GISportal
Jedeme i díky Vám

Vliv Mercatorova zobrazení na percepci velikosti Afriky

V roce 2013 prezentoval Jan D. Bláha na Konferenci GIS Ersi v Praze přednášku na téma Vliv používání Křovákova zobrazení v GIS na české uživatele, kde se zabýval tím, jaký vliv mají mapy ČR v Křovákově zobrazení na žáky a studenty. Pokud se na problematiku kartografických zobrazení podíváme z větší dálky, tak nalezneme podobný “problém” se zobrazením Afriky vs. států Evropy například na Mercatorově zobrazení, které je zákaldem pro tzv. web-mercator používaný pro Google Mapy. V článku Jak velká je vlastně Afrika jsme prezentovali nástroj srovnávající vždy dva státy na Zemi podle velikosti. Nyní vám představíme několik dalších nástorjů, které si hrají především se zkreslením na Mercatorově zobrazení.

První aplikací je The true size of, která umožňuje posouvat jednotlivými zeměmi na podkladu Google Maps a tím i dynamicky měnit jejich velikost. Zjistíme tak, že do Keni bychom jednoduše poskládyli všechny země skupiny V4 (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko).

Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko "uvnitř" Keni
Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko “uvnitř” Keni

Další zajímavou hrou, která využívá zkreslení v pólových oblastech Mercatorova zobrezení je Mercator puzzle. Většina z vás zná Mercatorovo zobrazení a zároveň ví, že pokud se jím zobrazuje celý svět, tak roste plošné zkreslení směrem k pólům. No a právě s tímto faktem počítá hra Mercatorovo puzzle. Vaším úkolem je různě zkreslené státy světa napasovat na jejich původní místo.

Jak velká je tedy například Jihoafrická republika?
Jak velká je tedy například Jihoafrická republika?

Pokud Vás hrátky ze zobrezeními baví, pak byste neměli přehlédnout ani aplikaci Map Projection Transitions od Jasona Daviese, která vám umožní si hrát s více než dvěma desítkami projekcí.

projekce

2 komentářů
  1. Petr Šercl napsal/a

    Dobrý den, tady nejde o to, jestli Křovákovo zobrazení má či nemá vliv na žáky či studenty. Projekcí je celá řada a podstatné je to, zda ta či ona projekce je vhodná pro zobrazení určité mapy. Ing. Křovák vymyslel toto zobrazení v době, kdy Československo sahal o od Aše až někam za Mukačevo tak, aby docházelo k co nejmenšímu zkreslení délek, úhlů a ploch a daly se z co největší přesností počítat plochy katastrálních území. Používat toto zobrazení pro mapy celé ČR považuji za naprostou zhůvěřilost a svědčí to jen o nekompetentnosti uživatelů GIS.

    1. smrcek napsal/a

      Já bych uživatele GIS tolik neodsuzoval, jednou je to závazný systém pro státní mapové dílo a z toho plyne, že většina dat je v něm. Pak není, proč zobrazení nepoužít.

      Souhlasím, S-JTSK je přežité – ale problém je třeba hledat již ve státním mapovém díle, nikoli v uživatelích tohoto díla.

      Většinou je trend sestavit přesnou transformaci mezi WGS (resp. jeho kontinentální vezí ~ ETRS pro Evropu), data z národního souřadnicového systému (vzniklého v éře před GNSS) touto transformací převést a dále vést ve WGS, případně v odpovídající zóně UTM.

      My v ČR takovou transformaci máme, ale data stále převádíme do S-JTSK. Nejlépe pouze přes licencovaný SW VÚGTK.

Podělte se s Vaším komentářem

Emailová adresa nebude zveřejněna