GISportal
Jedeme i díky Vám

Kartograph – pryč s Mercatorem

Většina online webových map je zobrazena ve známém Mercatorově zobrazení, které je však již tak trochu okoukané a navíc není zrovna ideální (nezachovává proporce území). A myšlenkou změnit to se zabýval německý nezávislý programátor a webový grafik Gregor Aisch. Vytvořil pracovní rámec (JavaScriptová a Pythonovská knihovna pro tvorbu SVG a API) s názvem Kartograph, který umožňuje vytvářet, jak říká autor, “interaktivní mapové aplikace bez Google Maps nebo jiných mapových služeb” pro kompletně vektorovou vizaulizaci dat.

Celé to funguje tak, že si uživatel nejprve vybere mapovou projekci či zobrazení pro jeho data (v současnosti podpora pouze formátu Esri .shp). V nabídce je jich více než 20 od těch konstrukčně jednoduchých (Behrmannovo zobrazení) až po zajímavosti (sinusoidální zobrazení – na obrázku).

Sinusoidální zobrazení

Po výběru projekce či zobrazení nastává chvíle pro definování konkrétního rozsahu území, které bude ve vytvářené mapové aplikaci zobrazeno. Dvě základní možnosti nabízí Python skript, a to podle zeměpisnými souřadnicemi ohraničeného území (tzv. bounding box) nebo podle konkrétního polygonu (např. nějaký stát světa). Poté lze definovat jednotlivé mapové vrstvy, navíc knihovna umožňuje zahrnout atributy do vytvářene mapy či další operace jako filtrování entit vrstvy, jejich spojování, zjednodušení linií, odečítání nebo “vyřezávání” jednotlivých entit. K tomu je možné přidat do mapy zeměpisnou síť nebo optimalizovat velikost vygenerovaného souboru

Ukázka principu bounding boxu z dokumentace Kartograph

Poté, co máte definovanou podobu mapového podkladu a vygenerovaný SVG soubor, tak je nutné jej začlenit do svých webových stránek. K tomu slouží JavaScriptová knihovna (postavena na jQuery and Raphaël). Po nahrání samotné SVG mapy je možné definovat přidání vrstev, které budou viditelné, dále je pak možnost definovat kartografickou metodu vyjádření daného jevu (kartodiagram, kartogram, metoda teček, 3D zobrazení).

Ukázka použití metody teček

Celý projekt je nyní stále ještě ve stádiu vývoje, dokončuje se a vylepšuje dokumentace k použití jednotlivých komponent, ale Kartograph můžete již teď používat v jeho poměrně široké funkcionalitě. No a pokud se vám bude Kartograph natolik líbit, tak neváhejte něco přispět na jeho vývoj. Dalsí ukázky výstupů projektu si můžete prohlédnout zde.

Takže konec s “profláknutým” Mercatorem a směle na ostatní projekce a vizualizace… 

5 komentářů
  1. Otakar Čerba napsal/a

    Díky za zajímavý článek, ale přimlouval bych se za to, aby byla dodržována odborná terminologie. Nevím, jak v angličtině, ale čeština rozeznává dva pojmy – projekce a kartografické zobrazení. A mnoho z toho, co je v článku označováno jako projekce, jsou kartografická zobrazení. Například výraz …20 projekcí od těch konstrukčně jednoduchých (Behrmannovo zobrazení)… je víceméně chybný.

    1. Vít Pászto napsal/a

      Díky za reakce, jsme rádi, že GISportal.cz vzbuzuje reakce. Co se týče terminologie, tak souhlas, máte pravdu (a je to opraveno). Angličtina nerozlišuje tyto dva pojmy. Mají prostě jen “projection”. Možná by se občas i v české geoinformatice a kartografii hodila jednoduchost. Stejně všichni víme, o čem je řeč…

  2. Jan Jezek napsal/a

    Článek je zajímavý, ale nerozumím tvrzení: “…Mercatorově zobrazení, které je však již tak trochu okoukané a navíc není zrovna ideální (nezachovává proporce území).”
    Na většině webových map (např. GoogleMaps apod..) je použito toto zobrazení právě z důvodu zachování tvarů (zobrazení je konformní), přičemž měřítko mapy se počítá z aktuálního výřezu dle přiblížení a kart. zkreslení, které je pro detail ve všech místech téměř stejné. Pomocí tohoto zobrazení lze zároveň zobrazit celý svět, což je pro webové mapy svého druhu ideální. Co je na něm tedy špatné?

    1. Vít Pászto napsal/a

      Stejně jako v předchozím případě velice děkujeme za reakce. Občas na GISportal.cz zavedeme trochu kontroverze a projekt Kartograph se chce vymknout právě stereotypům. Proto jsme lehce dodrželi duch projektu, kdy sám autor píše: Goodbye, Mercator!.
      Co se týče úhlojevnosti Mercatorova zobrazení, to je samozřejmě pravda. Proporce (ve smyslu velikosti plochy, obecně plochojevnosti) však toto zobrazení velice extrémně zkresluje, hlavně směrem k pólům. Grónsko přece není stejně velké jako Afrika… A existuje mnoho zobrazení, která dokáží znázornit celý svět. Jak ale zní známá poučka, tak vždy záleží na účelu mapy. A jaké jsou důvody (asi historické) tak masového použití Mercatorova zobrazení? Nevím…

      1. Michal Zimmermann napsal/a

        Jeden z důvodů, proč Mercatorova zobrazení používají snad všechny světové mapové portály, je právě to, že je konformní. V úplně první verzi GM Mercatora nepoužívaly, a měly problém třeba s protínáním ulic (ve skutečnosti byly pravoúhlé, na mapě se jevily jinak).
        Druhý důvod vidím v tom, že je to zobrazení válcové. A když děláte mapu složenou z rastrových dlaždic, tak se docela hodí, že to řešíte na válci (potažmo tedy obdélníku), ne?

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna