GISportal
Jedeme i díky Vám

Reportáž z workshopu „Otevřená data a otevřený software nejen pro komerční sektor“ na Novotného lávce v Praze

Dne 23. ledna 2017 se uskutečnilo již podruhé „tradiční“ setkání příznivců rozumného otevírání (geo)dat. A když už hovoříme o tradicích, i tentokrát bylo přítomné mrazivé počasí, které kontrastovalo s příjemnou atmosférou v sále.

Na úvod byly krátce představeny tři končící (SDI4Apps, OpenTransportNet, FOODIE) a čtyři nové evropské projekty (SKIN, NextGEOSS, DataBio, IoF2020), jejichž nástroje, data a řešení byly součástí samostatných přednášek. Tento širší pohled se snažil přiblížit také ideu aplikovatelnosti prezentovaných výsledků v (ne)komerční praxi.

1_lavka_kolaz_uvodni foto

Poté byl představen GeoDCAT, který je výsledkem spolupráce mezi W3C (World Wide Web Consortium) a naštěstí jen zdánlivě uzavřeným světem OGC (Open Geospatial Consortium). Cílem GeoDCAT je umožnit jednoduchý standardizovaný popis prostorových dat a služeb pomocí metadat pomocí URI (Universal Resource Identifier). CKAN je pak použit jako nadstavba pro katalogová řešení při zacházení s metadaty mj. podle GeoDCAT. Tyto technologie byly následně představeny v uživatelsky přívětivé open-source aplikaci MIcKA, která je nově dostupná na GitHubu pod BSD licencí.

Další řešení pro senzorová data podle OGC specifikace Observations and Measurements představuje SensLog. I ten je již na GitHubu dostupný s licencí BSD. SensLog byl vyvinut pro příjem, uložení, předzpracování a publikaci senzorových dat. SensLog umožňuje práci s mnoha formáty, jako například JSON, CSV, XML, či RDF. Celé řešení je modulární, v základní verzi vhodné typicky pro meteorologická data, rozšíření jsou pak pro tzv. VGI (Volunteer Geographic Information) sbíraná pomocí chytrého telefonu či telemetrický modul pro sledování zemědělských strojů.

HSLayers-NG představuje nové otevřené (GNU/GPL licence) klientské řešení na bázi OpenLayers pro publikaci prostorových dat. Navazuje na úspěšnou historii předchozí verze nasazenou mj. na národním geoportálu INSPIRE. Nová verze se odlišuje vyšší mírou interaktivity včetně kolaborativního mapového nástroje, je mapovou obdobou například Google dokumentů. Nebude proto překvapením, že funkcionalita nové verze převyšuje implementační specifikace OGC.

Poslední dopolední část byla věnována datovým modelům vytvořeným v rámci projektu FOODIE. Červenou nití napříč projektem FOODIE je snaha zjednodušit nalezení, získání a ukládání prostorových dat pro farmáře. A přesně proto byl vytvořen i hlavní datový model FOODIE, který je na GitHubu dostupný pod CC-BY-SA licencí.

Odpolední sekce byla zaměřená na možnosti praktického využití datových sad vytvořených v evropských projektech.

Aplikace Smart Point od Interest (SPOI ~ chytré body zájmu), která byla představená již před rokem, se nyní může pochlubit neuvěřitelným počtem bodů zájmu 27 513 808, což z ní činí největší otevřenou datovou bázi na světě publikovanou na principu propojených dat (Linked Data).

Vytvoření Open Land use Map aneb Otevřené mapy využití krajiny (OMVK) byl jedním z pilotních záměrů projektu SDI4Apps. Klade si za cíl vytvořit co nejvíc podrobnou mapu využití krajiny na základě dostupných dat. Pokračuje se také ve vytváření komponent, které umožní uživatelům upravovat datovou sadu OMVK z mobilních/webových aplikací.

S datovou sadou Otevřené dopravní mapy (Open Transport Map ~ OTM) byli posluchači seznámeni již v loňském ročníku. Jedná se o webové mapové dílo vzniklé v rámci projektu Open Transport Net, které zobrazuje silniční síť celé Evropy. V letošním příspěvku byl představen současný stav (kompletní linka pro tvorbu OTM, nástroj pro výpočet denních intenzit „libovolně velké“ sítě a pro přepočet denních intenzit na hodinové intenzity) a také úkoly, které je třeba ještě dořešit v budoucnu (prohlížečka pro vizualizaci velkých datových sad, chybějící infrastruktura pro provoz).

Dalším produktem vyvinutým v rámci projektu OTN jsou nástroje pro webovou prezentaci dopravních intenzit. V prezentaci Vizualizace dopravy bylo použití těchto nástrojů ukázáno na příkladu města Plzně. V modelu dopravy v Plzni je možné nad reálnou dopravou v určitém období přetažením dané vrstvy přes podkladovou mapu vizualizovat, co se s dopravou stane např. při plánovaných uzavírkách.

Na tuto přednášku plynule navázala další prezentace, kde podobné řešení nabízí také Heatmap vizualizace dopravních nehod a dat z dopravních senzorů, a to na příkladu Velké Británie a Belgie Aplikace nabízí zajímavé parametry – interaktivní vizualizaci až do výše 1,5 mil datových záznamů, dobu odezvy pod 100ms a kompatibilitu s mapovým API třetích stran (např. Leaflet, Google Maps).

V posledních dvou prezentacích se zájem soustředil na komunikační procesy v zemědělství. Končící projekt FOODIE nabízí jako jeden z výstupů aplikaci Farm Telemetrie, která má sloužit jako nástroj pro zaznamenávání, zpracování a analýzu dat z traktorů a pomoc při tvorbě výkazů a podpora rozhodování pro management farmy nebo agronoma.

Dálkový průzkum Země (DPZ) postupně nahrazuje tradiční hodnocení zemědělských porostů, proto byly v závěrečné přednášce představeny příklady využití volně dostupných družicových dat v zemědělství, jako jsou data družice programu Landsat a Sentinel, a dála data získaná z bezpilotního průzkumu. Využití těchto dat napomáhá lokálně cílenému hospodaření (Precizní zemědělství), které na základě znalostí o variabilitě pozemků optimalizuje produkční vstupy v podobě variabilně prováděných zásahů (VRA).

Prezentace jsou ke stažení ZDE

 8_lavka_foodie_zaverecne_foto

Zájemci, kteří chtěli více poznat praktické možnosti, jak využít otevřená data ve vlastních aktivitách a aplikacích nebo měli zájem se aktivně zapojit do vývoje a navázat spolupráci s mezinárodními týmy, měli možnost se zúčastnit navazující akce s názvem „CodeCamp a Hackathon projektu FOODIE“ spolupořádaný s projekty SDI4Apps, OTN, DataBio a NextGEOSS.

Tento dvoudenní programovací hackathon proběhl ve dnech 24. a 25. ledna 2017 v hotelu Galaxie v Praze a byl zaměřen na experimentování s daty a nástroji vzniklými ve výše představených evropských projektech a jejich využití jak v komerčních aplikacích, tak i v dalším výzkumu.

Autoři: Tomáš Řezník, Šárka Horáková, Michal Kepka, Karel Charvát

Share
Share