Databáze ostravských projektů

Databáze ostravských projektů (DOP) je virtuální nástroj, který umožňuje získávat informace o plánovaných záměrech na území statutárního města Ostrava. Uživatelům má umožnit koordinovat projektovou přípravu a zamezit tak zbytečně dlouhým a opakovaným zásahům ve veřejném prostoru. Databáze vznikla na konci roku 2019, zprvu pro interní potřeby Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA), příspěvkové organizaci města Ostrava, která je hlavním koncepčním pracovištěm města Ostrava pro oblast architektury a urbanismu.

Myšlenka vizualizovat průniky připravovaných projektů vzešel z potřeby identifikovat místa ve městě, která jsou z pohledu rozvoje nejdůležitější. Jako vodítko byly zvoleny projekty ze Strategického plánu města Ostrava na období 2017-2023 (fajnOVA). Důležitost místa pro rozvoj města stoupá společně s koncentrací těchto projektů. Prostý zákres v mapě brzy začaly doplňovat další informace o chystaných projektech. Pro jejich systematizaci byla využita městská databáze investičních projektů.

Pro další rozvoj DOP bylo nutné najít takové řešení, které by umožňovalo přístup pouze autorizovaným externím uživatelům (mimo samosprávu města). V roce 2023 proto došlo k vytvoření pracovní skupiny pro rozvoj DOP, která je postavena na spolupráci MAPPA a geografického informačního systému města Ostravy (GISMO). Tato skupina se průběžně věnuje rozvoji DOP v kontextu následujících témat.

Revize vnitřní struktury databáze – jaké informace chceme sbírat?

Nejdůležitějším aspektem výstavby DOP je určení jejího účelu a okruhu uživatelů. Od toho se odvíjí volba požadovaných atributů. Databáze má umožňovat propojení osob, které za přípravu nesou odpovědnost. Proto obsahuje kromě základních informací také kontakty na konkrétní osoby, které můžou v případě potřeby poskytnout detailní informace o projektu. Samozřejmostí je prostorová lokalizace projektu formou zákresu v prostředí GIS. Základem vnitřní struktury databáze jsou informace z celoměstské databáze investičních projektů jako je název a stav projektu, investor, termíny začátku a ukončení projektu. Tyto a další atributy jsou společné také pro další vrstvy v DOP, jako jsou například investiční projekty partnerů, územní studie nebo akční plány.

Optimalizace napojení DOP na BePlan

Pro pravidelný sběr informací o investičních projektech města se ukázalo výhodné využít fungující celoměstskou databázi BePlan, která však postrádala možnost zákresu do mapy. Nová funkce zákresů byla plně řešena pracovníky GISMO. Nyní již mohou uživatelé z řad zaměstnanců města při zakládání projektu přímo zakreslovat i jejich prostorové umístění. Tímto se z nich stávají editoři DOP. V případě potřeby mohou lokalizaci projektu také sami aktualizovat. Tyto informace se pak v reálném čase načítají do DOP. Mimo technické řešení bylo nutné provést kontroly již vložených zákresů a zavést pravidla pro vytváření nových zákresů. Na obrázku níže je příklad propojení karty projektu v BePlan se zákresem lokalizace projektu.

Vytvoření nové aplikace pro náhled do DOP i pro přihlašované uživatele

Popsaný vývoj vedl k vytvoření komplexní webové aplikace, která umožnuje koordinátorovi DOP v administrativním rozhraní spravovat uživatelské přístupy, editovat číselníky a zpracovávat další administrativní úkony. Rovněž zde edituje webové stránky, které se uživatelům zobrazují po přihlášení. Nedílnou součástí nového řešení je samostatná webová mapová aplikace, která přehledně zobrazuje všechny mapové podklady včetně možností zobrazení jejich atributů. Aplikace umožňuje také filtraci dat podle různých atributů, např. podle aktuálního stavu projektu, investora, tematického členění, plánovaného data realizace apod. Uživatel je tak schopen si zobrazit jen ty projekty, které ho v daném místě zajímají.

Zvažovaným dalším krokem ve vývoji DOP je zpracování veřejně přístupné mapové aplikace. Takováto veřejná aplikace by zobrazovala komplexní přehled probíhajících a předpokládaných městských investic a poskytovala o nich vybrané informace.

Zapojení externích subjektů

Zapojení externích subjektů je zásadní pro koordinaci projektů města s dalšími aktéry městského rozvoje, především správci dopravní infrastruktury, technických sítí a soukromými investory. Zapojení je rozděleno do několika náborových vln. Pokud oslovený subjekt vnímá zapojení do DOP jako přínosné, je ochoten své projekty do databáze vložit a sdílet je, dochází k uzavření memoranda o spolupráci, předání podkladů a jejich zapracování. Podklady k projektům bývají předávány v různé formě a kvalitě zpracování což klade zvýšené nároky na správné zapracování do DOP.

Optimalizace vnitřních procesů

Aplikace DOP zahrnuje jak komunikaci s externími subjekty, tak především zpracování podkladů pro zákres do mapy. I když většinu orientačních zákresů provádí samotní uživatelé celoměstské databáze investičních projektů BePlan, tak mnohé zákresy se vkládají na základě získané projektové dokumentace v CAD formátech na pracovišti MAPPA a GISMO. Samostatnou kapitolu pak tvoří uživatelské podněty na vylepšení či úpravu funkcí mapové aplikace nebo jejího uživatelského rozhraní.

Koordinace projektů

DOP je postavena na prostém rozhodnutí sdílet informace o tom, co a kde se ve městě plánuje. Databáze v blízké budoucnosti umožní koordinovat projekty v prostoru i čase, podpoří smysluplné nakládání s veřejnými prostředky a zamezí zbytečně dlouhým a opakovaným zásahům ve veřejném prostoru. Kromě statutárního města Ostrava a jeho obvodů se k využívání databáze doposud připojily následující organizace: Dopravní podnik Ostrava a.s., Ostravské vodárny a kanalizace a.s., T-Mobile CZ, Ostravské komunikace, a.s. , OZO Ostrava a OVANET a.s. Děkujeme všem partnerům DOP za důvěru a těšíme se na spolupráci při rozvoji Ostravy.

Závěr

Databáze ostravských projektů v tuto chvíli (březen 2024) obsahuje zákresy téměř 1200 projektů. Aplikace umožňující přístup partnerům DOP v brzké době přejde z testovacího do ostrého provozu. “Naším cílem je dosáhnout co nejširšího zapojení dalších partnerů, aby se databáze ostravských projektů stala robustním nástrojem pro vzájemnou koordinaci projektů na území města a jejich realizace díky tomu byla maximálně efektivní.” uzavírá náměstkyně primátora Mgr. Andrea Hoffmannová, Ph.D.

Připravili: Libuše Dobrá (MAPPA) a Josef Genserek (Magistrát města Ostravy)