Před 14 dny tady na GISportále vyšla analýza prvního kola prezidentských voleb a vzhledem k tomu, že se jednalo o jeden z nejúspěšnějších článků za poslední měsíce, domluvili jsme se s Jakubem Lyskem z Katedry politologie a evropských studií FF UP Olomouc na pokračování a analýze i druhého kole prezidentské volby. Pokud odhlédneme od otázky, kdo vyhraje volby, z analytického pohledu bylo mezi prvním a druhým kolem zásadní to, jestli se Jiřímu Drahošovi podaří oslovit voliče neúspěšných kandidátů z prvního kola. To, že se za něj veřejně postavili a podporovali ho aktivně i během volební kampaně ještě neznamená, že se takto rozhodnou voliči. Druhou velkou neznámou bylo, kolik nevoličů nakonec podpoří Miloše Zemana. První otázka vycházela z hot-spot analýz kandidátů Fischera, Hilšera a Horáčka, druhá otázka směřující na nevoliče vycházela z mapy zobrazující rozdíl zisku hlasů Zemana oproti druhému kolu ve volbách před pěti lety.
Sobotní výsledky druhého kola nám nakonec na tyto analytické otázky odpověděly. Hlavní roli hrála vyšší volební účast a mobilizace nevoličů, kteří Miloše Zemana v prvním kole nepodpořili. Spíše druhořadé pak bylo to, že malá část voličů Horáčka a Hilšera nakonec volila v druhém kole Zemana nebo vůbec nepřišla k volbám. Vzhledem k velmi těsnému výsledku však ani tento faktor nemůžeme upozadit. Tato zjištění potvrzují jak regresní analýzy na okrskových datech, ekologická inference Michala Škopa, tak i sociologická šetření Medianu pro ČT. Jak jsou v tomto srovnání užitečné analytické metody při použití GIS?
Mobilizace nevoličů je vidět hned z úvodní mapy, která zobrazuje rozdíl ve volební účasti. Ta se zvedla zejména v pohraničí a na vnitřní periferii krajů. Nicméně v prstenci okolo Prahy již k nárůstu nedošlo. Dalo by se i jednoduchou „okometrií“ říci, že šedá plocha zhruba kopíruje volební podporu Jiřího Drahoše.
A kde Miloš Zeman dokázal získat nejvíce nových voličů? Původně se dalo předpokládat, že to bude tradičně na Ostravsku a obecně na Moravě. I zde sice Zeman získal nové hlasy, ale jednalo se spíše o bývalé voliče Hilšera a Fischera (Lipensko, Konicko), i Topolánka (Zlínsko).
To že rozhodly „Sudety“ v Čechách a Morava v tom tentokrát byla nevinně, snad ještě lépe ukazuje následující mapa, která srovnává výsledky druhého kola 2018 s druhým kolem před pěti lety (2013). Miloš Zeman mobilizoval obyvatele právě těchto krajů. Avšak pro hledání příčin bude nutné sledovat více aspektů. Tato mapa totiž připomíná nejen mapu exekučních dávek, ale i podíl rozvedených párů, nezaměstnanost, nízkou religiozitu a nízkou angažovanost v občanských spolcích a to i v těch sportovních.
Je to takový paradox, kdy lidé fakticky volí proti svým zájmům. Zákaz kouření, nošení zbraní, „Brusel“, strach z uprchlíků a islamizace totiž vedlo obyvatele těchto regionů k volbě Zemana. Jak upozorňuje sociolog Daniel Prokop, bylo to právě v období vlády Miloše Zemana, kdy vznikl exekuční úřad a sám Zeman je proti jakémukoliv oddlužování. Nicméně představuje jejich zástupce v „kulturních bitvách“. Tato témata rovněž zastoupila daleko závažnější problémy, než je uprchlická krize a které se voličů Zemana bytostně týkají. Například s nástupem robotizace průmyslu jsou nejvíce ohroženi právě oni. Budou tito obyvatelé někdy vzpomínat na dobu, kdy se bavili rétorickými výkony svého favorita u televizní debaty na TV Prima? Raději ani nedomýšlet hypotetické dopady „Czexitu“.
Asi není zcela chyba Jiřího Drahoše, že nezískal ještě více voličů Horáčka, Hilšera a Fischera, protože volební výsledek byl velice těsný a nelze jej dezinterpretovat drtivou výhrou stávajícího prezidenta, nicméně tyto hypotetické „ztráty“ v případě takto těsného výsledku skutečně hrály nemalou roli. Pojďme se nyní podívat, kde se Jiřímu Drahošovi nepodařilo voliče těchto kandidátů obrátit na svoji stranu. Fialová barva ukazuje statisticky významné shluky ztrát oproti bloku „anti-zemanovského“ tábora z prvního kola. Shluk v Ústeckém kraji naznačuje ztrátu podpory u voličů Horáčka a v případě Chomutova u voličů Hilšera. Valachy zase poukazují na to, že voliči Mirka Topolánka spíše volili Miloše Zemana. Zajímavý je i Olomoucký kraj, fialová barva kopíruje zisk Pavla Fischera a oblasti vyšší religiozity v kraji. Patrně by se našla i další vysvětlení fialových „fleků“, ale k tomu je třeba znalosti lokálních kontextuálních faktorů.
Volební mapa podpory stávajícího prezidenta ukazuje na rozštěpení společnosti na dva tábory. Pokud by se Miloš Zeman chtěl skutečně zapsat pozitivně do historických učebnic, měl by se pokusit opět spojit rozdělenou společnost. Stačilo by začít třeba tím, že se zaslouží o zklidnění emocí nejen svého vlastního tábora, ale začne se s úctou chovat i k těm, kteří jej nevolili. V euforickém opojení z výsledků voleb se to zatím nepodařilo. Mandát prezidenta trvá celých pět let. V tomto horizontu by se měl prezident Zeman zabývat skutečnými problémy svých voličů. Pokud se totiž jejich situace nezlepší, dojde u nich k ještě většímu zklamání z politiky. Může se tak otevřít prostor pro ještě silnější antiliberální tendence.
