GISportal
Jedeme i díky Vám

Jaká byla konference GIVS 2012 (reportáž)

V létě jste s námi mohli soutěžit o volný vstup na konferenci pořádanou pod hlavičkou ČAGI (Česká asociace pro geoinformace) s názvem Geoinformace ve veřejném sektoru pro bezpečnost a konkurenceschopnou společnost, neboli GIVS 2012. A nyní vám z této akce, která se uskutečnila 20. a 21. září 2012, přinášíme postřehy. Z více než 60 registrovaných účastníků bylo na samotném zahájení přítomno přibližně 40 osob a sál na Novotného lávce s výhledem na Hradčany působil poloprázdně. Kvalita příspěvků by si však zasloužila více pozornosti a to zejména i z řad studentů či začínajících geoinformatiků, prostě těch, kteří nemají možnost (nebo motivaci?) na podobné akce jezdit. A tak až na výjimky přednášely známé tváře známým tvářím…

Pojďme ale k obsahu konference. Úvodního slova se ujal předseda ČAGI Karel Janečka a po něm popřál příjemný den hostům setkání také předseda ČSVTS (Český svaz vědeckotechnických společností) Daniel Hanus. První tematickým blokem bylo budování IPI (infrastruktura prostorových informací) v kontextu se zahraničními zkušenostmi. Nejprve Róbert Fencík slovensky představoval novinky v budování IPI v jeho zemi (v podstatě podobné problémy jako v Česku – eGovernment, národní geoportál, katastrální portál aj.), aby jej vystřídal Horst Lilienblum, který v němčině představil nasazení geoinformatiky ve spolkové zemi Sasko. Kromě “provozních” informací také zmínil hlavní výzvy pro rozvoj v následujících oblastech – přechod na referenční systém ETRS89, dále pak implementace systému Galilieo a jeho důsledky a nakonec vývoj tzv. outdoor-indoor navigace za pomocí LBS (Location based services) technologií. Lingvističtí milovníci si přišli na své, protože následovala přednáška v angličtině od Wolfganga Steinborna, víceprezidenta DDGI (Deutscher Dachverband für Geoinformation), člena výkonného výboru EUROGI (European umbrella organization for Geographic Information) a člověka, jenž stál u vyjednávání s Evropskou komisí při zrodu směrnice INSPIRE. Hovořil například o důležitosti mezinárodní spolupráce při budování ESDI (European Spatial Data Infrastructure) a přirovnal ji k hotovému pokrmu, který ke svému vzniku také potřebuje ingredience (data), technologie a lidi. Komentoval aktuální stav a problémy tzv. Digital Agenda, Geo-Spatial One-Stop a také mluvil o specifikách DDGI – německé obdobě ČAGI. Podle slov Wolfganga Steinborna je v Německu problém s georeferencováním socioekonomických statistických dat (kvůli ochraně soukromí) a řešení se nabízí vztažením těchto informací do mřížky 100 x 100 metrů. Zároveň zmínil, že v DDGI nyní převládá zastoupení soukromých společností a chybí zde větší zapojení vědeckých kruhů. Zdůraznil také, že je nutné budovat přeshraniční spolupráci, protože geografické jevy a objekty nekončí s průběhem státních hranic.

Bez přestávky se pokračovalo dále a na programu bylo velké téma státní správy – základní registry. První na řadu přišel příspěvek od duchovních otců technologické části systému základních registrů Ondřeje Felixe a Petra Tillera. Druhý jmenovaný přirovnal zavedení systému k příchodu datové tsunami ve veřejné správě ve smyslu, že všechny zasažené úřady musely najednou verifikovat veškerá data, která v základních registrech figurují. Hovořil o stavu, kdy ne všechny úřady toto splnily (i přes jejich přesvědčení, že mají vše v pořádku). Zopakoval základní principy registrů, způsoby přistupování k nim (přes datové schránky, CzechPoint a jednotný identitní prostor) a také některé z výhod jako například, že nově občan (nebo jakýkoliv subjekt) ví, kdo a co dělá s jeho údaji, může si volit, jaké údaje budou komu sdělovány a také zdůraznil, že datové schránky nahrazují oficiální žádost/dopis a adresovaný úřad má povinnost na něj promptně odpovědět, ať už se jedná o sebemenší záležitost. Nakonec podotkl, že reálně budou registry stoprocentně funkční zhruba do jednoho roku, avšak pro politiky je to již dnes hotová věc. Následoval Michal Pešek s údajem, že za více než 82 dní ostrého provozu registrů bylo již zpracováno a vyřízeno přes 30 milionů požadavků a představil také nové webové stránky Správy základních registrů. Sekci ukončili Jiří Formánek s informacemi o RÚIANu a Eva Pauknerová, která na něj navázala a vnímá RÚIAN jako spojnici mezi eGovernmentem a národní IPI. Docela výstižně pak charakterizovala vývoj geoinformatiky ve veřejné správě jako střídání fází “velkého třesku” (období přelomu milénia) a “velké skepse” (dnes?).

Po obědové přestávce se začalo zostra blokem o projektu Digitální mapy veřejné správy (DMVS). A sekci nemohl odstartovat nikdo jiný než Eva Kubátová, gestorka celého projektu. Opět představila DMVS jako projekt a zdůraznila, že samotná mapa je “pouze” dílčím výstupem. Následoval Václav Čada, který představil možnosti využitelnosti DMVS pro další agendy veřejné správy. Tvorby a přispívání do projektu Digitální mapy veřejné správy popsal za kraj Vysočina Petr Pavlinec a to samé pak Jiří Čtyroký v případě hlavního města Prahy. A s poměrně častou polemikou, jestli je vůbec potřeba DMVS a v čem jsou její klady a zápory, tentokrát přišla Martina Poláková a prohlásila, že DMVS “nesplňuje očekávání do projektu vložená odbornou veřejností”. Následovala diskuze, kdy Zdeněk Hoffmann doporučoval udělat k celé věci finanční kalkulace (hlavně v souvislosti s účelovou katastrální mapou) a Jan Růžička doplnil, že možným zdrojem dat pro DMVS by mohla být po verifikaci také OpenStreetMap.

Kávová přestávka dodala posluchačům síly do posledního bloku dne, který se věnoval implementaci směrnice INSPIRE. Na příspěvky nejbohatší sekce byla otevřena referátem Roberta Tomase pracujícího pro JRC (Joint Research Centre v Ispře, Itálii). Nejprve pochválil Českou republiku v oblasti nasazení GIT ve veřejné správě a poté zdůraznil, že pravá implementace směrnice INSPIRE začíná právě teď. Hovořil také o různých finančních mechanismech možné finanční podpory v oblasti GIT, avšak s tím závěrem, že v současnosti není přímo pro INSPIRE vytvořena dotační politika (a ani nebude). Finanční zdroje je podle něj nutno hledat v mezioborových projektech, které nejsou primárně zaměřeny na INSPIRE, ale aspekty směrnice obsahují. Tradičně provokativní byl ředitel agentury CENIA Jiří Hradec. Mimo několika faktických údajů o implementaci INSPIRE také jmenoval dva termíny v této souvislosti – 5. října jako zasedání KOVINu (Koordinační výbor pro implementaci INSPIRE) a 27. až 28. listopadu jako konání tradiční konference Inspirujme se… A následně přešel k tzv. megatrendům dnešní společnosti. Vypíchneme poznámku o stárnutí geoinformační komunity, kdy tento fakt Jiří Hradec demonstroval na příkladu z veřejné správy v Belgii. Ta zrušila papírové dokumenty při komunikaci s veřejností, aby následně pod návalem stížností zejména starších ročníků odvolala ono zrušení. Je i česká (geo)informační komunita za půlkou svého běhu? Vlije se do tohoto prostředí mladá a nová krev? Uvidíme.

Po poměrně výživné diskuzi následovala série příspěvků ohledně jednotlivých specifik směrnice INSPIRE, např. Petr Souček ukázal na problémy při implementaci směrnice na ČÚZK, Jiří Poláček vsadil do souvislostí INSPIRE a katastr nemovitostí a Jan Růžička potvrdil kvalitu stahovacích služeb ČÚZK. Vše již ale směřovalo ke společenskému večeru v klubu přímo na Novotného lávce, avšak z tohoto klání informace již nemáme. Následujícího dne se GISportál bohužel nezúčastnil, nicméně podle programu čekala návštěvníky další série velmi kvalitních příspěvků. Z toho, co jsme mohli vidět první den, usuzujeme, že i druhý den byl plodný jako ten první. Nezbývá, než doporučit k další účasti na konferenci o geoinformatice ve veřejném sektoru pro rok 2013.

3 komentářů
  1. rosta netek napsal/a

    Vice pozornosti by si jiste konference zaslouzila, ja osobne jsem intenzivne zvazoval svou ucast, vzhledem k velmi zajimavym tematum – ale kdyz se nenajde mecenas (projekt), ktery by to studentum zaplatil nebo se nenastavi rozumny system financovani podobnych akci pro studenty, tak nikdy student z vlastni vule neprijede. Absolutne odmitam si z vlastni kapsy platit pres 2000Kc za vlozne na podobne akce.

    1. Karel Janečka napsal/a

      Vážený pane Nétku, děkuji za Váš komentář, studentské vložné je zajímavý podnět pro další ročník. Mohu Vás poprosit, kolik je akceptovatelná výše vložného na akci tohoto typu pro studenta, např. ve Vašem případě?

      1. rosta netek napsal/a

        Vemte v potaz, že studenti z odlehjleších koutů ČR (Olomouce/Ostravy/Usti n.L.) stráví min. 3 hodiny cestou, za kterou dají několik set Kč, k tomu MHD v Praze, oběd, ubytování apod. tzn i když dáte vložné “jen” 500Kč, tak studenta to vyjde minimálně na dvojnásobek a věřte mi, že každý najde x způsobů za co těch 1000 Kč utratit rozuměji. Chápu, že organizace něco stojí, ale ČAGI by měla studenty nalákat na to aby přijeli a ne po nich chtít platit nesmyslnou částku – pokud tedy ČAGI o studenty má opravdu zájem? Takže nepřímo odpovím na Vaši otázku, podle mého subjektivního názoru – s ohledem na zmíněné další náklady je ještě i těch 500Kč pro studenta nepřijatelná cena. Pokud o studenty stojíte, já bych volil vložné jen symbolické (raut a výlety netřeba).

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna