Konference Geomatika v projektech (reportáž) – AKTUALIZOVÁNO

Uprostřed podzimem pozlaceného parku, v nádherném prostředí jízdárny zámku Kozel se ve dnech 3. až 4. října 2012 konala konference Geomatika v projektech 2012, která je pro komunitu českých a slovenských geoinformatiků tradičním důvodem k setkání a výměně odborných zkušeností. Na ní navazovala třetí den exkurze na pracoviště oddělení geomatiky. Pořadatelem akce je oddělení geomatiky, katedry matematiky, Fakulty aplikovaných věd, Západočeské univerzity v Plzni. Program byl rozdělen do několika sekcí – Geomatika v památkové péči (1. den), Geodézie jako součást věd o Zemi (1. den) a Současná kartografie v projektech (2. den). Prvního dne konference se Gisportál bohužel nezúčastnil, ale seznam přednesených příspěvků a sborník abstraktů je možné přečíst na stránkách konference. První blok Druhý přednáškový den začal s menším zpožděním. O půl desáté, kdy měl začít první příspěvek, byli na místě jen přednášející bloku Současná kartografie v projektech. Za pár minut se ale téměř prázdná jízdárna zaplnila asi třemi desítkami posluchačů. Prvních pět příspěvků přednesli pánové z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, resp. ze Zeměměřického úřadu. Pro zkušenější uživatele produktů od ČÚZK byly informace opakováním známého. Pavel Šidlichovský mluvil o databázi ZABAGED, její struktuře, identifikaci prvků, způsobu provádění aktualizací, kterých ročně v databázi proběhne na několik tisíc, a o možnostech, jak tyto změny může kartograf pracující s daty identifikovat v prostoru i čase. Podle jeho slov se ZABAGED nebude rozšiřovat ve smyslu přidávání mapovaných témat. V současnosti je velkým problémem vypořádat se s nedostatkem zdrojů ze státního rozpočtu tak, aby byla dnešní úroveň poskytovaných služeb přinejmenším zachována. Z publika vzešel zajímavý dotaz na způsoby archivace ZABAGEDu. Ta je v případě databázového díla velice obtížná a zatím se neřeší. Je totiž nutné zajistit propojení archivované databáze s takovým systémem softwaru a platforem, jež bude možné rekonstruovat i za desítky let. Další prezentace se věnovala současné kartografické tvorbě Zeměměřického úřadu. Michal Taurig představil celou škálu kartografické produkce a Informační systém státního mapového díla (ISSMD) jako kartografickou produkční linku pro tvorbu Základních map České republiky a jejich tematických mutací, který mimo jiné dokáže vyřešit problémy s popisem prvků na okraji sousedních map, které se načítají z bezešvých databází. Petr Dvořáček ukázal možnosti ZÚ pro poskytování geografických informací. Zmínil, že stále existuje poptávka po tištěných základních mapách, ale ta je samozřejmě na ústupu. Mezi v současnosti nejvíce využívané služby patří Geoportál a data poskytovaná prostřednictvím WMS, WMTS a WFS. Velice aktuální téma, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, přednesl Jiří Formánek. RÚIAN je jednou částí základních registrů, které byly spuštěny 1. 7. 2012. Přednáška se týkala základních informací o RÚIANu, jakým způsobem je propojen v systému všech základních registrů a kdo má jaká práva do registru zapisovat informace. Zároveň byl představen veřejný dálkový přístup k datům RÚIAN a služby, které tento systém poskytuje veřejnosti. Jako poslední zástupce ČÚZK vystoupil Petr Souček s příspěvkem, ve kterém v návaznosti na předchozí přednášku zmínil způsob implementace INSPIRE a publikování katastrálních dat prostřednictvím online služeb. Poslední dva příspěvky dopolední sekce přednesli zástupci pořádající instituce. Václav Čada se kriticky věnoval koncepci technické mapy a její reálné využitelnosti jako referenčních geodat. Jan Ježek nakonec vystoupil s příspěvkem o evropském projektu Plan4business, jehož cílem je vývoj platformy pro katalogizaci dat územního plánování, jejich integraci, vizualizaci a prostorové analýzy na evropské a mezinárodní úrovni. Motivací projektu je stále narůstající objem plánovacích dat vyznačujících se značnou heterogenitou, která omezuje globální využitelnost těchto dat. Druhý blok Po obědě byla zahájena sekce s názvem Geokonektor – vzdělávání. Cílem tohoto, dalo by se říct konferenčního experimentu, bylo v rámci krátkých vystoupení odpovědět na otázku, jakým směrem se má ubírat oborové vzdělání. V úvodu moderátor sekce, Josef Hnojil, zmínil problém dnešní doby, který se vážně dotýká i našeho oboru-technicky vzdělaných lidí stále ubývá. Kdo bude schopen vyřešit nepřesnost technických map, kterou zmiňoval Václav Čada, kdo bude vyměřovat mosty, stavět dálnice, konstruovat naše báječná multifunkční výpočetní zařízení…? Z publika se ozvalo: „Číňané.