GISportal
Jedeme i díky Vám

Sentinel 1A úspěšně vypuštěn na oběžnou dráhu

3. dubna 2014 ve 23:02 hodin středoevropského letního času odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně první družice programu Copernicus, Sentinel 1A (video ze startu). Více než dvoutunová družice, nesená raketou Soyuz, byla na slunečně synchronní dráhu ve výšce 693 km donesena po 617 vteřinách po startu. 23 minut a 24 vteřin od startu se družice od své nosné rakety plně oddělila. Po tomto důležitém okamžiku převzalo kontrolu nad družicí operační středisko Evropské kosmické agentury v německém Darmstadtu (celý proces osamostatnění družice znázorňuje toto video).

Během dalších 10 hodin došlo k postupnému roztažení solárních panelů a radarové antény. Po úvodní fázi LEOP (Launch and Early Orbit Phase) bude následovat fáze uvedení do provozu (commissioning phase), během které budou kontrolovány a kalibrovány všechny přístroje na palubě družice. V plném provozu bude družice zhruba po třech měsících od svého vynesení na oběžnou dráhu, kdy můžeme očekávat zpřístupnění prvních snímků. Jak bylo již dříve avizováno, data ze všech družic Sentinel budou poskytována zdarma prostřednictvím portálu ESA.

Sentinel 1 bude pořizovat radarové snímky v pásmu C v celkem 4 různých režimech, s prostorovým rozlišením od 5 do 40 metrů. Samotný Sentinel 1A bude mít časové rozlišení 12 dní, po vypuštění Sentinelu 1B, plánovaném na příští rok, se tato doba zkrátí na 6 dní. Nad evropským územím bude tato doba kratší, při konstelaci obou družic 1- 3 dny.

Mise Sentinel 1 je primárně zaměřená na sledování pevniny a moří, zejména monitorování mořského ledu, oceánských vod, mořského pobřeží i polárních oblastí. Pro Českou republiku ale bude důležitější jejich možné využití v oblasti krizového řízení, zejména díky dostupnosti aktuálních dat téměř v reálném čase (snímky budou k dispozici 1-3 hodiny po jejich pořízení). Konkrétní využití dat se předpokládá při povodních či deformacích terénu, které bude možné pomocí radarové interferometrie detekovat s milimetrovou přesností. Pro mapování zaplavených území je velkou výhodou fakt, že radarové snímky je na rozdíl od optických dat možné pořizovat i přes oblačnost i v noci. Další oblastí uplatnění pro data ze Sentinelu 1 je monitorování území – např. mapování lesních porostů, monitorování zemědělských plodin či sledování rozsahu sněhové pokrývky. Podobné informace mohou pomoci při předpovídaní povodní či sledování dopadu klimatických změn.

Podrobné informace o startu družice získáte v české sekci portálu ESA, přehled dalších aktivit družice na oficiálních stránkách ESA.

Copernicus (dříve GMES) je evropským programem pro monitorování životního prostředí a bezpečnosti. Jeho základem je kosmická komponenta, tvořená především družicemi Sentinel, a tzv. in-situ komponenta, poskytující data z pozemních i vzdušných pozorovacích sítí. Nad daty těchto komponent jsou vytvářeny základní služby v celkem šesti tematických oblastech: území, mořské prostředí, atmosféra, bezpečnost, krizové řízení a změna klimatu. V březnu letošního roku bylo schváleno nové nařízení programu, se kterým program vstupuje do své operační fáze. Vypuštění první družice Sentinel je pro program významným milníkem.

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna