Jestli vás při prázdninových toulkách nohy dovedou až na jih Balkánu, naplánujte si výlet i do řeckého městečka Kozani. Proč? Kromě toho, že uvidíte Řecko i z té méně populární (ne však nehezké) vnitrozemské stránky, můžete navštívit i místní městskou knihovnu, ve které je vystavena unikátní mapa Rigase Velestinlise (Rigas Charta) z roku 1797.
Rigas žil v druhé polovině 18. století. V této době bylo dnešní Řecko již několik století součástí Osmanské říše. Jak to tak bývá, dobyvatelé se k původnímu obyvatelstvu nechovali příliš uctivě a Řekové se bouřili, chtěli se osamostatnit. Hlavním z apoštolů revoluce a bojovníkem za řeckou nezávislost byl právě Rigas. Byl spisovatelem a obroditelem, přeložil spoustu knih do řečtiny a navíc byl i zdatný amatérský kartograf.
Nejen pro kartografické nadšence je zajímavé, že jeho mapa je vůbec prvním geografickým vyjádřením myšlenky vytvoření velkého balkánského státu nezávislého na Osmanské říši. Mapa vyobrazuje fyzicko i sociogeografické charakteristiky balkánského poloostrova, historické a politické události a slavná místa antické kultury. Města a vesnice jsou popsány původními řeckými jmény. V mapě jsou zobrazeny i mince používané v různých obdobích a místech balkánského poloostrova.
Mapa je rozdělena do 12 listů po 50×70 cm. Měřítko mapy není na všech místech stejné – pohybuje se v rozmezí 1: 550 000 a 1: 650 000. Více zajímavých informací se dočtete například ve On the cartography of Rigas Charta, Coins represented on Rigas Charta as a major thematic cartographic element.
Kromě zmíněné mapy si v městské knihovně v Kozani můžete prohlédnout další kartografické i literární skvosty. Ačkoli nová budova knihovny stojí teprve od roku 2008, její kořeny sahají až do 17. století. V této době bylo Kozani centrem vzdělaných a zcestovalých Řeků, kteří ze svých poutí po Evropě přiváželi hromady knih. Dnes s městskou knihovnou spolupracují kartografové z Aristotelovy univerzity v Thessaloniki i členové komise ICA pro digitální technologie v kartografickém dědictví.
Budova městské knihovny působí starodávným dojmem. Byla ale postavena až v roce 2008 podle předlohy a na místě zničeného domu ze 17. století.
S Rigasem to nakonec nedopadlo nejlépe. Dal se do holoportu s Napoleonem a stoupenci francouzské revoluce. Kvůli zradě byl lapen Rakušany, kteří ho později vyhandlovali za své zrádce v Osmanských řetězech. Byl uvězněn v bělehradské věži. Tam byl mučen a nakonec před transportem do Konstantinopole uškrcen ve jménu prevence proti případnému osvobození. Řecko se od Osmanů osvobodilo až v roce 1832, kdy bylo vyhlášeno Řecké království.
Až si budete v Řecku od pouličního prodejce kupovat kuluraki, nebo šafránový čaj (specialitu Kozani), prohlédněte si mince. Na jedné z nich určitě najdete Rigasův portrét…
Kudy do knihovny v Kozani: N 40, 29942° E 21, 78999° Plateia Lassani, Kozani 50100, Řecko. Oficiální stránky knihovny (v řečtině), otevírací doba není zveřejněná, ale určitě se na místě s někým domluvíte.
Alžběta Brychtová
