GISportal
Jedeme i díky Vám

Google tančí mezi vejci

Pokud jste o tom neslyšeli, tak nedávno se na několika místech v americkém Los Angeles objevily billboardy upozorňující na (ne)pojmenování Perského zálivu (Persian Gulf) na Google mapách. Jde o to, že společnost Google na svých mapách nechce některými spornými názvy (či průběhy hranic) budit rozruch. Na první pohled méně zjevné záležitosti však u zainteresovaných zemí onen rozruch rozhodně budí.

Billboard v Los Angeles (převzato z gislounge.com)

A Írán je tomu příkladem. Billboardy (na obrázku výše) upozorňují, že se vodní plocha mezi Arabským poloostrovem a Íránem nejmenuje jen “Záliv”, ale “Perský záliv”. A proč zrovna v Los Angeles? Je to jednoduché – žije zde nejpočetnější íránská komunita na světě mimo samotný Írán. Podle dostupných zdrojů si přál zadavatel “reklam” zůstat v anonymitě, avšak díky podpisu a svému působení v Los Angeles byl prozrazen. Názorová shoda panuje mezi americkými Íránci a oficiálními představiteli blízkovýchodní země. Na Google mapách se totiž po zadání vyhledávání na Perský záliv přiblíží mapa přesně do oněch míst, nicméně zde nenajdete žádný geografický název. V aplikaci Google Earth jsou uvedeny pro změnu názvy dva (obrázek níže).

Perský (Arabský) záliv v Google Earth

A v čem je problém? Jde o to, že některé arabské země v okolí vyžadují název “Arabský záliv” a zmiňovaný Írán název “Perský záliv”. A zde začíná Google tancovat mezi vejci. Geopolitický problém, který Google vyřešil výše zmíněným způsobem. Když bylo ze strany Google vysvětlováno, proč tomu tak je, tak nejmenovaný pracovník firmy prohlásil, že “je toto zrovna případ, kdy Google prostě nepojmenovává všechny vodní plochy”. Takže podle této argumentace je rybníček Křenářka na Vysočině (místní prominou) zřejmě významnější než Perský záliv. Samozřejmě je to o něco složitější, nicméně všichni jsme se učili, že jde o Perský záliv.

Perský záliv v Google Maps

Každopádně podle studie provedených expertní skupinou OSN pro geografická jména by se měl název “Perský záliv” opravdu používat. Studie vychází z průzkumu více než 6000 map vydaných do roku 1890, kde se jiný název objevil pouze ve třech případech. Podobně i v novodobých mapách a atlasech. Ačkoliv je zřejmě pravda na straně Íránců, neodpustí si výrok jako: “Využívání moderních technologií v politických záležitostech je v současnosti jednou ze ‘zbraní’ mezi nepřáteli Íránu. A Google je hračkou v jejich rukou…”. Íránci však zacházejí ještě dále, kdy např. v roce 2010 Írán oznámil, že jakákoliv letecká společnost, jejíž letadlo nemá na palubních obrazovkách napsáno při přeletu na Perským zálivem geografický název “Perský záliv”, bude mít zakázáno na jeden měsíc létat do Íránu. Nebo při publikování výročního atlasu National Geographic v roce 2004, kde vedle názvu “Perský záliv” bylo i “Arabský záliv”, zakázal Írán reportérům National Geographic vstup do země až do doby, než bude vše napraveno.

Není tedy vždy úplně jednoduché pracovat s geografickými názvy. Pokud máte nějakou podobnou zkušenost, podělte se s našimi čtenáři a napište do redakce nebo připojte svůj komentář.

1 komentář
  1. Tomáš Doležal napsal/a

    Schválně jsem se podíval na google.maps a už tam označení je – Perský (v závorce Arabský) záliv… Jinak podobné zdvojené označení z pohledu “označovatele” má jiný záliv v blízkosti, židé ho označují Eilatský, arabové Akabský, zajímavé je, že v mapě googlu je jen ten název arabský. Obě přístavní města na severu zálivu, t.j. izraelský Eilat a jordánská Aqaba, jsou od sebe vzdáleny jen cca. 1 hodinu plavby lodí.

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna