GISportal
Jedeme i díky Vám

Místa s úniky tepla odhalí analýza leteckých snímků. Problémy nejčastěji dělají stará okna, ale i špatně zapojená fotovoltaika (TZ)

Náklady na teplo patří nejen u rodinných domů, ale zejména u místních samospráv a firemních budov a areálů k těm největším. Tepelné mosty a s nimi spojené úniky tepla mohou zvýšit náklady na provoz o desítky tisíc korun. Informace o tom, kudy z budovy teplo uniká, může majitelům a správcům nemovitostí dodat analýza leteckých snímků. V loňském roce si podobnou nechalo zpracovat město Kladno.

Problémy s úniky tepla bývají velmi často spojeny s otvory v plášti budov. Podle odborníků jde nejčastěji o špatné zapravení míst kolem oken, dveří či prostupů na větrání. Druhým problémem bývají samotné výplně těchto otvorů. „Typickým příkladem jsou stará a špatně izolující okna například u škol, kterými zejména v zimě uniká obrovské množství tepla. Problém může nastat i u starých či nekvalitních vchodových dveří nebo garážových vrat,“ popisuje marketingový manažer společnosti Lomax Petr Přichystal.

Podle Tomáše Kalába z developerské firmy Kaláb jsou pak z hlediska úniků tepla velmi často problematická i neodborná napojení balkonových desek či různých přídavných zařízení na střeše, jako jsou fotovoltaické elektrárny a vzduchotechnika. „Dobré je o tepelných únicích přemýšlet tak, že budova je zateplená jen tak dobře, jak dobře je zateplené její nejslabší místo. Navíc paradoxně čím lépe je budova jako celek zateplena, tím hůře se pak její nejslabší místo chová. V místě tepelného mostu pak u takových staveb může vznikat vlhkost, postupem času i plísně,“ říká Tomáš Kaláb.

Problematická místa pomohou identifikovat letecké snímky

Zatímco majitelé rodinných domů si při problémech s úniky tepla často pozvou řemeslníka s termokamerou, u komplexů městských budov či firemních areálů by byl podobný postup časově o několik řádů náročnější. Z hlediska efektivity se tak nabízí řešení v podobě analýzy leteckých snímků pořízených speciální termální kamerou.

Takovou analýzu si v minulém roce nechalo zpracovat například město Kladno. „Letadlo z výšky 800 metrů nasnímalo více než tři tisíce leteckých snímků pokrývajících území města o rozloze 44 kilometrů čtverečních. Výsledkem je mapa města, která ukazuje úniky tepla z budov a dopravní a technické infrastruktury, tudíž bude možné do budoucna lépe naplánovat energeticky šetrná a přínosná opatření ve městě,“ uvádí primátor Kladna Dan Jiránek.

Pro pořizování termosnímků je ideální právě zimní období s teplotami pod bodem mrazu. „Kromě mrazu je potřeba také nízká hladina vlhkosti a bezvětří, aby vítr nasnímkované teploty neodfoukl jinam. Takové ideální podmínky většinou vycházejí na noc nebo brzké ráno,“ říká Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se na letecké snímkování specializuje.

Výstupem snímkování je pak termomapa, která může být ve dvou verzích: barevné a černobílé. Dle nastavení takzvaného teplotního klínu – barevné škály dle teploty – jsou na ní zvýrazněny teploty budov či dalších míst. Obecně platí, že čím je barva v daném místě světlejší, tím více tepla tudy uniká. S nastavením teplotního klínu se dá navíc pracovat tak, aby byly vidět i menší teplotní rozdíly.

Termální snímek Kladna

Majitelé budov tak díky analýze zjistí, na která místa na střeše či plášti se mají zaměřit. Zejména u starších budov a areálů, u nichž často chybí stavební dokumentace, je pak podle Drahomíry Zedníčkové možné navázat i komplexnějším pasportem. „Při něm pomocí vysokofrekvenčního mobilního 3D skeneru v kombinaci s metodami fotogrametrie a zpracováním geografických dat vnikne výkresová dokumentace skutečného provedení jednotlivých budov a 3D model objektu pro programy BIM. Odhalí se tak nejen přesné důvody úniků tepla, ale i celkový skutečný stav budovy,“ vysvětluje.

Pomůže výměna oken či dveří, nejlepší je ale myslet na teplo už v projektu

Řešení problémů s úniky tepla je celá řada, od komplexního zateplení budov až po úpravy konkrétních míst. U otvorů v plášti budov – zejména v případě starších oken a dveří – se nabízí jejich výměna. „V případě dveří a garážových vrat lze doporučit zaměřit se na takové výrobky, které garantují přerušení tepelných mostů. Také je dobré podívat se na udávanou hodnotu takzvaného součinitele prostupu tepla. Platí přitom poměrně jednoduchá rovnice – čím je nižší, tím lepší budou izolační vlastnosti výrobku,“ říká Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Pokud například škola, radnice nebo firma nepreferuje výměnu velkých prosklených ploch, doporučuje Petr Přichystal osadit je předokenními roletami, které tepelnou izolaci zejména během mrazivých nocí zesílí.

U balkonů je podle Tomáše Kalába dnes již standardem využití takzvaných isokorbů, které zabraňují vzniku tepelných mostů. Na zapravení ostění kolem oken se pak používají například speciální parotěsné pásky. „Obecně lze doporučit myslet na nebezpečí zbytečných tepelných mostů už při projektování a během stavby se projektu držet,“ dodává Tomáš Kaláb.

Aby úspora byla maximální, je nutné se po vyřešení úniků tepla zaměřit i na samotné vytápění budovy. „Pokud se tepelně-izolační vlastnosti budovy zlepší, je nutné spolu s tím také vyregulovat otopnou soustavu, aby byla nastavena na nové podmínky a budovu například nepřetápěla,“ uzavírá vedoucí technického oddělení společnosti Enbra Ondřej Popelka.

Share

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna

Share