Aplikace mapuje data o pohybu obyvatel v Praze (TZ)

V okolí domova kvůli nařízení vlády zůstává o 80 % Pražanů více než obvykle, část se jich přesunula do rekreačních oblastí. Aplikace mapuje data o pohybu obyvatel

Díky nařízení vlády o omezení pohybu zůstává ve všední den doma až 34 % lidí z celé České republiky a do práce jich nejde téměř polovina. Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) využil data mobilních operátorů k analýze, která potvrzuje, že po zavedení opatření se v Praze zvyšuje počet obyvatel, kteří zůstávají ve své městské části až o 80 % oproti normálu. Největší změny pohybu obyvatel se pak dají pozorovat v samotném centru Prahy či v okolí Letiště Václava Havla. Data IPR poskytuje všem složkám hl. m. Prahy, především hygienikům. Jedná se o neveřejná pilotní data ve vlastnictví T-Mobile CZ.

IPR na základě dat, která má k dispozici z Atlasu mobility díky spolupráci s T-Mobile CZ a Vysokou školou báňskou -Technickou Univerzitou Ostrava, sleduje, jaký podíl obyvatel Prahy a Středočeského kraje zůstává přes den v okolí svého domova, tedy v obci či městské části, ve které bydlí. Tento údaj pak porovnává s obvyklým stavem (tzv. nevyjíždějící). Dále také zjišťuje, jaký podíl obyvatel během dne své obvyklé místo pobytu opustí alespoň na 30 minut a do jaké lokality směřuje (tzv. dojíždějící).

„Ukázalo se, že lidé v Praze a Středočeském kraji zůstávají celý den ve stejné obci nebo městské části o 40 – 60 % více než v době před nařízením vlády. Ještě výraznější je změna v samotné Praze, kde se počet nevyjíždějících zvyšuje až o 80 % oproti běžnému životu,“ komentuje situaci v Praze ředitel IPR Ondřej Boháč.

Obecně pak poklesl počet lidí, kteří vyjíždí mimo svou městskou část nebo obec. V Praze je pokles nejvýraznější, a to zejména kvůli tomu, že běžně ze své městské části vyjíždí až 85 % Pražanů.

Nárůst obyvatel, kteří zůstávají v místě obvyklého pobytu, je zřejmý téměř v celé Praze a Středočeském kraji, a to o 40 až 60 %. Větší rozdíly jsou patrné v tzv. příměstských „satelitech“, zejména na východě a jihovýchodě Prahy a také například v okolí Mladé Boleslavi (o více než 100 %).

Největší změny v denním pohybu obyvatel se dají pozorovat zejména v samotném centru Prahy, ale také v lokalitách, kde se nachází větší množství pracovních příležitostí a škol, zejména jde o okolí letiště Václava Havla, oblast Čestlice-Dobřejovice nebo Praha-Suchdol (obr. 1).

Ve Středočeském kraji se po 19. březnu velmi výrazně projevil dopad přerušení výroby v automobilkách Škoda Mladá Boleslav/Kosmonosy a TPCA Kolín/Kutná hora. V obou místech došlo k výraznému propadu dojíždějících (o 30 až 40 %) v rámci města, a naopak výraznému nárůstu nevyjíždějících, a to více než 100 % (obr. 2 a 3).

Data také potvrzují, že část obyvatel se přesunula do rekreačních oblastí Prahy a Středočeského kraje jako je např. Dolní Posázaví, Hřebeny, Křivoklátsko, Český ráj či Kokořínsko (obr. 4).

IPR připravil pro veřejnost také dvě aplikace, které umožní jejich uživatelům detailněji prozkoumat dopady opatření omezujících pohyb obyvatel v celé Praze a Středočeském kraji. První mapová aplikace slouží pro retrospektivní přehled vývoje celé situace (viz obrázky výše). Zde je možné podívat se na konkrétní obec či městskou část, u kterých lze nalézt přesné údaje pro konkrétní dny vládního opatření. V druhé aplikaci je vidět aktuální stav dojíždějících a nevyjíždějících vždy detailně z předchozího dne:

„Těší mě, že i v takovéto situaci jsme schopni naplno využívat spolupráce a získaných dat, která slouží například hygienikům hlavního města, ale i jeho občanům. Vytvořili jsme analýzu i webové aplikace pro občany tak, aby se sami mohli podívat, jak se lidé v době epidemie ve městě chovají,“ doplňuje Boháč.

Zdroj: IPR Praha