GISportal
Jedeme i díky Vám

Navštívili jsme unikátní muzeum map

“Jediné zážitkové múzeum máp na Slovensku, ktoré vás presvedčia, že aj mapy sú zábava.” Takovým či podobnými tituly se prezentuje stálá expozice ukrytá v srdci Slovenska, kde interaktivita a názorné ukázky z tvorby map hrají prim. A my jsme se rozhodli jej navštívit a podělit se o své dojmy.

Slovenské múzeum máp se nachází v malé obci Kynceľová asi 3 km od centra Banské Bystrice – středoslovenského krajského města na řece Hron. Dostat se k němu dá bez problému autem i veřejnou dopravou (od vlaku vás doveze autobus linky 451 na zastávku Kynceľová II. v bezprostřední blízkosti muzea). Samotné muzeum pak v okolní venkovské zástavbě rozhodně nepřehlédnete díky vyvěšeným vlajkám a nápisům, které vás utvrdí, že jste na tom správném místě. Expozice je umístěna v přízemí budovy společnosti CBS spol, s. r. o. zabývající se zejména kartografickou produkcí, která je také jejím zřizovatelem. Hned po zazvonění mě uvnitř vítají pánové Dušan Hein a Peter Švehla, kteří se pro dnešek stanou mými průvodci.

 

Celá expozice je rozložena do tří místností. V první z nich jsem seznámen s okolnostmi vzniku Vojenského kartografického ústavu Harmanec (VKÚ), jeho komplikovaným rozvojem, privatizací i relativně nedávným odkoupením prakticky veškeré jeho kartografické produkce vydavatelstvím CBS, což, jak se dozvídám, úzce souvisí s budoucím směřováním této firmy a především vznikem samotného muzea. To bylo otevřeno veřejnosti teprve v květnu letošního roku.

  

 

Začínáme prázdným papírem

Druhá místnost už je věnována přímo kartografii, tedy zejména přípravě map. Ze začátku se ale ani zde nevyhneme troše té historie, a tak jsem obeznámen s náčrty lovců mamutů i mapou, podle které Kryštof Kolumbus při hledání západní cesty do Asie objevil Ameriku. Nezůstáváme však jen u světových dějin a velmi rychle přecházíme k první mapě Slovenska, kterou je Lazarova mapa. Následují vojenské i civilní mapy až po současnou tvorbu.

Tím se dostáváme také k malovaným mapám, které jsou vlajkovou lodí a jedním z hlavních produktů společnosti. Pan Švehla mi vysvětluje, že pro řadu lidí je obtížné se v klasických mapách zorientovat, a v řadě případů se tak hodí spíše šikmé nákresy krajiny. Ty jsou prý pro čtenáře map přirozenější a malíř na nich může zvýraznit vše podstatné, co má malovaná mapa zachytit. Na názorném příkladu okolí Štrbského plesa se proto seznamuji s postupem, jakým taková mapa postupně vzniká. Porovnávat pak můžu s hotovým dílem doplněným o veškerý grafický obsah.

  

Od výroby malovaných map se vracíme k těm běžným – topografickým a turistickým. V místnosti je pro názornost vyroben model krajiny, a právě na něm se dozvídám, jak po jednotlivých krocích vzniká zákres klasické mapy. Vše je pak možné si naživo vyzkoušet v mapovacím softwaru, kde na mě čekají i záludné hádanky v podobě nezmapovaných objektů. Ty musím na modelu nejprve najít a poté v mapě dokreslit. Posléze si můžu vyzkoušet některý ze speciálních nástrojů, které se při manuální výrobě topografických map v Harmanci využívaly. Obdivovat při tom můžu měděrytinu jednoho z listů vojenské mapy, mapu domovských sídel zhotovenou emigranty či mozaiku Slovenska seskládanou z map z různých časových období. Pro děti jsou tu připraveny omalovánky map z produkce zdejšího vydavatelství.

 

 

Od tradice po moderní trendy

Další informační panely se věnují vývoji techniky geodézie od původních pomůcek až po moderní metody dálkového průzkumu Země pomocí dronů a družic. Zopakuji si také záludnost map v podobě různých zkreslení nejpoužívanějších kartografických zobrazení. Pomocí průhledných fólií si pak lze porovnat například plochu Grónska ve zkreslené i nezkreslené podobě.

