Švýcarské digitální atlasy – Atlas Švýcarska

Atlas Švýcarska a Švýcarský interaktivní atlas světa lze bez sebemenší nadsázky považovat za kartografické skvosty moderní doby, na jejichž vývoji se podílejí dva týmy kartografů z jednoho Institutu kartografie a geoinformatiky () Švýcarského vysokého učení technického v Zürichu (lépe známého jako ETH Zürich).

Oba zmíněné atlasy se vyznačují především vysoce interaktivním a uživatelsky příjemným prostředím. Tematické okruhy jsou vizualizovány prostřednictvím rozmanitých kartografických vyjadřovacích metod, které jsou často známé už jen ze starých tištěných map a v dnešní době jsou v oblasti digitální kartografie pro svou složitou konstrukci raději zapomínány. Nechybí ani prohlížení vybraných témat ve 3D prostředí. Vzhledem k pestrým jazykovým poměrům ve Švýcarsku jsou atlasy poskytovány v němčině, italštině, francouzštině i angličtině (v případě Švýcarského interaktivního atlasu světa jen částečně)

Projekt Atlasu Švýcarska začal v roce 1963, první vytištěné mapy Atlasu Švýcarska přišly o tři roky později. Ve své interaktivní podobě vyšel poprvé v roce 2000. Dnes, kdy je na trhu již třetí verze tohoto národního atlasu, obsahuje 2000 témat z oblasti dopravy, komunikace, přírody a životního prostředí, obyvatelstva a politiky. Uživatel může libovolně měnit a kombinovat zobrazovaná témata, nastavit vlastní barvy, redukovat obsah tematických i podkladových vrstev, provádět selekce na základě atributových dat, atd. Jediným objeveným nedostatkem ovládacích prvků je nemožnost zoomování kolečkem myši. Mimo základní funkce je možné provádět i terénní analýzy (např. viditelnost, insolace, profil), zobrazit oblačnost či mlhu, nebo animovat časové řady.

Na přípravě poslední, tedy třetí verze atlasu se pracovalo 6 let. Základní sestava kartografů, datařů, programátorů a analytiků představovala 6 stálých zaměstnanců ETH a dalších zhruba 14 spolupracovníků z Federálního topografického úřadu, Federálního statistického úřadu a dalších institucí.

Budoucnost Atlasu Švýcarska směřuje k vývoji otevřeného atlasového systému, který bude možné rozšířit jak o vlastní tematické vrstvy, tak o funkcionalitu. Takový atlasový systém bude poskytovat nástroje pro tvorbu mapových výstupů a stane se jakýmsi generátorem atlasů, jehož prostřednictvím si atlas udělá každý, ovšem s předpokladem dostatečného finančního ohodnocení poskytovatele produktu. Myšlenka samozřejmě není nová. Existuje řada možností instantní vizualizace dat, ale znáte nějakou opravdu kvalitní, která poskytuje i jiné metody tematické kartografie, než je kartogram a jednoduchý kartodiagram?

Na švýcarský generátor atlasů si ale ještě pár let počkáme. V dnešní době se tým zabývá především přechodem z klasické desktopové aplikace, na webovou aplikaci, která by svým konceptem mohla připomínat Google Earth.

Třetí verzi Atlasu Švýcarska si můžete stáhnout ve zkušební verzi ze stránek projektu. Pokud vás zajímá plná verze, připravte si 248 švýcarských franků.

Alžběta Brychtová