Zůstane Velká Británie součástí projektu Galileo?

Vyjednávání o brexitu v Bruselu stále pokračují a některá z nich se dotýkají i geoinformatických témat. Momentálně je totiž na stole otázka, zda bude moci Velká Británie i po odchodu z Evropské unie setrvat v projektu Galileo, který je s unií pevně svázaný. Britská premiérka Mayová již byla konfrontována s návrhem z Bruselu, který z bezpečnostních důvodů s Británií, jenž se po odchodu z EU stane třetí stranou, při vývoji projektu Galileo nepočítá. V sázce jsou však zakázky za stovky milionů liber, o které by se britské firmy nemohly ucházet. Někteří britští politici tuto rétoriku Bruselu označují jako ostudnou.

Vyloučení Británie z vývoje Galilea by navíc znamenalo také znepřístupnění signálu PRS (Public Regulated Service, zašifrovaný signál určený pro armádní potřeby) britským ozbrojeným složkám. Britové proto již zahájili diskuse o tom, zda by pro jejich zemi mohlo být výhodné spustit vlastní satelitní navigační systém, díky kterému by na Galileu přestali být závislí. I z Británie ale zní hlasy, které tento projekt označují za přehnaně nákladný – prioritou stále zůstává uzavření dohody s Bruselem.

Evropská komise nicméně stojí za svým názorem, že poskytnutí PRS signálu nečlenské zemi EU by nezvratně poškodilo integritu některých vyvíjených systémů. Šifrovaný signál je momentálně poskytován pouze členům EU, také Spojené státy a Norsko již ale vyjednávají s EU o svém vstupu do programu.

Problém se navíc nedotýká pouze obranných, ale také finančních záležitostí. Pokud by se totiž britské firmy nemohly ucházet o zakázky spojené s projektem Galileo, očekává se, že většinu z nich by získaly firmy francouzské. To je pro Británii nepřípustné, při vyjednávání se tedy snaží o zachování plné participace na vývoji projektu. Někteří politici navíc označují názory, že Británie by v budoucnu mohla představovat bezpečnostní riziko pro EU, jako absurdní.

I přes přání Británie se však země musí připravit na scénář, kdy k dohodě nedojde. Smlouvy, které se budou uzavírat v červnu letošního roku, by se totiž při odchodu Británie z EU v březnu 2019 mohly stát neplatnými. Firmy s velkým podílem v Británii, jako například Qinetiq nebo Airbus se s tímto ale nechtějí smířit a to i z důvodu, že Británie se na financování projektu Galileo podílí nemalými 12 procenty. Prognostici navíc odhadují, že do roku 2025 by se objem zakázek uzavřených na podporu systému Galileo mohl ze současných 3 miliard liber zvednout až na dvojnásobek. Aby ale Velká Británie dosáhla svého plánu ovládnout 10 procent trhu s vesmírnými technologiemi, musela by svůj obrat v těchto zakázkách zvýšit z 11,8 miliard liber (2013) až na 40 miliard.

Zdroj: The Financial Times