“ Ostatní vystupující, tedy Georg Gartner (v zastoupení Otakara Čerby), Petr Souček, Karel Janečka, Petr Seidl, Václav Čada a další, mluvili o požadavcích, které by měly být kladeny na studium geoinformatiky a kartografie a o tom, jak ubývající část studentů, kteří se na technické obory stále hlásí, motivovat k lepším výkonům. Z přibližně půlhodinového sprintu vzešlo několik postřehů. Účinkující se v názorech více méně shodli a navzájem se doplňovali. Mezi nejdůležitější nároky na studium by podle nich měla být interdisciplinarita – tedy zajistit studentům širší rozhled do více oborů; mezinárodnost – uznat, že Česká republika není „pupkem světa“ a že je třeba učit se a hledat motivaci a pracovní partnery i v zahraničí, spolupráce s praxí a schopnost univerzit vyučovat to, co firmy po absolventech požadují. Kromě praktických dovedností musí mít studenti i teoretický základ, který ale budou schopni využít, aplikovat ho a rozvíjet. Je důležité, aby firmy přesně definovaly, jaké požadavky na absolventy mají, pokud chtějí ovlivnit náplň vzdělávání. Školy ale na druhou stranu mají určité osnovy, ze kterých je obtížné vybočit a rychle reagovat na požadavky trhu. Možná by proto bylo dobré učit studenty flexibilitě, učit je učit se nové věci. Nakonec se ukázalo, že možná mnohem podstatnějším problémem, než jsou znalosti a dovednosti v rámci oboru, je neschopnost studentů/absolventů splnit požadavky obecného charakteru: práce v kolektivu, umění prezentace, znalost cizích jazyků, znalost mateřského jazyka, etiketa, atd. Podle Petra Seidla chybí studentům nemzdová motivace, jakási stavovská čest, láska k oboru. Studuje se pro diplom, ne pro osobní rozvoj. Karel Janečka, předseda ČAGI, byl v závěru dotázán, jak se Česká asociace pro geoinformace může zapojit při řešení tohoto problému. Odpověď zůstala z více než tří čtvrtin otevřená. ČAGI, jako taková, momentálně nemá možnosti, jak s tím něco udělat. I přes krátký čas, který byl této sekci vymezen, zůstalo v posluchačích mnoho názorů. Diskutovalo se až do poslední chvíle, kdy poslední účastník konference došel na zámecké parkoviště, nasedl do svého auta a odjel domů. Je důležité, aby nápady pro pozvednutí oboru nevyšuměly do ztracena. Všem je jasné, že řešení problému je otázkou několika let, možná i více generací, ale je třeba začít už teď, začít u sebe a nevymlouvat se na zanedbané vzdělání na základních a středních školách. Některé základní znalosti se na vysoké škole dohnat nedají. Ale co třeba nasadit takové podmínky, kterým se středoškoláci budou muset přizpůsobit? Budou studenti více motivováni ke studiu, když bude vzdělání zpoplatněno? A co za rok? Příští rok si konferenci  Geomatika v projektech ale do svých kalendářů nepište. Organizátoři budou mít spoustu práce s přípravou 20. kartografické konference, jejíž datum konání (5. až 6. září 2013) a závazné termíny pro přihlášení příspěvků bylo dohodnuto a zveřejněno právě minulý čtvrtek. Takže se za rok sejdeme v Plzni na jubilejní 20. kartografické konferenci.

REAKCE předsedy ČAGI Karla Janečky:

 „V části o bloku Geokonektor, kde referujete o CAGI, není ani zmínka o tom, že CAGI nabízí a chce participovat na celoživotním vzdělávání. To jsem se snažil ve své odpovědi na dotaz pana Hnojila zdůraznit. Je to jeden z cílů CAGI. Že žádná asociace či vysoká škola tento problém nevyřeší, je myslím zřejmé. I toto jsem se snažil ve své odpovědi zdůraznit. CAGI ani žádná jiná instituce sama o sobě toto nevyřeší, může se však spolupodílet (na příkladu CAGI např. celoživotním vzděláváním).“

Autor: Alžběta Brychtová