Od středy 18. do pátku 20. září se v Kutné Hoře uskutečnila již 23. kartografická konference. Podtitul Kartografie v proměnách času rezonoval v historických prostorách jezuitské koleje, avšak ani zdaleka to nebyla jen historická témata, která od přednášejících zazněla.
Středeční odpoledne bylo vyhrazeno pro tři bloky workshopů, kde se účastníci konference mohli seznámit se způsoby zpracování starých map, statistickými metodami, využitím různých typů map i novinkami ve státním mapovém díle. Překvapením pro nikoho snad nemohla být ani diskuze na téma mapový znak vs. značka, po které již nikdo nemohl zůstat na pochybách, že kartografická konference právě začala.
Podvečerní program byl věnován prohlídce centra města ve dvou variantách. Pro zvídavější byla přichystána komentovaná procházka po památkách s průvodkyní, zatímco zájemci o rychloprohlídku mohli k obdivu krás města využít běh v propozicích inzerovaný jako 1. Mistrovství ČR v orientačním běhu kartografů. Jména funkcionářů v čele závodu dávala tušit, že půjde o kvalitní zážitek, a tak jsem se za GISportal rozhodl, vyzbrojen pouze teoretickými znalostmi tohoto sportu, vyzkoušet právě druhou variantu. Za příjemného slunečného počasí babího léta, které provázelo všechny 3 dny konference, však byly jistě obě varianty výhrou.
Ve čtvrtek započala hlavní část konference a dění se přesunulo z tzv. Štábního domku do hlavního sálu Jezuitské koleje. U řečnického pultu se kromě organizátorů ukázal i starosta města, který zde všechny účastníky přivítal a krátkým proslovem popsal historii i současné výzvy Kutné Hory. Dopolední blok věnující se teoretickým aspektům kartografie se zabýval generalizací, měřením náplně mapy, či projekty v krizovém řízení. Na poslední středeční workshop navázal také příspěvek představující produkt otevřené datové sady ČÚZK Data50, o kterém jsme vás v dubnu informovali. Nejvíce mě ale zaujala hned první prezentace nastiňující možnostmi kartografického zobrazení „sněhulákovité“ planetky Ultima Thule.
Druhý blok byl věnován moderním trendům, a tak byla řeč zejména o třetí dimenzi, ať už ve virtuálním prostředí nebo fyzickým modelům nejen z 3D tiskáren. Ze 3D zaměření vybočoval pouze příspěvek popisující zkušenosti s metodami umělé inteligence při klasifikaci map. Po obědě přišel na řadu blok o starých mapách. Objevily se v něm prezentace o mapování starých cest, vývoje města Liberce či židovského osídlení v Čechách. Své zastoupení tu měly také projekty mapující historickou krajinu v údolí Vltavy a česko-bavorského příhraničí. Poslední blok zaměřený na vzdělávání přinesl informace o hodnocení moderních i tradičních pedagogických metod při práci s mapovými výstupy. Kartografie Praha zde také představila Žákovský atlas – nový produkt určený žákům druhého stupně ZŠ. Velmi zajímavé pak bylo vyhodnocení (ne)znalostí práce s mapou mezi budoucími důstojníky české armády.
Večer následovala schůze České kartografické společnosti (ČKS) a po jejím skončení navázal společenský večer za doprovodu hudby s bohatým rautem, který druhý konferenční den zakončil. Během něj došlo také k vyhlášení vítězů středečního běhu, kterými se stali Dajana Snopková (v kategorii D) a Filip Antoš (v kategorii H). Kartografické analýze následně neunikla ani samotná mapa orientačního závodu, jež byla součástí dramatického líčení zážitků z trasy předneseného Tomášem Janatou.
Páteční program zahájil 5. konferenční blok o uživatelských aspektech, ve kterém na povrch vyplula témata znázornění nejistoty, pojetí infografiky v kartografii či agentních systémů využitých pro simulaci evakuace budov. Další dva příspěvky se věnovaly eye-trackingu pro hodnocení čtení map různými skupinami uživatelů. Operativně byla zařazena také prezentace hodnotící polohovou přesnost soukromé i státní ortofoto mapy. Poslední skupina přednášek zaměřená na aplikovanou a státní kartografii informovala o aktuálním tématu, jakým je digitální technická mapa, nebo využití dat pro zjišťování průchodnosti vojenské techniky či vývoji map chemického průmyslu.
Hned poté už nastal čas na oficiální ukončení události, které se dle slov organizačního výboru letos zúčastnilo celkem 115 účastníků, z toho 5 čestných členů a zástupci drtivé většiny kolektivních člemů ČKS. Vyhlášeny byly také výsledky hlasování o nejlepší poster, kde na prvníh třech příčkách zabodovali Jan Pacina (1. místo za poster Dokumentace středověkého hradu s využitím metod geoinformatiky), Jiří Krejčí (2. místo za poster Vývoj vltavské krajiny na starých mapách a fotografiích) a Ladislav Semrád (3. místo za poster Poruchy barvocitu a znakový klíč map pro orientační běh). Po předání cen a děkovných proslovech nastal čas na poslední oznámení – a to že ve městě s hornickou tradicí se na 24kk uvidíme opět za dva roky, tentokrát to však bude v Ostravě. Po závěrečném obědě se již účastníci začali pozvolna rozjíždět po různých cestách do svých domovů, byť v hlavě si jistě mnozí z nich ještě přebírali myšlenky a zážitky z konference.
Na mě osobně konference působila velmi příjemným dojmem. Pestrá směs příspěvků v malebném prostředí historického centra v bezprostřední blízkosti chrámu sv. Barbory byla důstojným setkáním kartografů z různých míst, zaměření i věkových skupin, a nastavila laťku pro další ročník velmi vysoko.
Chtěl bych proto jménem redakce i svým, ale veřím, že mluvím i za většinu účastníků, vyjádřit poděkování organizačnímu i programovému výboru konference a České kartografické společnosti za organizaci akce, městu Kutná Hora a Galerii Středočeského kraje za poskytnutí prostor, pomocným organizátorům za bezproblémový průběh akce, rozhodčímu i autorovi trasy závodu za příjemné zpestření a kolegům posluchačům za příjemnou atmosféru a plodnou diskuzi.
fotografie: organizační tým 23KK
