GISportal
Jedeme i díky Vám

Praktické zkušenosti s GIS&GPS v Peru aneb GISák v Peru jen na výletě?

V rozmezí června-července 2012 se v rámci projektu POPRAR Mendelovy Univerzity v Brně uskutečnil výjezd pracovníků zapojených do tohoto projektu do Peru. Jedním z cílů projektu POPRAR je podpora projekčních činností studentů v zemích latinské Ameriky. Smyslem tohoto výjezdu byla kompletní příprava projektových lokalit, zajištění veškeré logistiky, ubytování a stravování pro budoucí výjezdy studentů v následujících 2 letech. Výjezdu se zúčastnilo celkem 16 osob s zcela odlišnou specializací, vedle odborníků na ekologii, hydrologii, hydrobiologii, mykologii, pedologii, tropickou faunu i floru, byli za oblast GIS nominováni do týmu Mgr. Rostislav Nétek z Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci a na prvních 14 dní pobytu také Mgr. Přemysl Janata, PhD jako lektor z MENDELU. Vedle hlavního města Limy, byla cílem oblast středovýchodního Peru, v rozsahu od tropického deštného lesa Amazonky až do nadmořských výšek okolo 3 500 m n.m. Jmenovitě se jedná se o lokality v okolí měst Oxapampa, Tingo Maria, Huanuco a Villa Rica.

Dovolená, nebo práce? Asi od každého něco.

Primárním úkolem bylo v rámci své odbornosti navrhnout a připravit komplexní projekt na základě vyhodnocení místní situace a potřeb ve zmíněných lokalitách Peru se zřetelem na veškerá sociální, kulturní, technologická či ekonomická specifika. V případě neznalosti místních poměrů, je totiž zcela nemyslitelná jakákoliv spolupráce s místní municipalitou či konkrétními jedinci. Kultura, práce, myšlení i materiální zázemí, je především v odlehlejších oblastech Peru zcela odlišná od středoevropských návyků, je potřeba si uvědomit, že nemalá část vesnic v Peru nedisponuje ani ústředním vodovodem s pitnou vodou, natož kanalizací či jakoukoliv infrastrukturou. Nesmírnou výhodou jak pro komunikaci tak pro navazování kontaktů byla znalost španělštiny a španělské povahy (obdobné té peruánské), získaná ročním pobytem Erasmus 🙂

Stáž v Peru

Vzhled k faktu, že v Peru chybí v některých oblastech základní infrastruktura, nabízí se nasazení GIS nástrojů prakticky na každém rohu: zmapování konkrétních maloplošných území pomocí GPS (přírodní rezervace, lesní školka apod.) či vytvoření mapových podkladů v odlehlých oblastech, kde mapy velkého měřítkách nejsou k dispozici a plno map je kreslených v ruce.  Z řady záměrů byl vybrána a realizována „Projektová dokumentace k vodovodu včetně ochranného pásma pramenů“, ve vesničce Billigne o 20-ti obyvatelích, asi hodinu cesty od města Villa Rica. Je potřeba vyřešit přívod vody ze zdroje ke kávovým plantážím. S kolegou Ing. Janem Deutscherem, odborníkem na hydrologii, jsme stanovili roční průtok a navrhli průběh „vodovodu“. Avšak teprve důkladné zaměření navrhované trasy pomocí GPS přístroje odhalilo problém, že nový pramen se nachází v 1552 m n.m., ideální místo pro sběrný objekt ve výšce cca 1548 m n.m., zatímco vesnice je o 20 výškových metrů výše. Členitý terén má za následek, že pocitově se zdá být pramen nad vesnicí a proto se domorodci marně snažili dovést vodu do vesnice. Voda se sice v Peru točí v umyvadle naopak, ale do kopce ani tady neteče. Právě díky technologii GPS jsme tak během pouhých dvou návštěv této lokality dokázali navrhnout vodovod, který bude studenty příští rok reálně vybudován.

Pokud hledáte kávu nejvyšší světové kvality, oblast Villa Rica je tou nejlepší volbou, protože se může pyšnit oceněním „El mejor cafe del Mundo“. Kávové plantáže jsou zde však rozprostřeny v horách bez jakékoliv organizace. Chybí tak základní údaje o lokalizaci, rozlohách a využívání pozemků jednotlivých producentů, i když spolek Cooperativa Yanesha má zájem na propagaci způsobu biopěstování kávy. Další připravený projekt tedy spočívá v zaměření plantáží, vytvoření komplexní databáze a mapy obsahující informace o rozloze, využívání, zavlažování, způsobu pěstování kávy a jiných specifik doplněnou o marketingovou studii a propagační materiály. Ideálním řešitelem je odborník ovládající rozsáhlejší terénní mapování pomocí mobilního GPS (osvědčila se outdoorová navigace:-), následné analytické zpracování v GIS programu a vytvoření komplexní mapové aplikace, která bude technologicky jednoduchá, avšak kvalitní (ideálně WebGIS řešení), „blbuvzdorná“ ale především 100% bezúdržbová. To vše takřka na koleně, v hotelu bez střechy kde 3 dny z týdne neteče voda, s velmi omezeným přístupem na internet, ale neomezeným přísunem výborného rumu a koky. Mimochodem, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že žvýkání koky eliminuje výškovou nemoc, proto až pojedete na Machu Pichu, koka vás zachrání od nemocnice.

Vlaječky nemohly chybět.

Během zaměřování kávových plantáží nás čekal i úkol změřit počet, výšku a obvod všech stromů tvořící tzv. zástin kávových keřů. K tomuto účelu jsme využívali technologii Field-Map, specializovaný GIS nástroj pro lesníky, s kterým se v ČR často nesetkáte. Co bych však v tomto kontextu rád zmínil, je zkušenost s přesností GPS. Přední česká odbornice na pěstování kávy v Peru Ing. Lenka Ehrenbergová, prováděla na daných místech uprostřed plantáže opakované měření. To je však potřeba opakovat s odstupem roku na zcela totožném místě, proto si vloni místa v plantáži označila pokročilou vědeckou metodou „barevný klacek“ a pro jistotu místo zaznamenala i do GPS Trimble Juno. Bohužel žlutý Trimble i po několikátém restartu navigoval na potřebná místa s nepřesností okolo 20 metrů, což je sice pod stromy hodnota dobrá, ale dané místo by jste takto v kávové plantáži hledali půl hodiny. Situaci zachránily stařičké, ale nerozbitné GPS přístroje Garmin CSX60 (které prošly rukou nejednoho studenta KGI), které díky externí anténě vykazovaly horizontální nepřesnost jen 5-10 metrů a výrazně tak urychlily proces hledání zaměřeného bodu.

Plně geoinformatickým projektem, který jsem navrhl je zaznamenání polohy všech zájmových bodů a míst ve Villa Rice (hotely, restaurace, obchody apod.), k nim zjištění dostupných informací (otevírací doba, kontakty, www) včetně fotografií, okolních komunikací a kávových plantáží. Vzhledem k faktu, že toto 30-ti tisícové město je v mapách znázorněno jen jako tři ulice, budou získané data s informacemi vloženy do svobodného komunitního projektu OpenStreetMap. Celkově bylo během výjezdu specifikováno 9 projektů, z nichž 3 byly zcela hydrobiologické. Ze zbývajících 6 projektů, je jeden kompletně „gisácký“, dva výrazně využívají nástrojů GIS/GPS a další dva okrajově. Ačkoliv si plno lidí může myslet, že „GISák“ v podobném projektu jede akorát na výlet, jak vidno jeho zapojení je široké a jeho osoba z pohledu odbornosti často vytížená. Mgr. Rostislav Nétek // Katedra geoinformatiky UP Olomouc

 

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna