GISportal
Jedeme i díky Vám

Sara Fabrikant – muži přeceňují své schopnosti při čtení mapSara Fabrikant – Males tend to exhibit higher over-confidence than females

Další osobnost v sérii “Významné osobnosti světové geoinformační scény” tentokrát pochází z oblasti, která se v české geoinformatice potažmo kartografii teprve spíše rodí. Sara Irina Fabrikant je specialistkou na kognitivní kartografii, tedy odvětví, které se zabývá vnímáním obrazové informace. V současnosti Sara působí na švýcarské Univerzitě v Zurichu, kde je šéfkou skupiny pro vizualizaci a analýzu geografické informace. Zároveň byla nedávno zvolena za předsedkyni ICA komise pro kognitivní vizualizaci. Dále je členkou několika asociací (např. Association of American Geographers nebo Swiss Society of Cartography), členkou redakční rady v mnoha odborných časopisech a samozřejmě sama publikuje vědecké články v oboru. Rozhodně stojí za to věnovat chvilku a přečíst si následující rozhovor až do konce.

Jaké největší změny podle Vašeho názoru ovlivnily GIS/kartografii za posledních deset let?

Podle mého názoru Web 2.0 včetně mashupů a s tím souvisejících technologií a softwarů (např. online mapování pomocí API), sociální sítě, mapy na mobilních zařízeních, crowdsourcing a open-source technologie.

Jaké změny nás podle Vaše názoru čekají v oblasti GIS/kartografii v následujících deseti letech?

Přijdou změny v cenové a legislativní politice národních mapových agentur v Evropě, dále pak revoluce v mapování pomocí chytrých telefonů a také se zvýší množství velkých (často crowdsourcovaných) datových sad různých druhů.

Můžete jmenovat 3 nejdůležitější vynálezy v GIS/kartografii?

  • Mapa jako nástroj komunikace a navigace
  • Možnost překryvných operací pro prostorové analýzy a řešení sociálních a environmentálních problémů
  • Sedm grafických (vizuálních) proměnných od J. Bertina a jejich souvislost s efektivitou a efektností při zobrazování prostorových dat reprezentujících časo-prostorové jevy a procesy.

Co plánujete jakožto předsedkyně ICA Komise pro kognitivní vizualizaci v následujících 4 letech?

Hlavními body komise jsou:

  • podpořit a rozšiřovat povědomí o kognitivních aspektech v kartografii
  • vyvíjet kartografickou teorii zaměřenou na vnímání map člověkem pomocí empirických testů a zjištění
  • definovat krátkodobé a střednědobé cíle, které budou pokrývat témata spojená s budováním a šířením teoretických podkladů pro potřeby vizualizace prostorových dat s ohledem na kognitivní aspekty

Další informace jsou k dispozici na našich stránkách.

Jaký je podle Vás největší rozdíl ve vysokoškolském studiu GIS ve Spojených státech a v Evropě?

Ve Spojených státech se „GIS“ studuje hlavně (ale ne zcela) v rámci geografických oborů, a proto je zaměření studia spíše do tzv. GIScience než GIS jako takový. Kdežto v Evropě GIS je chápán jako součást technických nebo inženýrských oborů (jako geoinformatika či geomatika), tedy více technicky než ve Spojených státech. A v tomto případě je kladen menší důraz na obecnější předměty v rámci tzv. GIScience. Ale samozřejmě existují výjimky v obou přístupech.

Jak byste ve srovnání se světem charakterizovala českou GIS-kognitivní sféru?

Na základě mých zkušeností s  českým prostředím při mé krátké návštěvě na Katedře geoinformatiky v Olomouci si myslím, že geoinformatici by měli více studovat obory jako kognitivní psychologie, neurovědy, vizualizační aspekty pro zobrazení informací, či číst články ohledně interakce člověka a počítače či obecně o počítačových vědách. A to nad rámec zaměření samotné geoinformatiky.

Proč je důležité zkoumat chování čtenáře mapy z Vašeho pohledu jakožto eye-trackingového specialisty?

No jsem spíše geograf, pracovník v tzv. GIScience a výzkumný kartograf a zabývám se, jak lidé reagují, dělají rozhodnutí a jak se celkově chovají při dynamickém zobrazování jevů. Zejména se zaměřuji na to, jak geoinformatika a její nástroje mohou zlepšit schopnost lidí pracujících s mapou analyzovat prostorové informace a následně se rozhodovat, což je důležité v dnešní době při rostoucím množství dostupných prostorových informací. Z tohoto důvodu používám eye-tracking (i další empirické metody), abych zjistila ono chování osob a na základě jakých podnětů analyzují prostorovou informaci.

Existují významné rozdíly ve vnímání mapy mezi ženami a muži, příp. jaké?

Nejsem si vědoma, že by ve vnímání (angl. perception) map byly velké rozdíly mezi ženami a muži, nicméně muži mají daleko častěji horší barvocit než ženy. Protože se ale spíše zabývám poznáváním/rozpoznáváním (angl. cognition) prostorové informace, tak v tomto ohledu musíme rozeznat dvě příčiny rozdílů kognitivního myšlení mezi ženami a muži. Do první skupiny patří vrozené aspekty lidské kognice (např. fyziologické, biologické příčiny), do druhé ty sociálně-kulturní vlivy (výchova, vzdělání aj.). Tyto dvě skupiny příčin mají vliv na následné pochopení map. Například muži se zdají lepší v představivosti pomocí 3D objektů, kdežto ženy si lépe zapamatují konkrétní polohu nějakého objektu umístěného v krajině. V tomto ohledu mohu doporučit knihu Diane F. Halpernové. Z výzkumů také vyplývají rozdíly v celkové jistotě (sebedůvěře) respondentů ovlivněné jejich pohlavím. Muži se často přeceňují a jsou sebejistí v různých rozhodovacích procesech včetně těch, kde se používá prostorová informace a mapa.

Saru Fabrikant jsme vyzpovídali v souvislosti s její návštěvou na 1. doktorandské konferenci v Olomouci (akce podpořena projektem “Inovace doktorského studia Geoinformatika a kartografie podporou moderních technologických směrů” – OPVK: CZ.1.07/2.2.00/28.0078 ).

Dr. Sara Irina Fabrikant is currently an Associate Professor of Geography and Head of the Geographic Information Visualization and Analysis (GIVA) group in the GIScience Center at the Geography Department of the University of Zurich, Switzerland. Her research and teaching interests lie in geographic information visualization and visual analytics (geovis), GIScience and cognition, graphical user interface design and evaluation, including dynamic cartography. She was awarded a Rotary International Ambassadorial Scholarship to study Geographic Information Science for one academic year at the University of Canterbury, Christchurch, New Zealand, in 1993. She is the current elected chair of the International Cartographic Association’s Cognitive Visualization Commission. She publishes in a variety of GIScience/geovis related journals and is currently a member of various Editorial Journal Boards (i.e., Annals of the Association of American Geographers, Cartographica, Cartographic Journal, Computers Environment and Urban Systems, Transactions in GIS, etc.) in addition to her Program Committee memberships for various international GIScience/geovis related conferences (e.g., GIScience, COSIT, InfoVis (UK), etc.). She has been the Program Committee Chair of the GIScience 2010 conference. She has made various presentations at national and international professional meetings, including invited keynotes and other lectures at universities in North America, Europe, Asia, and New Zealand. Other service includes memberships of the Association of American Geographers, the International Cartographic Association’s Commission on Geovisualization, the North American Cartographic Information Society, and the Swiss Society of Cartography.

– What do you think that has changed the GIS/Cartography in last decade the most?

Web 2.0, including mashup technology and software (i.e., online mapping APIs), social networking, maps on small mobile smart devices, crowd sourcing of all sorts, open-source technology.

– What do you think that will change the GIS/Cartography in next decade the most?

Changes in the pricing and legal structures of national mapping agencies in Europe. The mobile smart device mapping revolution. Big (crowd sourced) data of all sorts.

– Could you name 3 most significant inventions, in your opinion, in GIS/Cartography ever?

The map for human communication and navigation. The overlay of maps for spatial analysis and solving societal and environmental needs. The seven visual variables and their relationships to spatial data characteristics for effective and efficient 2D visualization of spatio-temporal phenomena and processes.

– As a ICAs: Cognitive Visualization Commission Chair, what is your plan for next 4 years?

Please, see our website – https://www.geo.uzh.ch/microsite/icacogvis/mission.html

– What is according to your experience biggest difference between studying GIS in US and Europe?

In the U.S. “GIS” is mostly (but not uniquely) studied within the context of Geography Departments at Universities, and thus with emphasis on GIScience rather than GISystems, whereas in Europe, GIS perhaps is more often studied at technical and engineering type schools within the context of Geoinformatics or Geomatics, and thus perhaps with a lesser emphasis on GIScience. But of course, as always, there are exceptions to this over-simplification.

– Comparing to the rest of the world, how would you describe Czech GIS/Cognitive visualization scene?

Based on what I have experienced during my very interesting, but very short 1,5 day visit in Olomouc, thus not representative sampling, I noted that there seems perhaps less emphasis on reading the potentially relevant literature in cognate fields, beyond GIS and cartography, such as in geography, cognitive science, experimental psychology, neuroscience, information visualization, human-computer interaction, computer science, etc.

– You are “eye-tracking” specialist. Why it is important to study map-reader’s behavior?

I am a Geographer, GIScientist and research cartographer interested in a deeper understanding of how humans reason, make decisions, and behave within a dynamically changing world. I am driven by fundamental, empirical research questions on how GIScience can support humans to make better spatial inferences and geographically relevant decisions when using increasingly ubiquitous geographic information technology equipped with visuo-spatial displays. For this reason, I employ the eye tracking data collection method (amongst many other empirical methods) to learn how people make inferences and make spatio-temporal decision with visuo-spatial displays.

– Are there any significant differences between men and women map perception? In which ways?

I am not aware that there are a great deal of significant gender differences related to map PERCEPTION, other than that, for example, males tend to have a significantly higher probability for color deficient vision than females.

However, there are known and well-studied gender differences in (spatial) COGNITION tasks, either innate (i.e., biological, brain-related) or by socialization/culture (education-related, etc.) that are predictive of map use and map understanding. For example, males tend to be better at mentally rotating a 3D object, but females tend to be better at remembering a location of an object in a scene, etc. See here for example: books.google.ch/books?isbn=0805827919. It also seems that there is a gender effect in over-confidence in a variety of tasks. Males tend to exhibit higher over-confidence than females in a variety of decision-making contexts, including map-based

decision-making.

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna