste si přáli „otevřít“. Pracovníci MVČR s otevíráním dat pracovníkům veřejné správy rádi pomohou. V závěru své prezentace zmíníl Nečaský i tzv. Linked Geo Data. Příkladem může být data.pdok.nl.
Zdenek Hoffmann a jeho kolegové ze společnosti GEPRO nabídli pohled na Digitální Technickou Mapu měst zespoda. Přednáška byla zdravě kritická: „Původní představy, že TM zafinancuje stát, jsou dávno pryč, takže je musí financovat města“. Tvorba TM je přitom velmi drahá a bez aktualizace je technická mapa bezcenná. Ročně zastarají asi dvě procenta obsahu technické mapy. Pro tvorbu technické mapy je nutný výměnný formát TM, který stále není k dispozici. Eva Kubátová v diskuzi upřesnila, že tvorba výměnného formátu je nyní na asociaci krajů.
Následovala prezentace Vladimíra Špačka ze společnosti Hexagon, která obsahovala zajímavé video na téma bezpečnosti, což korespondovalo s názvem prezentace Smart cities = Safe cities.
Následovat měly tři přednášky na téma BIM (Building Information Management). Karlu Janečkovi se dle jeho slov splnil sen každého organizátora konference – ani jedna prezentace nebyla nahrána v počítači a dva ze tří řečníků na konferenci nedorazili. Moderátor sekce R. Číhal vzniklou situaci operativně vyřešil a přesunul přednášku Jaroslava Nechyby z odpolední sekce. Jaroslav Nechyba je zástupcem české agentury pro standardizaci, která usilovně pracuje na portále www.KoncepceBIM.cz, který by měl fungovat od června letošního roku. Zatím je možné si přečíst informace o koncepci BIM v tomto PDF. Nechyba vysvětlil pojem BIM jako správu informací o stavbě během celého jejího životního cyklu. Nejedná se tedy (pouze) o 3D modelování, jak je často nesprávně uváděno. Uvedl také, že nejrozšířenější informační systém ve stavebnictví je Excel, což by měl právě BIM napravit.
Po pauze na oběd pokračovala sekce věnující se BIM. Prvním přednášejícím byl Leoš Svoboda, který je zástupcem pracovní skupiny BIM a Geo v rámci CZBIM. O tom, že BIM je aktuálním trendem, svědčí dle něj to, že do roku 2016 bylo ročně publikováno asi 20 – 30 odborných článků o integraci BIM a GIS. V roce 2017 byl na toto téma publikováno více než 350 studií. BIM bude od roku 2022 povinný pro všechny nadlimitní stavební zakázky (nad 6 milionů). Úkolem veřejné správy bude dodat data pro tvorbu BIM. Naopak BIM se stane dalším zdrojem prostorových dat.
Propojení GIS a BIM na konkrétních stavebních projektech prezentoval Josef Žák ze společnosti SKANSKA. Ta získala v roce 2016 i 2017 ocenění „BIM stavba roku“. Zajímavé byly ukázky praktického využití BIM na stavbě. Před několika lety SKANSA používala tzv. BIM kiosk. Jednalo se o unimobuňku s počítačem, do které mohli inženýři přijít a prohlédnout si „digitální dvojče“ stavby přímo na místě. V současnosti je stejná úloha řešena pomocí tabletů. Velmi zajímavé bylo, že SKANSKA využívá pro tvorbu informačních systémů 350 různých softwarů.
Dalším řečníkem byl Karel Janečka, který přednesl prezentaci na téma 3D katastr. 3D katastr umožnuje evidovat podzemní objekty, nebo byty vícepodlažních domech. Využití by 3D katastr našel také u netypických staveb. Jako ilustrační příklad Janečka (stylově) použil bránu plzeňského pivovaru. Zájemci o 3D katastr si mohou přečíst novou publikaci s názvem „Best practises – 3D cadastre“, jejímž spoluautorem je právě Karel Janečka, a jejíž slavnostní křest proběhne příští týden významné konferenci v Istanbulu. Již nyní je ale kniha dostupná ke stažení na webu FIG.
Existuje rovněž norma ISO 19152 podporující 3D prostorové jednotky. Právě normám a standardům se věnovala následující přednáška Evy Sovjákové z TNK-122.
Poslední prezentace v sekci BIM a GIS měla název „BIM a GIS – co mají společného“ a přednesl ji Jakub Bican ze společnosti CAD Studio. BIM je podle něj velmi efektivní způsob pro správu dat jednotlivých staveb. GIS je na druhou stranu informační systém, který velmi dobře integruje různé zdroje dat. GIS na rozdíl od BIM může být (dle zkušeností CAD Studia) srozumitelný i pro laika. Komunikace mezi BIM a GIS zatím probíhá tak, že data z BIM jsou „vytěžena“ a převedena do GIS kde probíhají další operace a aktualizace. Tím pádem je původní BIM model zbytečný a nepoužitelný. Bican nabídl možné řešení nabízející integraci BIM a GIS, nikoliv vytěžení BIM.
Další sekce konference byla věnována technologickým novinkám. Prvním přednášejícím byl Ondřej Šenk ze společnosti GEOVAP, který představil technologickou linku pro správu 3D dat s názvem 3D GeoDesign. Jedná se o webovou aplikaci propojenou se systémem Marushka. Systém umožňuje automatické trasování pro detekci hran, automatizované generování DMT či export do formátu STL pro tisk objektů na 3D tiskárně. Více informací lze najít na webu www.cesko3d.cz.
