Letošní, v pořadí již čtrnáctý, kartografický den Olomouc se uskutečnil tradičně na půdě Přírodovědecké fakulty UPOL poslední únorový pátek 28. 2. 2020. Ohlášené téma kartografie a sport přilákalo přes 120 posluchačů, kteří měli možnost doslova nahlédnout do map využívaných v různých sportovních disciplínách. A to jak z pohledu uživatele, tak i jejich tvůrce.
Už od půl desáté se postupně začal plnit prostor před aulou přírodovědecké fakulty, kam postupně dojížděli účastníci z různých koutů Česka i blízkého zahraničí. Zažité občerstvení v podobě chlebů se škvarkovou pomazánkou, jak je u kartografických dnů zvykem, nemohlo chybět ani letos. Samotný program akce pak začal úderem desáté hodiny, kdy se úvodního slova ujal prof. Vít Voženílek a představil všem program 14. KDO i zaměření těch předchozích. Následovala vzpomínka na zesnulého doc. Jaromíra Kaňoka, jež byl právě jedním ze zakladatelů tradice pořádání kartografických dnů v Olomouci. Jako druhý se k řečnickému pultu postavil předseda České kartografické společnosti prof. Václav Talhofer, který obeznámil publikum s aktuálními tématy a nejbližšími událostmi pořádanými ČKS, jako je například soutěž Mapa roku 2019.
Úvodu do tematických přednášek se ujal opět prof. Voženílek, který představil současné možnosti uplatnění kartografie při výkonu sportu, jeho plánování či zpětné analýze. Od orientačního běhu jsme se tak přes biatlon dostali až k hodnocení úspěšnosti střel při basketbalu či podání v tenise. Jak bylo z přednášky patrné, geoinformatika, kartografie, prostorové i neprostorové modelování jsou ve sportu využívány možná více, než si kdo z nás uvědomuje.
Prvním klíčovým řečníkem byl legendární navigátor rallye Paříž-Dakar Josef Kalina. Jeho poutavá přednáška umožnila obecenstvu nahlédnout do způsobu, jakým závodníci a jejich navigátoři pracují s dostupnými informacemi a přetavují je ve vítězství v jednotlivých etapách závodu. Zajímavé bylo vyslechnout, jak se situace za posledních 30 let změnila a jak se vyvíjely zdroje, ze kterých posádky údaje o krajině čerpaly. Pro mnohé bylo možná zajímavým zjištěním, že na palubně závodních speciálů již nikdo s mapou nepracuje (a podle pravidel ani pracovat nesmí), a připravit se tak je potřeba už před závodem. Na palubě pak nezbývá než sledovat palubní GPS jednotku udávající azimut k dalšímu průběžnému bodu a řídit se vlastní intuicí a stopami předchozích jezdců při překonávávní terénních tvarů, kterými pouštní krajina disponuje.
Starší mapu v měřítku 1 : 1 000 000 používanou navigátory v dřívějších ročnících závodu dostali účastníci semináře k nahlédnuté do vlastních rukou, aby mohli sami pocítit, jak málo dat bylo často k dispozici. Po příspěvku následovala krátká diskuze, která narazila i na témata moderních technologií a toho, jak současné generace závodníků nemají ponětí o specificích krajiny v trase závodu.
Následovala přednáška věnovaná sportům, které by bez mapy snad ani nemohly existovat. Druhým přednášejícím v pořadí byl totiž Jan Langr označovaný za „vrchního kartografa“ Českého svazu orientačních sportů. Ten ve svém příspěvku zmínil všechny druhy orientačních sportů, které se v Česku provozují. Zbylá část přednášky pak divákům objasnila, kdy a kde vlastně orientační běh vznikl, jak se postupně vyvíjely orienťácké mapy i jejich znakový klíč. Řeč přišla i na to, jak vznikají současné moderní mapy a jaké technologie se při jejich tisku využívají.
V poledním čase program rozdělila krátká přestávka. Zatímco účastníci vysílení vstřebáváním nových poznatků ji využili k občerstvení se hrnkem kávy, sušenkou či kouskem ovoce, jiní si mohli projít posterovou sekci vystavenou v předsálí či poslat tematicky laděný pohled. Čas bylo možné využít také pro vyplnění soutěžního dotazníku Zeměměřického úřadu, a zúčastnit se tak slosování o dárkové tašky s věcnými cenami. Přiřadit správně obrázek produktu k jeho popisu přitom nebylo vždy úplně jednoduché, a vyvolalo tak mezi soutěžícími řadu plodných debat.
Zatímco sálem stále ještě kolovaly ukázky mapy Saharské pouště a orientačního běhu, místo na pódiu zaujal Jan Ptáček z Kartografie Praha, a.s. Obsahem jeho prezentace bylo nejen to, jak se k produkci map dostal, ale také jak se v Česku vyvíjela produkce velmi oblíbených turistických map od časů monopolního zastoupení po konkurenční prostředí několika kartografických vydavatelů. Byť nástup online map i mobilních mapových aplikací produkci papírových map omezil, stále se najde značné množství odběratelů, kteří nedají na „klasickou“ podobu mapy dopustit, jak jsme se dozvěděli.
Na téma kontrastu mezi papírovými a elektronickými mapami navázal i poslední řečník uvedený v programu, kterým byl doc. Jaroslav Burian z místní univerzity. Ten, jakožto aktivní provozovatel řady různých sportů, nabídl širokou škálu možností, které zejména moderní aplikace sportovcům nabízejí. Řeč přišla i na sociální sítě typu Strava, Endomondo či Garmin Connect, jejich přednosti a mapové zázemí. Od turistiky jsme přes běh, cyklistiku a zimní sporty doputovali až k ferratám a horolezectví. Pro někoho možná překvapivě však i z úst tohoto příznivce moderních technologií zaznělo, že leckdy je lepší mít tlačítkový mobil v batohu a papírový nákres lezeckých cest v kapse.
Před závěrečnou diskuzí, kdy poslední trojice řečníků zaujala místo na pódiu, zazněl ještě krátký příspěvek Martina Gabryše, který v něm popsal cestu, kterou se vydal při založení vlastní společnosti MAPUJME.CZ. Zmínil jak současné výzvy, kterým jako koordinátor městské mobility v Kroměříži musí čelit, tak také projekty, díky kterým se k tvorbě map dostal a které z velké části se sportem velmi úzce souvisely.
Ve společné diskuzi se objevila zajímavá témata, která dále rozvíjela obsah dopoledních i odpoledních příspěvků. Debata probíhala například nad možností omezení využívání GPS hodinek při orientačním běhu, výhodách i nebezpečích zveřejňování tras sportovních aktivit na sociálních sítích či nad podílem zakázek, který pro Kartografii Praha představuje segment turistických map. Terminologický brainstorming se znovu otevřel nad tzv. heat mapami respektive mapami intenzity, jak je někteří z přítomných diskutujících navrhli označovat.
V závěrečné fázi diskuze přišlo na řadu losování výherců soutěže ZÚ. Dárkové tašky si tak odneslo kromě dvojice hlavních organizátrů také 5 šťastných účastníků, kteří setrvali v sále až do 14 hodin. Posléze již zaznělo jen krátké poděkování za účast a pozvání na následující ročník semináře s názvem 15. kartografický den Olomouc. Jeho tematické zaměření jsme se bohužel nedozvěděli, ale jakmile jej zjistíme, budeme vás zde o něm v předstihu informovat. Jistě se ale můžete těšit na další lákávé prostředí, ve kterém mapy mají své místo.
Kompletní fotogalerii z akce najdete zde.
autor fotografií: @dejfix (David Motlíček)
