Významné osobnosti současné české a slovenské geoinformační scény – Jan Kolář
Od dnešního dne bude na stránkách GISportálu pravidelně vycházet seriál, který jsme nazvali „Významné osobnosti současné české a slovenské geoinformační scény“. Původní myšlenka vznikla ve spolupráci s organizátory minulý týden proběhnuvšího Sympozia GIS Ostrava. Ti z vás, kteří se sympozia zúčastnili nejspíš vědí, o co jde. Pro všechny ostatní tedy krátké představení seriálu. Jak již název napovídá, cílem seriálu je představit osobnosti, které jsou nějakým způsobem významné pro svět současné české a slovenské geoinformatiky. A protože je geoinformatika obsáhlý pojem, tak se v našem seriálu setkáte nejen s „kovanými GISáky“, ale i s odborníky na DPZ, kartografy, programátory či byznysmeny, kteří jsou s naším oborem úzce spojeni. Nejprve vznikl krátký seznam osobností, který se dále rozšiřoval a ještě stále není uzavřený, takže pokud máte tip na někoho, kdo by v našem seriálu neměl chybět, můžete ho poslat na náš redakční e-mail a my ho/ji rádi zařadíme. Všechny vybrané osobnosti byly osloveny naší redakcí, a aby nešlo jen o suchý životopis, tak jsme je poprosili o zodpovězení 2 otázek týkajících se GIS v našich luzích a hájích. V pořadí představovaných osobností, prosím, nehledejte žádný klíč, jde čistě o systém založený na momentálním rozpoložení redakce.
Přejeme tedy zajímavé čtení a v pořadí prvním představovaným bude:
Jan Kolář
Aktuální zaměstnání
Docent a pedagogický pracovník na Katedře aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK Praha
Životopis
Jan Kolář vystudoval jadernou fyziku na ČVUT v Praze. Je odborníkem v oboru dálkového průzkumu a kosmického výzkumu. V roce 1981 založil a přes dvacet let řídil laboratoř pro pozorování Země na Stavební fakultě ČVUT. V letech 1984 až 1992 byl místopředsedou Československé komise pro kosmický výzkum a předsedou její pracovní skupiny dálkového průzkumu. V roce 1990 založil soukromou geoinformační firmu GISAT, která je naším předním pracovištěm v oblasti zpracování obrazových dat z družic pro pozorování Země.
Byl odpovědným řešitelem několika mezinárodních projektů z oblasti geoinformačních systémů a dálkového průzkumu. Přednášel problematiku dálkového průzkumu na několika krátkodobých kursech v zahraničí. Je autorem monografie o dálkovém průzkumu Země, několika vysokoškolských skript a desítek vědeckých článků a výzkumných zpráv publikovaných v časopisech a na domácích i mezinárodních konferencích. V současnosti přednáší dálkový průzkum na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde byl šest let vedoucím katedry geoinformatiky.
V roce 2003 založil neziskovou organizaci Česká kosmická kancelář, která se věnuje podpoře rozvoje kosmického výzkumu a kosmonautického průmyslu v České republice a zapojení do mezinárodní spolupráce, především s Evropskou kosmickou agenturou. V současné době je jejím ředitelem. Je členem správní rady Mezinárodní astronautické akademie (IAA) a její vědecké sekce. Je členem komise pro pozorování Země v Mezinárodní kosmické federaci (IAF).
1. Jak vnímáte posun české/slovenské geoinformatiky za poslední 10 let? Co byly podle Vašeho názoru klíčové momenty?
Geoinformatika se rozrostla do širokého technologického odvětví, v němž je řada dílčích oborů – od metod pořizování prostorových dat, získávání informací a modelování okolního světa po mapovou tvorbu, od databází, datových modelů a standardů po distribuci geografických informací na internetu, od lokálních databází po národní infrastrukturu prostorových dat. Tomu odpovídá i různorodost profesí, které do celkového rozvoje geoinformatiky přispívají.
V mé specializaci, kterou je získávání informace z dat dálkového průzkumu, je na domácí půdě nejvýznamnější rozvoj využívání laseru. Zřejmě proto, že pořizování dat je možné v letecké formě provádět domácími prostředky. Na rozdíl od radarových dat a hyperspektrálních optických dat, která se používají s mnohem menším nárůstem. Snaha o využívání těchto dat v různých aplikacích přináší informační posun, který ale nestačí na zavedení nových postupů do uživatelské praxe. Tyto nůžky se tak stále více rozevírají. Výraznější pokrok nastal ve vytváření lepších podmínek s užitím nové techniky (např. spuštění sítě CZEPOS), pokroky jsou i v dostupnosti některých dat prostřednictvím datových serverů rezortních organizací jako CENIA, ČGS.
2. Jakým směrem se podle Vás bude vyvíjet česká/slovenská geoinformatika v následujících letech? Které trendy budou v našem prostředí převládat?
Jak se česká geoinformatika bude rozvíjet, bude hodně záviset na podmínkách, jaké si ve společnost vytvoří. Prvotní snahou by mělo být vytvoření národní infrastruktury prostorových dat, která by zpřístupnila veškerá data pořizovaná státní a veřejnou sférou na jednom místě a bez omezení pro každého. Je na čase se posunout od konceptu státního mapového díla k modernějšímu pojetí správy a poskytování informace o území.
S tím je spojeno ujednání standardů pro prostorovou informaci a zahrnutí všech moderních technologií pro pořizování dat jak domácích (pozemní, letecká), tak i mezinárodních (družicová). Zvláště pro řízení sídelních jednotek je záhodno zavádět 3D technologie opět na základě standardu (v souladu s mezinárodními), který položí pevný základ jak pro vývoj, tak užívání, ve státní správě i v soukromé sféře. Geoinformatika je nástrojem nikoliv cílem. Tím je využívání informace, kterou dokáže vyprodukovat. Bez uživatelů je mrtvou disciplínou.
A na koho se můžete těšit příště? My to víme, ale vy se nechte překvapit. Prozradit můžeme, že to bude osobnost zase z jiného soudku.
Pro své podněty a připomínky můžete využít diskuzi pod článkem nebo náš redakční e-mail.