Prezentaci s názvem „Mobilní procesní řízení s mapovou informací“ přednesl Jan Zvoník ze společnosti Bio-Nexus („bývalé Cleerio“). Prezentace byla zaměřena na softwarové technologie pracovních postupů, které jsou umístěny do 2D či 3D prostředí.
David Jindra ze společnosti Trimble představil softwarový GNSS přijímač s názvem Trimble Catalyst. Výhodou oproti běžným řešením je to, že systém využívá mobilní zařízení zákazníka (mobilní telefon či tablet s operačním systémem Android) spolu s lehkou anténou. Nespornou výhodou tohoto systému je jeho cena, která se dle Jindry pohybuje okolo 10 tisíc korun. Pro vysokou přesnost (až 1 cm) je nutné mít předplacené korekční služby (pro přesnost 1 cm stojí asi 8000 Kč za měsíc). Kromě aplikací od Trimblu s Catalystem spolupracuje například Collector for ArcGIS či MapIt. Pokud chce uživatel využívat jinou aplikaci, může k tomu použít jednoduchou aplikaci Trimble Mobile Manager. Trimble Catalyst nachází své uplatnění ve veřejné správě, energetice, stavebnictví, archeologie, památková péče, bezpilotní mapování atd.
Jiří Horák rekapituloval práci odborné skupiny vzdělávání v CAGI. Postupně by chtěli realizovat akreditovaný program pro veřejnou správu, informovat o kurzech, školeních či materiálech, vytvořit seznam lektorů pro jednotlivé oblasti školení a vzdělávání, případně školení přímo realizovat. V brzké době by se také měly objevit nové informace na webových stránkách CAGI.
Poslední sekce prvního dne konference byla věnována chytrým městům a jejich propojení s GIS. Prvním přednášejícím byl Petr Urban ze společnosti ARCDATA Praha. Ten na příkladech z praxe ukázal, kde vidí využití GIS při budování chytrých měst. Toto využití rozdělil do pěti pilířů. Prvním z nich je moderní územní plánování, kde se GIS využívá již řadu let. Druhým pilířem je využití pro zpřístupnění informací veřejnosti, například ve formě 3D webové aplikace (s využitím GIS a BIM). Třetím pilířem je využití GIS pro spolupráci a interakci mezi subjekty. Následuje RealTime GIS a Internet of Things. Jako poslední pilíř uvedl Urban analytický potenciál GIS.
Dalším řečníkem byl Robert Spál z Magistrátu města Brna. Ten představil řadu projektů, na kterých v loňském roce vzniklé oddělení dat, analýz a evaluací pracovalo. Účastníci konference tak mohli vidět například praktickou ukázku vizualizace rozmístění kontejnerů, díky které mohou pracovníci brněnského magistrátu detekovat problémy v prostoru i čase, analýzu dopravních nehod a přestupků, které vznikly z dat poskytnutých městskou policií, a které nyní slouží magistrátu jako podklad pro argumentaci. Další ukázky byly zaměřené na analýzy vycházející z dat od mobilních operátorů. Brno je jedno z prvních měst v Česku, kde byla tato data využita a Spál informoval o tom, že za stejná data různí operátoři požadují diametrálně odlišné částky (100 tisíc vs. 4 miliony). Tato prezentace byla jednou z nejpovedenějších, které první den konference zazněly. Možná to bylo díky tomu, že oddělení dat, analýzy a evaluací nemusí řešit údržbu a správu dat a že má volnou ruku v tom, jaká data bude vizualizovat a jakým způsobem.
Další povedenou prezentaci přednesl Marek Lesák ze společnosti T-Mapy. Dle jeho vlastních slov sice mohl rovněž ukázat množství hezkých 3D obrázků a analýz, ale místo toho zvolil pro prezentaci filosofické zamyšlení nad problematikou Smart Cities. Dle jeho názoru hardware předběhl ostatní nezbytné prvky konceptu chytrých měst, díky čemuž není množství inovací pro běžného občana přínosné. Ilustroval to na příkladu parkovacích automatů propojených s mobilní aplikací, které jsou například pro seniory velmi složité. Naopak uvedl příklad dobré praxe z maďarského Debrecenu, kdy místní magistrát před rekonstrukcí komunikací ve městě doporučil občanům instalaci aplikace Waze a přislíbil, že v ní bude denně aktualizovat uzavírky. Díky tomu došlo k trojnásobnému nárůstu instalovaných aplikací ve městě a i po ukončení rekonstrukce jsou data z Waze využívána například pro hlášení výmolů na silnicích.
Poslední přednáška prvního dne konference GIVS od Jana Novotného z ústavu výzkumu globální změny AV ČR byla zaměřena na využití termálních snímků města Brna. Po skončení této prezentace vystoupil Karel Janečka s velkou prosbou na všechny účastníky – zda by mohl společenský večer začít namísto avizované 19. hodiny bezprostředně po poslední prezentaci, což všichni účastníci uvítali s nadšením;).
Gisportál děkuje organizátorům GIVS za volný vstup na konferenci.
To be continued…
