GISportal
Jedeme i díky Vám

Exkluzivní rozhovor s organizátory GIS Ostrava 2012

Ku příležitosti ostravského Symposia jsme vyzpovídali hlavní členy organizačního týmu celé akce. Zde jsou společné odpovědi na otázky GISportal.cz (ptal se Lukáš Marek a Vít Pászto) od Jiřího Horáka, Jana Růžičky a Kateřiny Růžičkové:

Jiří Horák, Jan Růžička, Kateřina Růžičková

1. Letošní Symposium má mj. za cíl být indexováno ve světových databázích. Byl to důvod jasného odlišení české a mezinárodní konference?

V rámci zvyšování kvality i atraktivity symposia se snažíme nabízet uchazečům jak vybraná témata z aktuálního dění na domácí scéně (především české a slovenské), tak i výzkumná témata. Prezentace a diskuse výzkumných výsledků zpravidla vyžaduje širší zapojení zahraničních odborníků, proto je výzkumná část již po několik let v angličtině. Zde je jiný programový výbor a jsou  kladeny vyšší nároky na autory při přijímání referátů na základě rozšířeného abstraktu i v jejich recenzování. Pouze část příspěvků tak nakonec skutečně projde sítem a je prezentována na konferenci a publikována ve sborníku.

Naším cílem je u této mezinárodní konference dosáhnout indexace v některých z hlavních citačních databází.  Ačkoliv se objevují různé názory ohledně významu indexace pro rozvoj vědních disciplin, musí  akademická sféra v ČR sledovat, aby úsilí spojené s přípravou a publikováním výzkumných témat na konferenci bylo zúročeno v podobě hodnoceného výsledku. Jen pro úplnost dodáváme, že již tištěný sborník z anglické části GIS Ostrava 2011 byl zaslán pro registraci do společnosti Thomson Reuters, avšak nakonec nebyl zaregistrován. Ve zvyšování kvality a v úsilí o registraci ve  sledovaných světových databázích pokračujeme. Není to samozřejmě jediná možnost. Nejlepší příspěvky letošního ročníku si již našly své místo ve speciálním vydání časopisu Transactions in GIS, který je registrován v databázi Scopus.

Každá z konferencí má tedy jiný cíl a zaměření; proto je mezinárodní výzkumná část přihlašována pro indexaci, národní sleduje prezentaci především aplikovaných výsledků, realizaci významných nebo zajímavých projektů a není smysluplné u ní plnit kritéria požadovaná pro vědecké konference. Sympozium tyto konference zastřešuje, společně s dalšími odbornými akcemi jako jsou semináře a exkurze.  Poskytuje tak dostupnou příležitost účastníkům na jednom místě načerpat nové poznatky tak i informace o postupu směřování aplikací geoinformačních technologií.

2. Bylo i proto zaměření anglické (mezinárodní) konference víceméně v jednom tématu, a to modely terénu?

Již v loňském roce jsme výběr témat zúžili a výsledkem byly 3 workshopy. V letošním roce jsme se zaměřili na jeden společný motiv, protože to umožňuje lépe koncentrovat odborníky, poskytnout dostatečný prostor různým příspěvkům a odlišným pohledům na společnou problematiku, podnítit větší diskusi a prohloubit poznání účastníků. Nebyly to zdaleka jen modely terénu, společným jmenovatelem letošních témat byla tvorba a využívání reprezentace fyzických povrchů, tedy především modelování reliéfu. Bylo prezentováno i 3D modelování městského prostředí či naopak podpovrchových těles a struktur, protože využívají společné algoritmy, nástroje, podobné formy reprezentací a s tím spojené chyby, neurčitosti či aspekty vizualizace.

3. Jaké téma se chystá pro příští rok?

Téma je zatím v diskusi.

4. Kolik bylo přihlášených účastníků a jaká byla jejich struktura?

Přihlášeno bylo 264 účastníků, zúčastnilo se jich však jen 235. Hlavní část tvořili návštěvníci z ČR a Slovenska. Následovali účastníci z Polska, Rakouska, Rumunska a Švédska. Celkem se sympozia zúčastnili návštěvníci z 24 zemí (z toho 56 účastníků ze zahraničí mimo Slovenska). Z hlediska struktury převažuje z 60% akademická sféra, následována veřejnou správou a samosprávou s 22% a firmami a ostatními subjekty s 18%.

 5. Jak probíhala propagace Symposia v zahraničí?

K propagaci bylo využíváno několik kanálů. Zejména to byli garanti AGILE a ISPRS, dále pak některé časopisy a v neposlední řadě poměrně rozsáhlá databáze kontaktů, získaná z minulých let pořádání GIS Ostrava

 6. Jaký byl zájem o workshopy?

Zájem o semináře byl poměrně dobrý. ve srovnání s minulými lety jsme nezaznamenali pokles zájmu.

7. Splnilo Symposium Vaše očekávání? Kde byly její silné stránky a kde slabé?

Symposium rozhodně ve většině ohledů splnilo očekávání organizátorů. Pokud bychom měli něco vyzdvihnout, tak to byla silná mezinárodní účast, kvalitní a sladěné klíčové příspěvky, které dobře uvedly dominantní zaměření mezinárodní konference a živá diskuse. Přirozeně stále před sebou vidíme i možnosti dalšího zlepšování. Vedle již dříve zmíněné snahy o další zkvalitnění a evaluaci naší konference máme zájem oslovit a přitáhnout další skupiny českých a slovenských účastníků. Kapacita hlavního sálu auly je 496 míst, proto nejsme prostorově limitováni.

 

A jaký je váš pohled na konferenci? Podělte se s námi o váš názor.

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna