X

Územní plánování v Česku je zdlouhavé. S pochopením návrhů pomůže veřejnosti využití mapových aplikací a 3D technologií (TZ)

Územní plány jsou pro města a obce v Česku zásadními dokumenty, které ovlivňují budoucí směřování sídel na mnoho let dopředu. Jejich schvalování je zdlouhavým a náročným procesem a zejména laická veřejnost v množství různých dokumentů často tápe. S pochopením návrhů nových územních plánů a lepší orientaci v nich by mělo pomoci zapojení moderních technologií – využití mapových aplikací a 3D.

Příprava nového územního plánu je pro řadu měst a obcí velmi složitým procesem. Mnohdy se ho účastní velké množství subjektů a jednání o výsledné podobě se mohou protáhnout i na řadu let. Jako extrémní příklad složitosti procesu může být zmíněna jihomoravská metropole Brno. Platný územní plán má od roku 1994, přičemž o vypracování nového město rozhodlo v roce 2002. Doposud jej ale nemá. Pražský územní plán není o mnoho mladší, v platnosti je od roku 1999.

„Jedná se o zdlouhavé procesy, což vyplývá z jejich samé podstaty. Pokud máte zajistit ‚dohodu v území‘, se kterou souhlasí jak dotčené orgány reprezentující veřejný zájem, tak většina obyvatel a dalších subjektů zastupujících privátní zájmy, nelze ji udělat rychle,“ konstatuje Jakub Kynčl, jednatel společnosti knesl kynčl architekti. V případě dvojice největších měst republiky se pak podle něj jedná i o problém v tom, jak municipality k územnímu plánování přistupují.

Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb a místopředseda správní rady Asociace brněnských architektů a stavitelů (ABRAST) dodává, že složitosti územního plánování v Česku neubírá ani současná legislativa. „V ČR jsou územní plány navíc opatřeními obecné povahy a ta jsou přezkoumatelná soudem. Nejednou se tak už stalo, že obec po několikaletém martyriu vydala nový územní plán nebo jeho změnu, a soud vše následně shodil ze stolu,“ říká Tomáš Kaláb.

Podle něj by měla mít každá obec možnost flexibilně a transparentně říkat veřejnosti skrze územní plány, co na svém území kde chce a kde nechce. A na druhou stranu být v následném procesu územního a stavebního řízení jen konstruktivním účastníkem. „Neměla by tedy bránit ve výstavbě, se kterou už jednou vyslovila v územním plánu souhlas. Ale spíš by měla informace z územních a stavebních řízení využívat k průběžnému doplňování potřebné infrastruktury, koordinaci projektů navzájem a podobně. Tyto stesky měl naději řešit původní návrh nového stavebního zákona. Nedávné přijetí nové legislativy v této věci žádný posun nepřinese,“ vysvětluje.

Územní plán nad mapou i v 3D

U projednávání návrhů územních plánů by podle odborníků mělo význam zapojení moderních technologií. Práce s dokumenty – kombinujícími textovou část o desítkách stran a mapové podklady – je totiž pro laickou veřejnost přinejmenším nesnadná. A jen těžko se při pohledu na plán dá správně představit, jaké důsledky budou mít na stávající zástavbu nově navrhované plochy.

Občanům přitom návrh územního plánu může srozumitelnou formou přiblížit jeho přenesení do mapové aplikace. K tomuto kroku se odhodlala například obec Orlík nad Vltavou nebo jihočeské Rakovice, které si navíc jako vůbec první obec v Česku nechaly připravit územní plán i v 3D provedení. Jejich obyvatelé se tak v prostředí mapové aplikace GisOnline.cz mohou na návrh územního plánu podívat on-line. V aplikaci mají vše na jednom místě a není potřeba procházet další dokumenty.

„Základem je zobrazení návrhu územního plánu nad katastrem nemovitostí. Každý návštěvník webu se tak může u konkrétní parcely podívat jak na její detail v katastru, tak i na to, jaké využití pro ni v návrhu územního plánu obec má. K detailu parcely je vždy připojena i informace o tom, co se na dané parcele smí a nesmí dělat a stavět,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, s tím, že lidé díky aplikaci mohou v návrhu také aktivně vyhledávat například podle čísla parcely, což jim běžně zveřejňované návrhy na webech obcí zpravidla neumožňují.

Pro laika je orientace v takovém územním plánu, v němž vidí území obce ve všech souvislostech, daleko snazší. Následně může jedním klikem na vybrané místo zjistit základní informace o tom, co na daném pozemku může a nemůže stavět a za jakých podmínek. Stejně tak se jednoduše dozví, jaká infrastruktura se k danému pozemku váže.

Dalším krokem, který může územní plán veřejnosti lépe přiblížit, je zmíněné využití 3D technologií. Takový model totiž ukáže obec přesně tak, jak je. „Pro jeho přípravu jsou využita data ze šikmého leteckého snímkování lokality, která jsou následně vizualizována. Budovy jsou ve výsledku naprosto věrohodné a s reálnou texturací. Díky tomuto řešení se lze v územním plánu prostorově jednoduše pohybovat a prohlížet si detaily na budovách i plánovaných stavbách nebo plánované veřejné zeleni,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková.

Podle odborníků se navíc obce a města využitím 3D modelů snáze vyhnou i negativním vlivům špatně naplánované zástavby. Díky možnosti modelovat například navrhovanou výstavbu, zeleň, dopravní nebo technickou infrastrukturu je možné vidět předpokládanou podobu obce či města tak, jak ji územní plán navrhuje. Pro zastupitelstva a veřejnost je tedy snazší si uvědomit, jaká pozitiva a negativa může projednávaný návrh do budoucna přinést,“ komentuje Lenka Šímová, jednatelka společnosti Studio Map, která se na územní plánování specializuje.

 

Jirka Pánek:

View Comments (1)

  • Dělám v územním plánování, takže mohu s jistotou tvrdit, že územní plán je dokument v obtižnosti pochopení pro "trojkaře" (musí pochopit například běžný občan se středním vzděláním). Každý člověk, který prošel maturitní zkouškou zvládne pochopit funkční plochu (barvu na hlavním výkrese) a regulativ funkční plochy vyčíst v Návrhu. Vyšší level chápání jsou ostatní části textové části, která není zase tak náročná k pochopení ani pro maturanty. Přiznávám, že nový model MINIS přehlednost územním plánu vizuálně zhorší. Dále prezentujete "prodej" něčeho, což už krajské mapové portály územního plánování umí a běžně dělají i s dalšími vychytávkami! A 3D prohlížečka je už opravdu jen zbytečná rozmařilost jak si hrát s hračkou, přestože dopomůže k lepšímu prostorovému vnímaní siroké veřejnosti. Obecně lze říct, že článek je názorovně jednostranný. Podává zavádějící informace o něčem, co ani nemusí být realita ani budoucí nezbytnost. Představitelům obcí jen plete hlavu se zbytečnou obchodní nabídkou, protože do 2 let bude národní portál územního plánování s geoprocesingovými úlohami z veřejných rozpočtů. Obecní GISy ( jako je třeba řešení TopGIS) by měly být hlavně o pasportizaci obecního majetku a obecních dat. Územní plán (hlavní výkres) není problém jako doplněk v obecním GISu jako další tématická vrstva, ale proč dublovat něco, co už existuje jinde, v lepší kvalitě a prochází neustálou živou aktualizací narozdíl od obecních GISů?

Related Post