GISportal
Jedeme i díky Vám

UAV a jejich současný stav v GEODISu (reportáž)

V minulém měsíci jsme na GISportále publikovali článek o UAV (unmanned aerial vehicle) jménem GateWing, který v České republice mimo oficiálního distributora GEOTRONICS Praha má i firma GEODIS. Právě do nově vzniklého oddělení UAV v GEODISu jsme se podívali v rámci této reportáže. Naším průvodcem byl Jakub Karas (technicko-obchodní manažer pro UAV), který do GEODISu nastoupil letos v létě na pozici pracovníka zodpovědného za podporu a rozvoj obchodních aktivit souvisejících s jejich komerčním nasazením.

UAV, někdy také nazývané jako DRONY (DRONY jsou většinou popisováni jako na dálku ovládaní roboti, často využíváni k bojovým účelům), jsou letecké prostředky bez posádky, které mohou být řízeny buď na dálku, anebo mohou létat samostatně podle předem zvoleného plánu. UAV se používají k vojenským i civilním úkolům a jejich zastánci zdůrazňují, že se nejedná o náhradu klasického leteckého snímkování ani pozemního mapování. Jedná se o produkt, který se snaží vyplnit díru na trhu a je vhodný pro specifické úkoly v lokalitách, kde klasické metody nejsou použitelné – špatné počasí, špatná dostupnost, malá mapovací oblast, současně jsou výhodami vysoká flexibilita nasazení do akce, snadná manipulace, mobilita a výrazně levnější provoz oproti pilotovaným letadlům.

Kvadrokoptéra před vzletem

Ve společnosti GEODIS mají v současné době k dispozici tři UAV – bezpilotní letadlo GateWing, bezpilotní kvadrokoptéru a bezpilotní oktokoptéru. Přičemž poslední zmiňovaný letoun byl sestrojen přímo v sídle společnosti v Brně. Každý letoun má různé druhy použití, ale obecně lze říct, že těmito letouny lze pokrýt různé oblasti trhu, od 1 cm/pixel mapování, přes šikmé snímky a termovizi až po HD videokamery a laser-scanning.

Přestože zde stále existuje část odborníků, především geodetů, kteří považují UAV za “hračky”, nebo se jich bojí a vidí v nich hrozbu a potenciální nahrazení jejich práce, můžeme najít i velké množství odborníků, kteří na UAV sázejí a vidí malé bezpilotní letouny jako jeden z trendů současného DPZ. Podle Jakuba Karase budou UAV do deseti let úplně všude od záchranných sborů až po sdělovací média a pokud chceme, aby česká geoinformatika držela krok se světem, nesmíme si nechat tento vlak ujet.

Kvadrokoptéra v akci

V následujících letech bude docházet ke snižování nákladů na pořízení a provoz jednotlivých UAV a tím by mohlo dojít k proniknutí této technologie i do ostatních sektorů geoprůmyslu. Zároveň je ale nutno podotknout, že vyspělé západní země (USA, VB, Japonsko aj.) mají podle Karase několikaletý náskok, co se týká komerčního využití UAV a výzkumu s ním spojeného. Létání s UAV není v podmínkách české legislativy jednoduchou záležitostí. Podle Karase si málokdo uvědomuje, že i malé bezpilotní letouny spadají pod kontrolu Úřadu pro civilní letectví a že všechny letouny musí mít registraci a také mít přiděleno číslo OK – XXX, stejně tak, že piloti musí projít registrací a zkouškou u již zmíněného úřadu.

Amatérskou alternativou komerčních UAV může být grassrootmapping, tedy balónové mapování, které v České republice úspěšně využili například ochránci přírody letos v létě při mapování “selektivního” kácení v NP Šumava.

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna