Výsledky dotazníkového šetření „Prezenční vysokoškolské vzdělávání v době pandemie“ z dílny CAGI

Odborná skupina České asociace pro vzdělávání (CAGI) pro vzdělávání realizovala výzkum s názvem „Prezenční vysokoškolské vzdělávání v době pandemie“. Cílem dotazníku bylo posoudit situaci a identifikovat problémy prezenčního vysokoškolského vzdělávání v době pandemie a přechodu na distanční výuku. Výsledná analýza je zveřejněna na stránkách CAGI (www.cagi.cz) v sekci Vzdělávání.

Shrnutí očima autorů: 

V analýze bylo využito 91 odpovědí respondentů, kteří uvádějí, že jsou studenty prezenčního studia ve studijních programech, které jsme zařadili do skupiny GIScience (geoinformatika, geomatika, kartografie apod.).

Domníváme se, že nelze přehlížet stav přípravy nové generace absolventů a že přes úsilí jednotlivých pedagogů a samozřejmě i studentů je třeba počítat s určitými dopady pandemie do vzdělání a celkové přípravy vysokoškolských odborníků. Z hlediska studentů jsou na prvním místě dopady v sociálních vazbách. Nedostatek týmové práce, spolupráce mezi studenty a komunikace s pedagogy může oslabit jejich schopnosti účinně spolupracovat v pracovních týmech.

Především budou snížené praktické dovednosti, což se týká zejména omezeného styku s praxí, omezením terénní a laboratorní výuky, někde i horší dostupností prostředků či omezenými možnosti v souvislosti s osobním vybavením studentů. Je žádoucí, aby vysoké školy a firmy spolupracovaly i v případě pandemických omezení zejména na zajištění adekvátních praxí pro studenty a v rámci svých možností organizace vycházely studentům vstříc. Promítnout se mohou i zřejmě o něco nižší pracovní návyky studentů v souvislosti s jejich pracovními aktivitami při studiu.

Může se projevit horší pochopení některých poznatků a nižší míra jejich osvojení, což může být spojeno s horší úrovní praktické aplikovatelnosti teoretických poznatků. U některých studentů se mohou projevovat ve zvýšené míře psychické, případně jiné zdravotní potíže, spojené zejména s izolovaností, horším soustředěním a sníženou motivací. Na druhou stranu lze očekávat o něco vyšší samostatnost absolventů a pochopitelně lepší zvládání on-line nástrojů při týmové komunikaci. Ve vztahu k vysokým školám je možné zhodnotit, že je zřejmé, že se snažily (přesněji pedagogové se snažili) minimalizovat škodlivé dopady pandemie. Studenti nejvíce pozitivně vnímají vyšší dostupnost výukových materiálů a záznamy výuky, které si mohou přehrávat. Je potřebné podpořit pedagogy, aby i nadále zprostředkovávali studentům co nejvíce výukových materiálů a rovněž pokud možno využívali záznamových prostředků pro posilování účinků výuky, a to i v době po pandemii. Vysoké školy poměrně rychle a za pochodu intenzivně zlepšovaly svou infrastrukturu, aby dramaticky zvýšeným nárokům vyhověly. Pochopitelně se projevily poměrně četné technické potíže, a i když většinou nezasáhly výrazně z pohledu studentů do výuky, přesto přetrvává apel na posilování technické podpory distanční výuky na straně vysokých škol, aby se tyto potíže minimalizovaly a vysoké školy byly připraveny na vyšší podíl distanční výuky a vyšší využívání on-line nástrojů, který bude zřejmě i v budoucnu přetrvávat.