Mě už ale stejně jako asi každého návštěvníka láká interaktivní pískoviště s rozšířenou realitou – první takové zařízení na Slovensku – na kterém simuluji vznik pohoří a hned poté i protržení přehrady a rozliv vody vlastnoručně vymodelovaným údolím. Jak uvádí i můj průvodce, tento exponát je asi tím nejatraktivnějším v celém muzeu, jelikož velmi intuitivně a názorně objasňuje význam barevné hypsometrie a vrstevnic v mapách. Nevyžaduje přitom od návštěvníků žádné oborové zkušenosti ani schopnosti. Tématu výškopisu se pak věnuje i vedlejší dřevotřískový 3D model okolní krajiny.

 

Čas utíká jako voda z protrženého jezera, a pomalu už překračuji plánovaný čas prohlídky, který je podle webu 45 minut. I tak ale neodmítnu pozvání do třetí místnosti s dalšími vystavenými mapami zdejší sbírky včetně těch vytvořených předchozími návštěvníky muzea. Zejména pak jde o výtvory těch nejmladších z nich.

Na co se těšit v budoucnu

Ptám se též pana Švehly, jestli do muzea v budoucnu plánují pořídit nějaké nové exponáty a zda mi prozradí i něco z plánů produkce vydavatelství a znovuzrozené společnosti VKÚ Harmanec, s. r. o. Jak říká, určitě se v muzeu objeví i nové exponáty. Nabídek různých dalších artefaktů od dobrovolníků i jiných muzeí je totiž prý dost. Pro výraznější rozšíření ale momentálně chybí volné kapacity. Prostory muzea jsou poměrně omezené a zajímavými exponáty přímo nabité.

Ve firmě nyní pracují na postupné digitalizaci topografických map. V budoucnu se tak můžeme těšit na webovou mapovou aplikaci s podrobnými mapami Slovenska. Nějakou dobu si na ni ale ještě budeme muset počkat, jelikož spousta mapových listů zatím existuje pouze v analogové podobě. Zároveň se však vůbec neupouští od výroby papírových map, které mají i v dnešní době nesporné výhody, dodává Švehla. V sortimentu si drží své postavení i malované mapy nacházející uplatnění na turistických informačních tabulích i ve formě skládacích map s obsahem pro turisty i cyklisty.

 

 

Závěrečné dojmy

Prohlídku uzavírám ve zdejší podnikové prodejně s propagačními materiály a širokým sortimentem kartografických produktů. Při pohledu na turistické mapy a letecké snímky slovenských dominant už pomalu přemýšlím o cíli příští letní dovolené. V muzeu jsem strávil dobrou hodinu a rozhodně bych neměl problém tu pobýt i déle. Stačí se hlouběji začíst do některého z panelů či detailně prozkoumat jednu z vystavených map. Doporučit můžu i krátkou prohlídku centra Banské Bystrice s městským hradem Barbakan a chrámem Nanebevzetí Panny Márie. Fanoušky válečné historie jistě zaujme Múzum SNP s venkovní expozicí vojenské techniky. Mezi skryté perly z okolí pak lze zařadit stylovou hornickou osadu Špania Dolina či zříceninu Pustého hradu nad Zvolenem s panoramatickými výhledy do okolní zvlněné krajiny. Já už se na nádraží loučím a odjíždím na zpáteční cestu Harmaneckou dolinou, kde se před 70 lety začala psát historie dnešního příběhu.

 

Podtrženo sečteno – i malé muzeum může lákavostí svých exponátů a přátelským prostředím upoutat široké spektrum návštěvníků. Zabaví se tu dospělí milovníci map i ti nejmenší, kteří si zde prakticky vyzkouší, kolik úsilí vytvoření takové mapy dá. Muzeum má otevřeno celoročně během všedních dnů od 8 do 16 hodin, prohlídka začíná vždy každou celou hodinu. Návštěvu je nutné si předem objednat pomocí webového formuláře, telefonicky nebo emailem. Aktuální informace včetně ceny vstupného najdete na webu www.muzeummap.sk, kde si lze také přečíst více o tom, co vás při prohlídce čeká.

 

další použité zdroje: Anna Hricová: Sprievodca Slovenským múzeom máp, Dušan Hein: Príbeh kartografie na Slovenskuwww.cbs.sk, www.muzeummap.skwww.vku-mapy.sk

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna